Antonín Los

Antonín Los
Narození	25. května 1864 Třebotov Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	1. května 1923 (ve věku 58 let) Praha-Smíchov Československo Československo
Povolání	stavitel a zeměměřič
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Los (25. květen 1864 Třebotov^[1] – 1. květen 1923 Praha-Smíchov^[2]) byl český stavitel, geodet, specialista na projekci a stavbu staveb z litého betonu. Je autorem prvního betonového silničního mostu v Čechách (1896).

Za svého života se hlásil k šlechtické rodině Ottů z Losu^[3]. Pocházel ze zemědělské rodiny žijící po několik generací v obci Třebotov (okr. Praha-západ). Narozen 25. května 1864 jako prostřední z pěti dětí domkáře Antonína Lose (v matrice psaného jako Loš) a Anny, rozené Jelínkové v Třebotově čp. 44. V době Velké války byl obviněn ze špionáže a internován^[3]. Po celý svůj život zůstal svobodný. Zemřel v Praze na Smíchově 1. května 1923, pohřben byl na hřbitově v rodném Třebotově.

V roce 1883 absolvoval v Praze První českou reálku^[4] a zahájil studium na české technice v Praze. Patřil mezi vynikající studenty, což vedlo v roce 1885 k udělení studijního stipendia^[5]. Finanční podporu, určenou k studijním cestám, obdržel i v roce 1894 od rady města Prahy. Los díky tomuto stipendiu navštívil severoitalská města (Terst, Milán, Turín) a jak do žádosti podporu uvedl, zájem jeho studia byly: dráhy, betonové stavby, vliv komunikací na rozvoj obchodu a průmyslu, na národohospodářství a na blahobyt společnosti^[6].

Poté, co jej studijní cesty zavedly do většiny evropských států, rozhodl se Antonín Los připravit a podstoupit studijní cestu kolem světa. Jeho záměrem bylo z Evropy odplout do severní Ameriky. Procestovat ji z východu na západ. Přeplout do Japonska, odtud do tehdejšího Mandžuska. Do Evropy se vrátit vlekem po transsibiřské magistrále. Logistické přípravy a získání finančních prostředků probíhaly v roce 1901. Na cestu se A. Los vydal 19. března 1902. Německou lodí Korunní princ Vilém vyplul z Brém do New Yorku. V tomto městě zůstal delší čas. Posléze se vydal na cestu Spojenými státy a navštívil například města Boston, Filadelfie, Baltimore, Washington, Cincinnati, Chicago, Omaha. Cestu zakončil v městě San Francisco. Plánovanou plavbu do Japonska přehodnotil a dokončení své cesty kolem světa odložil na příští rok (již ji neuskutečnil). Tou dobou v Japonsku propukla epidemie cholery. Proto se ze San Franciska vydal zpět na východní pobřeží Spojených států a odtud do Evropy. Na cestě trvající šest měsíců, o délce 49 tisíc kilometrů, utratil šest tisíc korun (do čehož nepočítal náklady na pořízení fotografií, pohlednic, fotoaparátu)^[7]. Losova cesta Spojenými státy měla studijní charakter. Zajímal se především o inženýrské stavby, komunikace a mosty. Po návratu domů se rozhodl o získané poznatky podělit se svými kolegy a to na stránkách odborných časopisů (např. Technický obzor) a na přednáškách. Poprvé o své cestě přednášel v Praze Spolku architektů a inženýrů v království České. Popis své cesty rozdělil do dvou přednášek (9. a 16. ledna 1903)^[8]. O několik měsíců později (31. březen) se k tématu ve třetí přednášce v pražské Měšťanské besedě se vrátil. V Brně, pro Spolek českých inženýrů a architektů v markrabství Moravském, přednášel 19. ledna 1903^[7].

Po dokončení vysokoškolského studia přijal roku 1890 zaměstnání při stavbě drážďanského vlakového nádraží, o čemž o několik let později (1894) přednášel v Praze^[9]. V roce 1896 u pražského místodržitelství podstoupil dvě zkoušky. Po jejich úspěšném splnění byl v květnu uznán úředně oprávněným stavebním inženýrem^[10] a červenci úředně oprávněným civilním geometrem, stavitelem a stavebním inženýrem^[11]. Po složení zkoušek Antonín Los založil v Praze firmu, nabízející projekci a stavbu železničních, mostních, vodních a kanalizačních staveb, realizovaných především betonem. Jednou z jeho prvních a nejvýznamnějších realizací se v roce 1896 stala projekce a stavba prvního silničního betonového obloukového mostu v Čechách, překlenující říčku Rokytku. Most dodnes existuje a je osazen pamětní deskou s nápisem:

Dalšími projekty a realizacemi Antonína Losa bylo například v roce 1897 zřízení betonové kanalizace v Libni,^[12] na přelomu let 1897 a 1898 bourání části pražských hradeb (např. Říšská brána),^[13] po roce 1900 stavba Škodovy střelnice v Bolevci na okraji Plzně^[14] a regulace řeky Labe ve Dvoře Králové nad Labem.

V letech 1905 a 1906 postavila firma Antonína Lose úzkorozchodnou železniční trať Jindřichův Hradec – Obrataň.^[15]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Los na Wikimedia Commons