Antonín Kapek
| Antonín Kapek | |
|---|---|
.png) Antonín Kapek (Obrana lidu, 1971) | |
| Narození | 6. června 1922 Roudnice nad Labem |
| Úmrtí | 23. května 1990 (ve věku 67 let) Svinná |
| Příčina úmrtí | oběšení |
| Místo pohřbení | Hloubětínský hřbitov |
| Povolání | politik a strojní zámečník |
| Ocenění | Řád Vítězného února Řád rudého praporu práce |
| Politická strana | Komunistická strana Československa (1945–1990) |
| Funkce | poslanec Federálního shromáždění |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antonín Kapek (6. června 1922 Roudnice nad Labem – 23. května 1990 Svinná) byl český politik a funkcionář KSČ, jeden z pěti lidí, kteří podepsali roku 1968 tzv. zvací dopis, a jeden ze strůjců následné normalizace, původním povoláním strojní zámečník. V letech 1949–53 vystudoval Fakultu strojního inženýrství ČVUT v Praze.
Od roku 1958 až do roku 1989 byl členem Ústředního výboru KSČ, tedy více než 30 let, od roku 1970 až do roku 1988 byl členem jeho předsednictva. V letech 1965 až 1968 vykonával funkci generálního ředitele pražského koncernu ČKD. Od roku 1964 až do roku 1989 působil také jako poslanec, nejprve v Národním shromáždění ČSSR, posléze ve Sněmovně lidu Federálního shromáždění ČSSR. Působil také ve funkci vedoucího tajemníka městské organizace KSČ v hlavním městě Praze.
V roce 1968 byl jedním z kolaborantů, kteří podepsali a odeslali či předali generálnímu tajemníkovi KSSS Leonidu Brežněvovi jeden z tzv. zvacích dopisů. Sám podepsal i druhý předaný zvací dopis. Jednalo se o čin, který by mohl být posuzován jakožto trestný čin vlastizrady, ale nebyl za něj nikdy souzen ani jakkoliv potrestán.[1] V 1. polovině 70. let byl veden dle tzv. Mitrochinova archivu jako důvěrník KGB pod krycím jménem Vít. Kontaktním důstojníkem KGB mu byl V. F. Jašečkin.[2]
V roce 1989 byl nucen odstoupit ze všech svých stranických a veřejných funkcí, v únoru 1990 byl vyloučen z tehdejší KSČ. Ve Svinné, části obce Hlohovic na Rokycansku, se pak v seníku u své chalupy střelil do hlavy z revolveru ráže 9 mm, který dostal v roce 1972 od tehdejšího ministra vnitra Josefa Junga. Tento svůj první sebevražedný pokus přežil. Byl převezen do Rokycan, ošetřen a poté převezen na psychiatrickou kliniku FN v Plzni.[zdroj?]
Svůj život ukončil sebevraždou oběšením na své chalupě.[3]
Zajímavost
- Byl považován za oblíbence prezidenta ČSSR a zároveň 1. tajemníka ÚV KSČ Antonína Novotného
- Jakožto vedoucímu tajemníkovi Městské organizace KSČ v Praze je mu připisována přímá odpovědnost za bezdůvodné zbourání budovy nádraží Praha-Těšnov, což byla novorenesanční stavební památka 1. kategorie.[4]
Reference
- ↑ Zvací dopisy byly dva. Soudruzi je psali ve spěchu a nikdy se nepřiznali, Technet, 20. srpna 2015
- ↑ KGB vedla komunistického premiéra Adamce jako důvěrníka. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2016-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-01.
- ↑ Antonín Kapek - krátce po listopadu se oběsil Archivováno 6. 6. 2010 na Wayback Machine., ČT24, 24. května 2010
- ↑ Vilém Faltýnek, Těšnov - nádraží, které padlo za oběť bezhlavému rozvoji, Český rozhlas, 17. března 2010, cit. "Proti záměru protestovala i odborná veřejnost, vždyť od 70. let bylo těšnovské nádraží národní kulturní památkou. Přesto se nechal městský tajemník KSČ Antonín Kapek slyšet, že klidně sám sedne do buldozeru a nádraží zbourá"
Externí odkazy
Osoba Antonín Kapek ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Kapek
- Server Totalita.cz
- Kdo byl kdo v našich dějinách Archivováno 6. 10. 2008 na Wayback Machine.
- Listy - o událoestech v letech 1968-1970 Archivováno 11. 9. 2019 na Wayback Machine.
- (anglicky) Antonin Kapek, Prague Communist, 68 - Obituary - NYTimes.com
Média použitá na této stránce
Antonín Kapek (Obrana lidu, May 1971)