Antonín Mánes

Antonín Mánes
Portrét od Antonína Machka (1816–1820)
Narození	3. listopadu 1784 Praha České království České království
Úmrtí	23. července 1843 (ve věku 58 let) Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení	Malostranský hřbitov
Povolání	malíř, učitel a kreslíř
Děti	Josef Mánes Quido Mánes Amalie Mánesová
Příbuzní	Václav Mánes (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Mánes (3. listopadu 1784, Praha^[1] – 23. července 1843, Praha^[2]) byl český malíř a kreslíř, zakladatel české krajinářské školy 19. století.

Život

Narodil se jako starší syn mlynářského tovaryše Františka Mánesa, který neměl na studium svého syna dostatek prostředků. Kromě bratra Václava měl ještě mladší sestru Annu ^[3].

Kreslení se zprvu věnoval amatérsky, krátce si přivydělával v pražské porcelánce na Smíchově jako dekorativní malíř. Ve věku 20 let vstoupil do nově založené krajinářské školy pražské Akademie, kde prošel přípravkou Josefa Berglera, a v roce 1806 jej začal vyučovat Karel Postl. Dlouhodobý pobyt v ateliéru tohoto krajináře klasicistního stylu jej nejvíce ovlivnil, především tematickým zaměřením a stylem (jasné dělení krajiny do tří plánů na popředí, prostředí a pozadí, stafáž: strom, zřícenina, hory). Po smrti Karla Postla se uvažovalo o Mánesově jmenování na jeho místo, ale přednost dostal František Waldherr, teprve po jeho smrti v roce 1835 byl na další školní roky profesorem krajinomalby na Akademii jmenován Mánes.

Od Postlem inspirované klasicistní „ideální krajiny“, kterou reprezentuje jeho olejomalba Krajina se zříceninou Gaia Maria z roku 1824, nebo Údolí u sv. Ivana Mánes přešel pod vlivem německé tvorby k romantismu, změkčenému lyrickým přednesem a výraznými realistickými prvky. Realistický tón v jeho tvorbě podnítila láska k pozorování přírody a přes ni vztah k holandskému malířství 17. století. Namaloval obrazy Pohled na Pražský hrad z východní strany, 1821; Krajina s oráčem, kolem 1825; Hrad Okoř, 1827; Krajina s Křivoklátem a Kokořínem v bouři, 1834; Kokořín v bouři, 1839). Svou pozdní orientací položil základy české realistické krajinomalby, více osvobozené od akademického rukopisu. Z tvorby tohoto období jsou ceněné zejména studie a kresby. Jeho přínosem byla i živá barevnost a po nizozemském vzoru i snaha po vystižení atmosféry, kterou hledal při cestování po české krajině i se svými dětmi. Vedle žáků, vyučených na Akademii, měl velký vliv především na dílo svých vlastních dětí, synů Josefa, Quida a dcery Amálie.

Rodina

Dne 17. května 1815 se oženil s pražskou měšťanskou dcerou Magdalénou Schwidnerovou (1794–1851). Svědky na jejich svatbě byli malíř Antonín Machek, který Antonína Mánesa v té době (1816–1820) portrétoval, a miniaturista Jindřich Schödl.^[4] Manželé Mánesovi bydleli na Starém Městě v Řásnovce v domě čp. 799/I, roku 1829 se přestěhovali do Nostické jízdárny na Malé Straně, kde Antonín dostal služební byt od Akademie.^[5]

Další obrazy

• Alej (1822–1823)
• Horská krajina s vodopádem, kravami a výletníky (1820–1825), soukromá sbírka ^[6]
• Krajina se zříceninou Gaia Maria (1824), NG
• Pohled na Bubeneč (kolem 1825)
• Zámek Obříství barona Kollera (1826), NM
• Krajina s Belvederem (1826)
• Krajina se zříceninou chrámu v opatství Kelso (1827–1828), NG
• Horská krajina s chalupami a pasáčkem koz (1828), soukromá sbírka ^[7]
• Skalnatá krajina s pasáčkem dobytka, 20. léta, soukromá sbírka ČR^[8]
• Dolní dvůr ve Vrchlabí (1832), NG
• Klášter ve Vrchlabí (1832), protějšek předchozího obrazu, NG
• Krajina s Křivoklátem a Kokořínem v bouři (1834), NG
• Měsíční noci
• Krajina s antickými stavbami (do 1835)
• Venkovská chalupa z okolí Hainšpachu (do 1835)
• Hřbitov v měsíčním světle (do 1835)
• Hrob starořeckého malíře Mikóna v Aténách, podle Salomona Gessnera (do 1835)
• Lesní krajina s vodopádem (do 1835)
• Krajina mezi Braníkem a Podolím podle skutečnosti (do 1835)
• Údolí Vltavy v Braníku proti Zlíchovu a městu, podle skutečnosti (do 1835)^[9]
  • ... a další

Zastoupení ve sbírkách

Jeho díla jsou zastoupena ve veřejných i soukromých sbírkách:

• Národní galerie Praha
• Národní muzeum Praha
• Muzeum hlavního města Prahy
• Galerie výtvarných umění Liberec
• Galerie výtvarných umění Ostrava
• Kancelář prezidenta republiky - Správa Pražského hradu
• Moravská galerie v Brně
• Státní hrad a zámek Český Krumlov
• Patrik Šimon^[10]

Galerie

• 

  Pohled na Pražský hrad od východu

• 

  Hrad Okoř (1834)

• 

  Krajina s dřevěným stavením (cca 1840)

Odkazy

Reference

Literatura

• Eva Reitharová, Antonín Mánes. SNKLHU Praha 1967
• Jiří Kotalík, Rodina Mánesů, Praha 1988, katalog výstavy NG a MKS Beroun
• Naděžda Blažíčková-Horová (ed.), Malířská rodina Mánesů, Praha 2002, 335 s., NG v Praze, ISBN 80-7035-236-1
• Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Anděla Horová (ed.), I. díl, Academia Praha 1995, s. 478 (autorka hesla Naděžda Blažíčková-Horová).

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Mánes na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Mánes
• Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), Manes, Anton *1778
• Antonín Mánes v informačním systému abART
• ČT 2012, dokument Antonín Mánes: Krajina se zříceninou opatství v Kelso
• Antonín Mánes Archivováno 29. 5. 2020 na Wayback Machine. v Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918