Antonín Modr
Antonín Modr | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 17. května 1898 Strašice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 22. dubna 1983 (ve věku 84 let) Strašice Československo |
Žánry | klasická hudba a duchovní hudba |
Povolání | hudební skladatel, muzikolog, houslista, violista, sbormistr, hudební pedagog a učitel |
Nástroje | housle |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Antonín Modr (17. května 1898, Strašice[1] – 22. dubna 1983, tamtéž) byl český hudební vědec, skladatel a příležitostný dirigent.
Život
Začínal jako dělník a amatérský hudebník ve Strašicích na Rokycansku. Později hrál ve vojenských kapelách v italském Roveretu a v Rimavské Sobotě na Slovensku. Po první světové válce studoval na Pražské konzervatoři hru na housle u Rudolfa Reissiga a skladbu u Josefa Suka.
V letech 1923–1927 byl violistou České filharmonie, poté hrál v orchestru Národního divadla a v letech 1934–1936 v Symfonickém orchestru pražského rozhlasu, který také příležitostně řídil.
Vedl lidové umělecké soubory a byl sbormistrem pěveckého sdružení Lukes. Na konzervatoři vyučoval teoretické předměty a hru na kytaru a staré nástroje. V roce 1949 odešel do invalidního důchodu a pouze externě vyučoval na Vyšší hudebně pedagogické škole.
Jeho skladatelské dílo na veřejnost příliš neproniklo. Velký význam však měly jeho teoretické práce. Kniha „Hudební nástroje“ vyšla v několika vydáních v tehdejším Československu i v zahraničí.
Dílo
Komorní skladby
- Malá suita pro klavír op. 12 (1935)
- Z mládí pro klavír op. 19 (1936)
- Z varhanního skicáře (1945)
- Partita pro violu sólo (1962)
- 4 smyčcové kvartety
Orchestrální skladby
- Symfonietta op. 2 (1924)
- Suita op. 4 (1925)
- Ouvertura op. 7 (1929)
- 1. symfonie op. 8 (1934)
- 2 slavnostní pochody op. 11 (1932)
- Intráda a tanec op. 15 (1937)
- 2 baletní suity op. 16 (1938)
- Variace na vlastní téma op. 17 (1939)
- Koncert pro housle a orchestr op. 32 (1954)
- Poděbradské polky op. 33 (1954)
- Koncert pro violu a orchestr op. 35 (1956)
- II. orchestrální suita op. 36 (1956)
- Koncert pro trubku a orchestr (1957)
- Smyčcová serenáda (1958)
- 2. symfonie (1963)
Písně a sbory
- Písně op. 6 (1928)
- 8 národních písní pro ženský sbor op.9 (1933)
- 3 havířské písně op. 30 (1952)
- Písně pro dětské soubory op. 33(1955)
- Na celém světě jsou lidé (kantáta, 1962)
Teoretické práce
- Hudební nástroje (1. vydání 1938)
- Nauka o harmonii v otázkách a odpovědích
- Všeobecná hudební nauka v otázkách a odpovědích
- Příprava k praktickému studiu nauky o harmonii a stavbě melodických vět
- Nauka o kontrapunktu
- Nauka o hudebních formách v otázkách a odpovědích
V průběhu druhé světové války se věnoval téměř výhradně chrámové hudbě. Zkomponoval několik mší a jiných duchovních skladeb.
Odkazy
Literatura
- Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
- Čeněk Gardavský a kol.: Skladatelé dneška, Panton, Praha, 1961
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Strašice
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Modr
- Co je co?
- Strašice – místopisný průvodce
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“