Antonín Kinský (1955)

Antonín Kinský
Narození8. listopadu 1955
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí28. května 2012 (ve věku 56 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníHrobka Kinských v Budenicích
RodičeJosef Kinský (1913–2011) a Bernadetta, roz. Merveldt (1922–2016)
PříbuzníFrantišek Kinský (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Kinský (8. listopadu 1955 Praha – 28. května 2012 Praha),[1] celým jménem německy Maria Antonius Bernhard Georg Andreas Kinský pocházel z kostelecké větve dříve šlechtického rodu Kinských z Vchynic a Tetova, která po roce 1948 zůstala v Československu. Byl svobodný a bezdětný.

Život

Narodil se 8. listopadu 1955 v Praze jako druhý syn a poslední ze dvou potomků hraběte Josefa Kinského z Vchynic a Tetova (1913–2011) a jeho manželky Bernadetty, rozené Merveldt (1922–2016).[pozn. 1] Měl bratra Františka (* 27. prosinec 1947 Hradec Králové).

V deváté třídě základní školy vážně onemocněl, propásl přijímací zkoušky a musel ročník opakovat. Chodil však za školu a dostal trojku z chování.[3] Za školu chodil i na gymnáziu. Ředitel mu nabídl možnost studovat dálkově, ale i s tímto studiem přestal.[4]

Začal pracovat v zahradnictví, zoologické zahradě, prodával knihy v antikvariátu, kde zůstal téměř dva roky, ale pak si zlomil krční obratle při autonehodě otce.[4] Také obsluhoval telefonní ústřednu. Za totality pracoval jako recepční v motelu v Průhonicích. Nakonec byl povýšen na vedoucího směny. Motel byl v roce 1988 stržen.[5] Také se mu podařilo dálkově vystudovat hotelovou školu.[5] V únoru 1989 začal pracovat v hotelu Jalta na Václavském náměstí v Praze.[5] Jako recepční tam vydržel více než tři roky.[6] V době totality netoužil emigrovat, přestože se mohl přestěhovat k babičce do Rakouska.[6] V 90. letech 20. století zřídil s dvěma společníky kavárnu "BarBar" na Malé straně a následně s jedním společníkem restauraci "Století" na Starém Městě nedaleko Národního divadla.[7] I tam však i nadále pracoval jako číšník.[8] Krátkou dobu provozoval klenotnictví, to mu však vykradli.[8]

Antonín Kinský zemřel v Praze po dlouhodobé nemoci.[9] Poslední rozloučení se konalo ve čtvrtek 7. června 2012 v kostele sv. Antonína v Praze.[10] Rakev byla pokryta textilií, na které byl vyobrazen historický erb rodu. Smutečního aktu se zúčastnil také Karel Schwarzenberg a Bolek Polívka.

Filmografie

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Rodiče Josef Kinský z Vchynic a Tetova (19. listopadu 1913 Kostelec nad Orlicí – 14. března 2011 Kostelec nad Orlicí) a Bernadetta, rozená Merveldt (29. prosince 1922 Lázně Bělohrad – 14. února 2016 Kostelec nad Orlicí) uzavřeli sňatek 13. března 1947 v Trenčíně.[2]

Reference

  1. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R.; OPPELT, Robert. Almanach českých šlechtických rodů 2024. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2023. 416 s. ISBN 978-80-85955-53-8. S. 198. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2024. 
  2. ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2024, s 197
  3. ↑ DOČEKAL, Boris. Osudy českých šlechticů. Jihlava: Listen, 2002. 144 s. ISBN 80-86526-00-3. S. 131. Dále jen Osudy českých šlechticů. 
  4. ↑ a b Osudy českých šlechticů, s 132
  5. ↑ a b c Osudy českých šlechticů, s 134
  6. ↑ a b Osudy českých šlechticů, s 135
  7. ↑ Osudy českých šlechticů, s 136
  8. ↑ a b c Osudy českých šlechticů, s 137
  9. ↑ Zemřel Antonín Kinský, hrabě a restauratér. ČT24 [online]. 2012-05-28 [cit. 2016-10-21]. Dostupné online. 
  10. ↑ Rozloučení s Antonínem Kinským. Lidové noviny. 2012, roč. XXV, čís. 134 (8. června), s. 24. 

Literatura

  • DOČEKAL, Boris. Osudy českých šlechticů. Jihlava: Listen, 2002. 144 s. ISBN 80-86526-00-3. Kapitola Nikam se neženu. Hrabě Antonín Kinský. 
  • Návraty české šlechty, Vladimír Votýpka, nakladatelství Ladislav Horáček - Paseka, Praha a Litomyšl, 2002, ISBN 80-7185-506-5, stran 432, 2. vydání, kap. 10

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“