Antonín Kolek

Antonín Kolek
Narození8. července 1895
Bohumilice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. července 1983 (ve věku 88 let)
Rosice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostmoravská[zdroj?]
Povoláníučitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Kolek (8. července 1895 Bohumilice[1]19. července 1983 Rosice) byl moravský učitel, historický beletrista, fejetonista a autor historických pojednání zaměřený tematicky zejména na dějiny jižní Moravy s velkým důrazem na kartografii.

Život

Narodil se v rodině malíře Antonína Kolka a Anny rozené Pilátové. Byl dvakrát ženatý, poprvé 5. 5. 1920 v Poštorné s Marií Jankovičovou (1896) a podruhé 27. 8. 1927 v Bílovicích s Marií Černouškovou.[1]

Měšťanku vychodil v Kloboukách, u otce se vyučil malířem pokojů a v Praze-Bubenči vystudoval katolický učitelský ústav.[2]

Jako učitel působil na měšťanských školách v Charvátské Nové Vsi u Břeclavi (1919–1923), Ždánicích u Kyjova (1923–1927), Zlechově u Uherského Hradiště (1927–1933), Mokré u Brna (1933–1935) a Rosicích (1935–1949).

Napsal mnoho novinových a časopiseckých článků (Akord, Archa, Břeclavsko, Časopis pro dějiny českého venkova, Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, Den, Kolo, Lidové listy, Národní politika, Nový národ, Od Hradské cesty, Rozsévač, Svoboda, Selský archiv, Slovácké noviny, Život, aj.). Významné jsou jeho studie o obcích Bošovice, Čejkovice, Mutěnice, Žarošice aj.

Byl členem Družiny literární a umělecké v Olomouci a v letech 1945–1948 členem Moravského kola spisovatelů v Brně.

Literární dílo

  • O klíče markrabství (1930)
  • Hermada (1935)
  • Babuška (1938)
  • Traktáty Kleofáše Pistoria (1939)
  • Pouti k Staré Matce Boží v Žarošicích (1940)
  • Radostná cesta k Staré Matce Boží Žarošské: starodávná baroková pouť (1942, reedice 2013) – poutnický kancionál
  • Proti nim (1946)
  • Žarošská pouť (nedatováno)
  • Bošovice (1973)
  • Rosice během staletí (1994)
  • Historie kostela Staré Matky Boží a rezidence na nynější Silničné (2005)
  • Před obnovou zašlé slávy mariánských Žarošic. Věstník Historicko-vlastivědného spolku Žarošice, Žarošice, 2019, č. 28, s. 103–104. ISSN 2533-4247.

Odkazy

Literatura

  • BIEBERLE, Augustin. K 75. narozeninám Antonína Kolka. Od Hradské cesty, Žarošice: Vlastivědný kroužek při Osvětové besedě v Žarošicích, 1972, roč. 1970, s. 92–94.
  • FRYDRYCH, Karol. Antonín Kolek: 120 let od narození. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice: Občanské sdružení Historicko-vlastivědný kroužek v Žarošicích, 2015, č. 24, s. 70–72.
  • FRYDRYCH, Karol. Kancionály brněnské diecéze jako muzikologický pramen. In Malé osobnosti veľkých dejín - veľké osobnosti malých dejín IV. Príspevky k hudobnej regionalistike. Bratislava: Slovenská muzikologická asociácia a Slovenské národné múzeum-Hudobné múzeum, 2018. s. 38–74. ISBN 978-80-8060-445-5.
  • KOSÍK, Marian, Rudolf. 25 roků od smrti Antonína Kolka. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice: Historicko-vlastivědný kroužek v Žarošicích, 2009, č. 18, s. 90.
  • KOSÍK, Marian, Rudolf. Na památku „Mariánského slavíčka“ Antonína Kolka – spisovatele, sběratele poutních písní, autora Radostné cesty k Staré Matce Boží Žarošské. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice: Historicko-vlastivědný kroužek v Žarošicích, 1995, č. 5, s. 48.
  • OPELÍK, J. Prozaik a historik Antonín Kolek. Od Hradské cesty, Žarošice: Vlastivědný kroužek při Osvětové besedě v Žarošicích, 1961, s. 67–68.
  • STRATIL, Václav. Literární oživovatel moravské historie. Vypravování o spisovateli Antonínu Kolkovi o jeho narozeninách dne 8. července 1965. Od Hradské cesty, Žarošice: Vlastivědný kroužek při Osvětové besedě v Žarošicích, 1966, roč. 1965–1966, s. 67–73.
  • ŽDÁNSKÝ, Tomáš. Vzpomínka na pana ředitele Kolka. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice: Historicko-vlastivědný kroužek v Žarošicích, 1995, č. 5, s. 48–49.

Reference

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Klobouky u Brna
  2. Antonín Kolek (1895–1983) / Osobnosti regionu / Historie / Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska. www.rosicko-oslavansko.cz [online]. [cit. 2022-02-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“