Antonín Müller
| Ing. Antonín Müller | |
|---|---|
 Antonín Müller (Plzeňské besedy, 1910) | |
| Narození | 31. ledna 1852 Nebřeziny  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 13. července 1927 (ve věku 75 let) Plzeň  Československo |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Plzni |
| Národnost | česká |
| Alma mater | České vysoké učení technické v Praze |
| Povolání | stavební inženýr, stavitel a projektant |
| Choť | Marie Müllerová, roz. Fomannová |
| Děti | František Müller[1] |
| Příbuzní | Vojtěch Kapsa švagr |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antonín Müller (31. ledna 1852 Nebřeziny[2] – 13. července 1927 Plzeň[3]) byl český architekt a stavitel, švagr a společník stavitele a architekta Vojtěcha Kapsy, se kterým v Plzni založili a úspěšně provozovali stavební firmu Müller & Kapsa.
Život
Mládí
Narodil se v Nebřezninách u Plas do skromných poměrů rolnické rodiny.[2] Měl sestru Barboru, později provdanou Kapsovou (1859–1917). Jeho otec zastával později funkci obecního starosty. Do obecné školy chodil v Plasích, následně čtyři roky vypomáhal otci s hospodářstvím. Poté odešel dokončit základní vzdělání do Plzně, kde absolvoval též místní reálku. Roku 1880 vystudoval pozemní stavitelství na pražské technice, studium zakončil s velmi dobrým prospěchem. Antonín Müller následně začal pracovat v kanceláři plzeňského stavebního rady Wilhelma Plenknera, poté pro stavební firmu Kuželovský a Kotek spoluvlastněnou stavitelem Františkem Kotkem.
Müller & Kapsa
Roku 1890 založil spolu se svým švagrem, manželem své sestry, Vojtěchem Kapsou v Plzni vlastní stavební podnikatelství. Její oficiální název zněl „Úřed. aut. stav. inženýři Müller & Kapsa, podnikatelé staveb v Plzni“.[4] Společnost se specializovala na železobetonové konstrukce a zpočátku působila hlavně v Plzni a okolí.[5] V roce 1904 získala možnost podílet se na stavbě Riegrova nábřeží v Praze a její působnost se tak podstatně rozšířila.[5] Byla zde založena sesterská společnost „Úřed. aut. stav. Inženýři Kapsa & Müller, podnikatelé staveb v Praze“.[4]
Po smrti Vojtěcha Kapsy roku 1915 převzal otcův podíl ve vedení firmy jeho syn Lumír Kapsa (narozen 2. 4. 1887 v Praze, zemřel ve Špindlerově Mlýně 1. 1. 1946)[6] a od roku 1921 se v řízení firmy angažoval též František Müller, syn Antonína Müllera.
Antonín Müller byl též veřejně činný a zapojoval se do společenského i politického života v Plzni. Byl členem městské rady a členem řady spolků. Jeho společenské kontakty napomohly firmě k zisku řady lukrativních zakázek.
Úmrtí
Antonín Müller zemřel 13. července 1927 v Plzni[3] ve věku 75 let a spolu s rodinou je pohřben v rozsáhlé hrobce na Ústředním hřbitově v Plzni.
Po smrti
Syn František Müller byl zadavatelem výstavby tzv. Müllerovy vily na pražské Ořechovce. Autorem návrhu byl architekt Adolf Loos. Budova se svým strohým funkcionalistickým tvarem a prostorovým řešením zapsala mezi nejzásadnější stavby své doby.
Rodina
Oženil se s Marií Müllerovou, roz. Fomannovou (1866–1947). Počali spolu děti Františka (narozen 3. 12. 1890 v Plzni[7], zemřel v roce 1951), Marii (* 1891), Miroslavu (* 1896) a Antonii (* 1901).
Vybrané realizace firmy
- Kalikovský most, Plzeň[8]
- Masarykův most, Plzeň[8]
- železniční zastávka Jižní Předměstí, Plzeň[5]
- Most císaře a krále Františka Josefa I. (dnes Wilsonův most), Plzeň[9]
- Budova České státní průmyslové školy, Plzeň[9]
- Klášter redemptoristů, Plzeň[9]
- Čechův most, Praha[5]
- Hlávkův most, Praha[5]
- dělostřelecká tvrz Adam[5], z let 1936-1937
- dělostřelecká tvrz Dobrošov[5], z let 1937-1938, podobně jako tvrz Adam dílo dědiců firmy Lumíra Kapsy a Františka Müllera[10]
Odkazy
Reference
- ↑ Dostupné online.
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Obora
- ↑ a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Bartoloměje v Plzni
- ↑ a b Muzeum hlavního města Prahy: Stavitel Müllerovy vily [online]. [cit. 2019-03-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Podnikatelé Müller & Kapsa: stavby z jedné i z druhé kapsy. Euro.cz [online]. 2010-02-07 [cit. 2019-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Lumír Kapsa. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2024-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Plzeň 069 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2024-05-05]. Dostupné online.
- ↑ a b LIŠKA, Miroslav. Plzeňské mosty a lávky. 1. vyd. [s.l.]: Starý most s.r.o., 2014. ISBN 978-80-87338-42-1.
- ↑ a b c Plzeňský architektonický manuál: Müller & Kapsa [online]. [cit. 2019-03-20]. Dostupné online.
- ↑ KAPLAN, Václav; BROŽ, Jaroslav. Opevnění na Náchodsku: skutečnost a vzpomínky. 1. vyd. Náchod: Okresní muzeum, 1988. 127 s. S. 114.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Müller na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Müller
- Stavitel Antonín Müller (1852–1927)
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary
(1867-1918)House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Anatol Svahilec, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka rodiny Ing. Antonína Müllera na Ústředním hřbitově v Plzni
Autor: Archive of Plzeňské besedy, Licence: CC BY-SA 4.0
Antonín Müller (1852–1927), Czech engeneer and builder, co-founder of Müller and Kapsa based in Pilsen