Antonín Modr

Antonín Modr
Základní informace
Narození17. května 1898
Strašice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. dubna 1983 (ve věku 84 let)
Strašice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryklasická hudba a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel, muzikolog, houslista, violista, sbormistr, hudební pedagog a učitel
Nástrojehousle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Modr (17. května 1898, Strašice[1]22. dubna 1983, tamtéž) byl český hudební vědec, skladatel a příležitostný dirigent.

Život

Začínal jako dělník a amatérský hudebník ve Strašicích na Rokycansku. Později hrál ve vojenských kapelách v italském Roveretu a v Rimavské Sobotě na Slovensku. Po první světové válce studoval na Pražské konzervatoři hru na housle u Rudolfa Reissiga a skladbu u Josefa Suka.

V letech 19231927 byl violistou České filharmonie, poté hrál v orchestru Národního divadla a v letech 19341936 v Symfonickém orchestru pražského rozhlasu, který také příležitostně řídil.

Vedl lidové umělecké soubory a byl sbormistrem pěveckého sdružení Lukes. Na konzervatoři vyučoval teoretické předměty a hru na kytaru a staré nástroje. V roce 1949 odešel do invalidního důchodu a pouze externě vyučoval na Vyšší hudebně pedagogické škole.

Jeho skladatelské dílo na veřejnost příliš neproniklo. Velký význam však měly jeho teoretické práce. Kniha „Hudební nástroje“ vyšla v několika vydáních v tehdejším Československu i v zahraničí.

Dílo

Komorní skladby

  • Malá suita pro klavír op. 12 (1935)
  • Z mládí pro klavír op. 19 (1936)
  • Z varhanního skicáře (1945)
  • Partita pro violu sólo (1962)
  • 4 smyčcové kvartety

Orchestrální skladby

  • Symfonietta op. 2 (1924)
  • Suita op. 4 (1925)
  • Ouvertura op. 7 (1929)
  • 1. symfonie op. 8 (1934)
  • 2 slavnostní pochody op. 11 (1932)
  • Intráda a tanec op. 15 (1937)
  • 2 baletní suity op. 16 (1938)
  • Variace na vlastní téma op. 17 (1939)
  • Koncert pro housle a orchestr op. 32 (1954)
  • Poděbradské polky op. 33 (1954)
  • Koncert pro violu a orchestr op. 35 (1956)
  • II. orchestrální suita op. 36 (1956)
  • Koncert pro trubku a orchestr (1957)
  • Smyčcová serenáda (1958)
  • 2. symfonie (1963)

Písně a sbory

  • Písně op. 6 (1928)
  • 8 národních písní pro ženský sbor op.9 (1933)
  • 3 havířské písně op. 30 (1952)
  • Písně pro dětské soubory op. 33(1955)
  • Na celém světě jsou lidé (kantáta, 1962)

Teoretické práce

  • Hudební nástroje (1. vydání 1938)
  • Nauka o harmonii v otázkách a odpovědích
  • Všeobecná hudební nauka v otázkách a odpovědích
  • Příprava k praktickému studiu nauky o harmonii a stavbě melodických vět
  • Nauka o kontrapunktu
  • Nauka o hudebních formách v otázkách a odpovědích

V průběhu druhé světové války se věnoval téměř výhradně chrámové hudbě. Zkomponoval několik mší a jiných duchovních skladeb.

Odkazy

Literatura

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“