Antonín Panenka

Antonín Panenka
Antonín Panenka (2019)
Osobní informace
Datum narození	2. prosince 1948 (75 let)
Místo narození	Praha Československo Československo
Výška	1,78 m
Přezdívka	Páňa
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	záložník
Mládežnické kluby*
1958–1967 Bohemians Praha
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly) 1967–1982 1981–1985 1985–1987 1987–1989 1989–1991 1991–1993 Bohemians Praha Rapid Vídeň VSE St. Pölten SK Slovan Wien ASV Hohenau Kleinwiesendorf 2300(76) 1270(63)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly) 1973–1982 Československo 0059 (17)
Úspěchy
Mistrovství Evropy ve fotbale ME 1976 ČSSR ME 1980 ČSSR 1. rakouská fotbalová liga 1981/1982 Rapid Wien 1982/1983 Rapid Wien
Další informace
Podpis
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 8. 9. 2009 ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 8. 9. 2009
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Panenka (* 2. prosince 1948 Praha) je bývalý československý fotbalista a reprezentant, mistr Evropy z Jugoslávie 1976. V roce 1980 byl vyhlášen československým fotbalistou roku. Členem prestižního Klubu ligových kanonýrů se stal po změně pravidel klubu v listopadu 2016.^[1]

Kromě známého pokutového kopu (penalty) je po něm pojmenován i španělský fotbalový časopis Panenka.^[2][3]

Kariéra

Poprvé nastoupil k ligovému zápasu v necelých dvaceti letech za Bohemians Praha. Jeho prvním reprezentačním startem byl kvalifikační zápas na mistrovství světa v roce 1973 proti Skotsku. Roku 1976 díky jím proměněné rozhodující penaltě ve finále proti Západnímu Německu získalo Československo titul mistrů Evropy.^[4] Jeho slavné penaltě se říká „vršovický dloubák“ (zatímco ve světě se používá pojem „Panenka goal“ nebo „Panenka kick“). Sám sebe kopajícího penaltu ztvárnil v malé roli v českém filmu Sonáta pro zrzku (1980).^[5] V roce 1980 byl vyhlášen československým fotbalistou roku.

V roce 1981 odešel z Bohemians do Rapidu Vídeň, s nímž do svého odchodu roku 1985 vyhrál dvakrát rakouskou ligu a třikrát rakouský pohár a v sezoně 1984/85 se probojovali do finále Poháru vítězů pohárů. V tomto finále proti Evertonu Panenka nastoupil jako střídající hráč a stal se prvním Čechem ve finále evropského poháru.^[6] V sezoně 1983/84 byl nejlepším ligovým střelcem Rapidu Vídeň (dal o jednu branku více, než proslulý kanonýr Hans Krankl).^{[7][8][9][10][11]}

Po návratu do vlasti se stal asistentem trenéra a funkcionářem v Bohemians. Roku 2008 získal Cenu Václava Jíry.

Dne 28. října 2008 mu prezident ČR Václav Klaus udělil státní vyznamenání – Medaili Za zásluhy I. stupně.

V roce 2020 byl uveden do Síně slávy českého sportu, když převzal Cenu Emila Zátopka určenou sportovní legendě.^[12]

V doplňovacích volbách do Senátu PČR v roce 2014 kandidoval jako nestraník za subjekt „Nezávislí pro Prahu 10 - Hnutí pro lepší Desítku“ v obvodu č. 22 – Praha 10. Se ziskem 13,44 % hlasů skončil na 4. místě a nepostoupil tak ani do druhého kola.^[13][14]

Prvoligová bilance

Reprezentace

Antonín Panenka debutoval v A-mužstvu Československa 26. 9. 1973 v kvalifikačním zápase v Glasgowě proti reprezentaci Skotska (prohra 1:2). Zúčastnil se mistrovství Evropy 1976 v Jugoslávii (zisk titulu), mistrovství Evropy 1980 v Itálii (zisk bronzové medaile) a mistrovství světa 1982 ve Španělsku. Na ME 1980 dal ve skupině gól Řecku a na MS 1982 dal góly z penalt Kuvajtu a Francii (to byly jediné góly Československa na tomto MS). Celkem odehrál v letech 1973–1982 za československý národní tým 59 zápasů a vstřelil 17 gólů.^[15]

Panenkova penalta

Slavná proměněná penalta Antonína Panenky^[16] se zapsala do historie fotbalu ve finále mistrovství Evropy v Bělehradě v roce 1976^[17], v němž se československý tým střetl s mužstvem Západního Německa.^[4] Za stavu 2:2 po prodloužení následoval penaltový rozstřel (první v historii finále evropských šampionátů). Čtyři českoslovenští a tři němečtí fotbalisté proměnili, ovšem čtvrtý německý hráč Uli Hoeneß přestřelil bránu. Antonín Panenka byl v situaci, kdy mohl Československu zajistit první titul v historii. Rozběhl se, čímž předstíral prudkou ránu, německý brankář Sepp Maier skočil do strany, zatímco Antonín Panenka míč lehce podkopl a poslal jej dloubáčkem doprostřed brány.^[18] Titul tak získalo Československo. Stejný trik Panenka použil již dříve a vůbec prvním „exekutorem“ byl jeho kolega z Bohemians Štefan Ivančík.^[19]

Význam a ohlasy

Pamětní medaile

V rámci sběratelské série medailí Československé fotbalové legendy vyrazila Česká mincovna zlatou čtvrtuncovou medaili i Antonínu Panenkovi. Medaile byly vyraženy v únoru 2016 v omezeném množství 200 kusů. Autorem averzu medaile je Martin Dašek a reverzu Asamat Baltaev.^[20]

Odkazy

Reference

Literatura

• 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 216–217. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Panenka na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Panenka
• Antonín Panenka v Česko-Slovenské filmové databázi
• Profil hráče – reprezentační statistiky v A-mužstvu Archivováno 2. 11. 2014 na Wayback Machine., eu-football.info (česky)(rusky)(anglicky)
• Reprezentační statistiky Antonína Panenky na stránkách Fotbalové asociace České republiky