Antonín Oktábec

Antonín Oktábec
Antonín Oktábec
Narození	29. září 1905 Stará Huť Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	26. ledna 1943 Mauthausen Německá říše Německá říše
Příčina úmrtí	popraven zastřelením
Bydliště	Karlín
Povolání	autoelektrikář a opravář autobusů
Zaměstnavatelé	firma Rustonka, Praha-Libeň
Choť	Vlasta Oktábcová
Děti	Jan Oktábec syn
Rodiče	Jan Oktábec a Anna Oktábcová, roz. Třesohlavá
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Oktábec (29. září 1905 Stará Huť^[1] – 26. leden 1943 Mauthausen) byl představitelem Sokola a členem domácího odboje v období druhé světové války.

Narodil se do rodiny kováře Jana Oktábce a jeho manželky Anny, roz. Třesohlavé. Rodina pocházela z Obecnice, do Staré Hutě přišli za prací. Antonín se vyučil v železárnách ve Staré Huti, působil v Sokole Dobříš, kde vedl žáky a dorost. V roce 1923 odešel do Prahy, kde pracoval jako elektrikář a opravář autobusů v Rustonce v Libni, působil v Sokole v Karlíně. S manželkou Vlastou bydleli v Milevské (dnes Sovově) ulici v Karlíně, č.p. 503/3.

Po okupaci byl členem sokolské odbojové skupiny Říjen. Organizoval finanční sbírku pro rodiny zatčených členů Sokola. Poskytl úkryt Janu Kubišovi, obstaral tramvajáckou uniformu, ve které MUDr. Břetislav Lyčka zraněného Kubiše ošetřil. 19. června, den poté, co vlastní rukou ukončili parašutisté svůj život v kryptě kostela v Resslově ulici, se manželům Oktábcovým narodil syn Jan.

Antonín Oktábec byl zatčen 14. července 1942, manželka Vlasta 31. srpna 1942. Oba byli vězněni v pankrácké věznici, v Terezíně a v Mauthausenu. Antonín Oktábec byl popraven 26. ledna 1943 v Mauthausenu, manželka Vlasta byla usmrcena tamtéž již 24. října 1942^[2]

Syn Jan měl po otci blond vlasy a modré oči, byl tedy určen pro převýchovu do Německa. Příbuzným se prostřednictvím českého personálu podařilo Jana udržet až do konce války v Praze. V roce 1945 byl v útulku v Krči a mluvil jen německy. Jeho výchova byla svěřena rodině jeho strýce Josefa Oktábce, Antonínova bratra (narozen 23. února 1903). Jan se vyučil elektromechanikem a místem jeho vojenské služby se stal slovenský Pezinok. Na Slovensku se také oženil. Po rozvodu žil sám v bytě v Bratislavě, spáchal sebevraždu 27. června 1987, poté, co mu jeho bývalá manželka zničila vzpomínku na rodiče, panenku, kterou mu jeho matka vyrobila v Terezíně. Strýc Josef zemřel o devět měsíců později.

• Jeho jméno a jméno manželky (Oktábcová Vlasta roz. Černá *20. 3. 1913, Oktábec Antonín *29. 9. 1904) je uvedeno na pomníku spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků, kteří byli popraveni v německém koncentračním táboře Mauthausenu. V lednu 2011 byl slavnostně odhalen na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici.^[3]
• Na domě v ulici Sovova 503/3, 186 00 Praha 8 - Karlín, kde Antonín Oktábec s manželkou bydlel, byla umístěna pamětní deska.^[4]
• V pražských Vysočanech vznikla při příležitosti výstavby nové čtvrti Emila Kolbena ulice s názvem Oktábcových.^[5]

• 
  Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.
• 
  Ulice Oktábcových v pražských Vysočanech

• ŠMEJKAL, Pavel a PADEVĚT, Jiří. Anthropoid. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2555-5

• JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3

• Oběti heydrichiády

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Oktábec na Wikimedia Commons
• http://www.starahut.eu/images/docs/2015%20%C5%99%C3%ADjen.pdf Archivováno 6. 8. 2018 na Wayback Machine.
• https://pavel.blog.respekt.cz/pamet-pametnich-desek/