Antonín Los

Antonín Los
Antonín Los (1).jpg
Narození25. května 1864
Třebotov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1. května 1923 (ve věku 58 let)
Smíchov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánístavitel a zeměměřič
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Los (25. květen 1864, Třebotov[1] – 1. květen 1923, Smíchov[2]) byl český stavitel, geodet, specialista na projekci a stavbu staveb z litého betonu. Je autorem prvního betonového silničního mostu v Čechách (1896).

Život

Za svého života se hlásil k šlechtické rodině Ottů z Losu[3]. Pocházel ze zemědělské rodiny žijící po několik generací v obci Třebotov (okr. Praha-západ). Narozen 25. května 1864 jako prostřední z pěti dětí domkáře Antonína Lose (v matrice psaného jako Loš) a Anny, rozené Jelínkové v Třebotově čp. 44. V době Velké války byl obviněn ze špionáže a internován[3]. Po celý svůj život zůstal svobodný. Zemřel v Praze na Smíchově 1. května 1923, pohřben byl na hřbitově v rodném Třebotově.

Studium

V roce 1883 absolvoval v Praze První českou reálku[4] a zahájil studium na české technice v Praze. Patřil mezi vynikající studenty, což vedlo v roce 1885 k udělení studijního stipendia[5]. Finanční podporu, určenou k studijním cestám, obdržel i v roce 1894 od rady města Prahy. Los díky tomuto stipendiu navštívil severoitalská města (Terst, Milán, Turín) a jak do žádosti podporu uvedl, zájem jeho studia byly: dráhy, betonové stavby, vliv komunikací na rozvoj obchodu a průmyslu, na národohospodářství a na blahobyt společnosti[6].

Cesta kolem světa

Poté, co jej studijní cesty zavedly do většiny evropských států, rozhodl se Antonín Los připravit a podstoupit studijní cestu kolem světa. Jeho záměrem bylo z Evropy odplout do severní Ameriky. Procestovat ji z východu na západ. Přeplout do Japonska, odtud do tehdejšího Mandžuska. Do Evropy se vrátit vlekem po transsibiřské magistrále. Logistické přípravy a získání finančních prostředků probíhaly v roce 1901. Na cestu se A. Los vydal 19. března 1902. Německou lodí Korunní princ Vilém vyplul z Brém do New Yorku. V tomto městě zůstal delší čas. Posléze se vydal na cestu Spojenými státy a navštívil například města Boston, Filadelfie, Baltimore, Washington, Cincinnati, Chicago, Omaha. Cestu zakončil v městě San Francisco. Plánovanou plavbu do Japonska přehodnotil a dokončení své cesty kolem světa odložil na příští rok (již ji neuskutečnil). Tou dobou v Japonsku propukla epidemie cholery. Proto se ze San Franciska vydal zpět na východní pobřeží Spojených států a odtud do Evropy. Na cestě trvající šest měsíců, o délce 49 tisíc kilometrů, utratil šest tisíc korun (do čehož nepočítal náklady na pořízení fotografií, pohlednic, fotoaparátu)[7]. Losova cesta Spojenými státy měla studijní charakter. Zajímal se především o inženýrské stavby, komunikace a mosty. Po návratu domů se rozhodl o získané poznatky podělit se svými kolegy a to na stránkách odborných časopisů (např. Technický obzor) a na přednáškách. Poprvé o své cestě přednášel v Praze Spolku architektů a inženýrů v království České. Popis své cesty rozdělil do dvou přednášek (9. a 16. ledna 1903)[8]. O několik měsíců později (31. březen) se k tématu ve třetí přednášce v pražské Měšťanské besedě se vrátil. V Brně, pro Spolek českých inženýrů a architektů v markrabství Moravském, přednášel 19. ledna 1903[7].

