Antonín Oktábec
Antonín Oktábec | |
---|---|
![]() Antonín Oktábec | |
Narození | 29. září 1905 Stará Huť ![]() |
Úmrtí | 26. ledna 1943 Mauthausen ![]() |
Příčina úmrtí | popraven zastřelením |
Bydliště | Karlín |
Povolání | autoelektrikář a opravář autobusů |
Zaměstnavatelé | firma Rustonka, Praha-Libeň |
Choť | Vlasta Oktábcová |
Děti | Jan Oktábec syn |
Rodiče | Jan Oktábec a Anna Oktábcová, roz. Třesohlavá |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Antonín Oktábec (29. září 1905 Stará Huť[1] – 26. leden 1943 Mauthausen) byl představitelem Sokola a členem domácího odboje v období druhé světové války.
Život
Narodil se do rodiny kováře Jana Oktábce a jeho manželky Anny, roz. Třesohlavé. Rodina pocházela z Obecnice, do Staré Hutě přišli za prací. Antonín se vyučil v železárnách ve Staré Huti, působil v Sokole Dobříš, kde vedl žáky a dorost. V roce 1923 odešel do Prahy, kde pracoval jako elektrikář a opravář autobusů v Rustonce v Libni, působil v Sokole v Karlíně. S manželkou Vlastou bydleli v Milevské (dnes Sovově) ulici v Karlíně, č.p. 503/3.
Po okupaci byl členem sokolské odbojové skupiny Říjen. Organizoval finanční sbírku pro rodiny zatčených členů Sokola. Poskytl úkryt Janu Kubišovi, obstaral tramvajáckou uniformu, ve které MUDr. Břetislav Lyčka zraněného Kubiše ošetřil. 19. června, den poté, co vlastní rukou ukončili parašutisté svůj život v kryptě kostela v Resslově ulici, se manželům Oktábcovým narodil syn Jan.
Antonín Oktábec byl zatčen 14. července 1942, manželka Vlasta 31. srpna 1942. Oba byli vězněni v pankrácké věznici, v Terezíně a v Mauthausenu. Antonín Oktábec byl popraven 26. ledna 1943 v Mauthausenu, manželka Vlasta byla usmrcena tamtéž již 24. října 1942[2]
Syn Jan Oktábec
Syn Jan měl po otci blond vlasy a modré oči, byl tedy určen pro převýchovu do Německa. Příbuzným se prostřednictvím českého personálu podařilo Jana udržet až do konce války v Praze. V roce 1945 byl v útulku v Krči a mluvil jen německy. Jeho výchova byla svěřena rodině jeho strýce Josefa Oktábce, Antonínova bratra (narozen 23. února 1903). Jan se vyučil elektromechanikem a místem jeho vojenské služby se stal slovenský Pezinok. Na Slovensku se také oženil. Po rozvodu žil sám v bytě v Bratislavě, spáchal sebevraždu 27. června 1987, poté, co mu jeho bývalá manželka zničila vzpomínku na rodiče, panenku, kterou mu jeho matka vyrobila v Terezíně. Strýc Josef zemřel o devět měsíců později.
Připomínka
- Jeho jméno a jméno manželky (Oktábcová Vlasta roz. Černá *20. 3. 1913, Oktábec Antonín *29. 9. 1904) je uvedeno na pomníku spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků, kteří byli popraveni v německém koncentračním táboře Mauthausenu. V lednu 2011 byl slavnostně odhalen na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici.[3]
- Na domě v ulici Sovova 503/3, 186 00 Praha 8 - Karlín, kde Antonín Oktábec s manželkou bydlel, byla umístěna pamětní deska.[4]
- V pražských Vysočanech vznikla při příležitosti výstavby nové čtvrti Emila Kolbena ulice s názvem Oktábcových.[5]
Galerie
- Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.
- Ulice Oktábcových v pražských Vysočanech
Odkazy
Literatura
- ŠMEJKAL, Pavel a PADEVĚT, Jiří. Anthropoid. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2555-5
- JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Dobříš
- ↑ KLIKA, Jiří Karel. Z historie. Nový směr zpravodaj obce Stará Huť. 2015, čís. říjen, s. 15. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-06. Archivováno 6. 8. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ N, Resslova 9a 120 00 Praha 2 Česká republika 50° 4' 33 1932"; MAPY, 14° 25' 0 0336" EZobrazit na mapě: Google. Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2019-07-20 [cit. 2025-01-26]. Dostupné online.
- ↑ ŠMEJKAL, Pavel; PADEVĚT, Jiří. Anthropoid. Vydání první. vyd. Praha: Academia 199 s. (Průvodce). ISBN 978-80-200-2555-5.
- ↑ BRUNCLÍK, Stanislav. Praha názvy nových ulic připomene hrdiny popravené v éře hitlerovského Německa. NašePraha.cz [online]. 2022-03-28 [cit. 2025-01-25]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Oktábec na Wikimedia Commons
- http://www.starahut.eu/images/docs/2015%20%C5%99%C3%ADjen.pdf Archivováno 6. 8. 2018 na Wayback Machine.
- https://pavel.blog.respekt.cz/pamet-pametnich-desek/
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Autor: Sanki 2010, Licence: CC BY-SA 4.0
Sloup se jmény obětí heydrichiády před kostelem sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici
Antonín Oktábec (1905-1943), představitel Sokola a člen domácího odboje v období druhé světové války