Architekt, stavitel

Po dokončení vysokoškolského studia přijal roku 1890 zaměstnání při stavbě drážďanského vlakového nádraží, o čemž o několik let později (1894) přednášel v Praze[9]. V roce 1896 u pražského místodržitelství podstoupil dvě zkoušky. Po jejich úspěšném splnění byl v květnu uznán úředně oprávněným stavebním inženýrem[10] a červenci úředně oprávněným civilním geometrem, stavitelem a stavebním inženýrem[11]. Po složení zkoušek Antonín Los založil v Praze firmu, nabízející projekci a stavbu železničních, mostních, vodních a kanalizačních staveb, realizovaných především betonem. Jednou z jeho prvních a nejvýznamnějších realizací se v roce 1896 stala projekce a stavba prvního silničního betonového obloukového mostu v Čechách, překlenující říčku Rokytku. Most dodnes existuje a je osazen pamětní deskou s nápisem:

Pamětní deska na mostě přes Rokytku
„První betonový most silniční v

Čechách

Na maximální zatížení pohyblivé 1000 kg/m2

projektoval a v 35 dnech vystavěl

INGENIEUR ANTONÍN LOS

ingenieur, stavitel a geometr

28. 9. 1896

“

Dalšími projekty a realizacemi Antonína Losa bylo například v roce 1897 zřízení betonové kanalizace v Libni,[12] na přelomu let 1897 a 1898 bourání části pražských hradeb (např. Říšská brána),[13] po roce 1900 stavba Škodovy střelnice v Bolevci na okraji Plzně[14] a regulace řeky Labe ve Dvoře Králové nad Labem.

V letech 1905 a 1906 postavila firma Antonína Lose úzkorozchodnou železniční trať Jindřichův Hradec – Obrataň.[15]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Římskokatolická církev Třebotov
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Římskokatolická církev, Kostel sv. Filipa a Jakuba, Praha, Smíchov
  3. ↑ a b Otta z Losu, In. Česká revue, roč. 21 (1928–1929), č. 3, s. 155
  4. ↑ Abiturienti české reálky v Ječné ulici z roku 1883. Národní listy. 1908-06-17, čís. 166 (ranní vydání), s. 4. Dostupné online. 
  5. ↑ Program cís. král. české vysoké školy technické v Praze na studijní rok 1885–6, Praha, 1885, s. 59
  6. ↑ Svatošová, Hana: Cesta na jih za peníze hlavního města Městská cestovní stipendia pro absolventy vysokých škol technických v Praze, In. s. 160
  7. ↑ a b Novotný, František Xav.: Ze spolku českých inženýrů v markrabství Moravském, In. Moravská orlice, roč. 41 (1903), č. 20 (25. 1.), s. 2
  8. ↑ Český inženýr o cestě kolem světa, In. Národní listy, roč. 43 (1903), č. 10 (10. 1.), s. 3
  9. ↑ Přednášky, In. Národní listy, roč. 34 (1894), č. 86 (29. 3.), s. 4
  10. ↑ Osobní, In. Národní listy, roč. 36 (1896), č. 149 (31. 5.), s. 3
  11. ↑ Osobní, In. Národní listy, roč. 36 (1896), č. 190 (12. 7.), s. 3
  12. ↑ Betonovou kanalisaci, In. Národní listy, roč. 37 (1897), č. 21 (21. 1.), s. 4
  13. ↑ Strahovská brána zbořena, In. Národní listy, roč. 37 (1897), č. 259 (18. 9.), s. 3
  14. ↑ inzerát, In. Budivoj, roč. 36 (1900), č. 50 (22. 6.), s. 4
  15. ↑ JUST, Karel. Na úzkém rozchodu v Jindřichově Hradci a v Gmündu. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury, 2004. ISBN 80-86765-00-8. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Most pres Rokytku - deska.jpg
Autor: Petr Vilgus=cs:User:Slimejs, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha-Libeň, Zenklova ulice, betonový most přes Rokytku, nejstarší betonový silniční most v Čechách. Pamětní deska.

První betonový most silniční v
ČECHÁCH.
Na max. zatížení pohyblivé 1000 kg/m2
projektoval a v 35 dnech vystavěl
INGENIEUR ANTONÍN LOS,
ingenieur, stavitel a geometr.
18 28./9. 96.