Antonín Petzold

Antonín Petzold
Antonín Petzold
Základní informace
Narození	13. srpna 1858; Praha; Rakouské císařství
Úmrtí	7. května 1931 (ve věku 72 let); Olomouc; Československo
Žánry	klasická hudba, duchovní hudba a opera
Povolání	varhaník, sbormistr, dirigent a hudební skladatel
Nástroje	varhany
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Petzold (13. srpna 1858 Praha – 7. května 1931 Olomouc) byl český varhaník, dirigent, sbormistr a hudební skladatel.

Život

Vystudoval Varhanickou škola v Praze kde byl žákem Josefa Förstera ml. a Františka Zdeňka Skuherského a vedle toho studoval i operní zpěv ve škole Jana Ludvíka Lukese. V roce 1877 se stal varhaníkem v chrámu sv. Vojtěcha v Praze. V letech 1882–1884 byl dirigentem divadla v Plzni. Od roku 1884 byl sbormistrem Pěvecko-hudebního spolku Moravan v Kroměříži a učil na jeho hudební škole. Se sborem Moravan nastudoval i velká oratorní díla.

Roku 1886 byl pozván rektorem kostela sv. Anny v Olomouci Jindřichem Geislerem na místo varhaníka v Katedrále svatého Václava. Po smrti dómského kapelníka Josefa Nešvery se stal v roce 1915 hlavním dirigentem katedrály. Po založení hudební školy Žerotína se stal jejím prvním ředitelem a vyučoval hru na klavír, varhany, zpěv a hudební teorii. Kromě toho řídil i její pěvecký sbor. Rovněž učil v Poettingově dívčím ústavu.

Zasloužil se o rozvoj olomouckého hudebního života. S pěveckým sborem Žerotína, vojenskou hudbou a s ochotníky prováděl nejen velká oratorní díla Dvořákova, Mozartova, Haydnova, ale i díla symfonická (Bedřich Smetana: Má vlast) a operní (Prodaná nevěsta, Hubička, Dalibor, Dvě vdovy, Tajemství, V studni aj.). Po odchodu do důchodu vyučoval soukromě a věnoval se zejména chrámové hudbě.

Byl dvakrát ženat. Obě jeho manželky byly zpěvačky a byly mu významnou oporou v jeho organizační a koncertní činnosti. Se svou druhou ženou, Annou roz. Dudíkovou, měl dva syny, Antonína a Jana. Jan Petzold se stal rovněž hudebníkem. Působil jako učitel na hudební škole v Olomouci a jako violista Moravské filharmonie. Komponoval drobnější komorní skladby a sbory.

Jako skladatel se soustředil zejména na chrámovou hudbu. Komponoval v tradičním stylu a za jeho nejvyzrálejší dílo je považována Missa solemnis. Skládal však i hudbu světskou, zejména komorní a vokální. Rukopisy jeho chrámových skladeb jsou uloženy v archivu olomoucké katedrály.

Dílo

Církevní skladby

Missa Solemnis

Gradualia

Beatus vir
Laetatus sum in his
Speciosus forma
Sederunt principes
Iacta cogitatum
Propitius esto
Sciant gentes
Viderunt omnes
Anima nostra
Tecum principum
Timebunt omnes
Domine refugium
2 Iongoverunt discipuli
Beatus virgo
Trinete Dominum
Haec dies
Unam petii
Convertere Domine
Veni Sancte Spiritus
Emitte Spiritum
Loquebantur
Ascendit Deus
Regnavit Dominus
Suscepimus Deus
Beata Deus
Omnes de Sabra
Salvos facnos
Benedictus Dominus
Protector noster
Constitues eos principes
Exultabunt
O vos omnes
Qui sedes Domine
Digitur oratio mea
Sur rexit Christus et illuxit
Os justi meditabitur
Redemptionemn
Dominabitur amarizmaru
Misit Dominus
Bonum est confiteri
Priusquam et formarem
Justus ut palma
Dicite in gentibus
2 Locus iste
Benedicta es tu
Benedicta et venerabilis
2 Tues deus qui facis
In die Resurrectionis
Posuisti Domine
De Quamcumque
Bonum est

Offertoria

Gloria et Honore
Sanctificavit Moyses
Sperent in te
Illumina oculos
Anima nostra
Dexter a Domini
In te speravi
Domine Deus in simplicitate
Posuisti Domine
In omnem terram
Deus, Deus meus
Angelus Domini
Fulcrunt Jesum
Portas coeli
Confitebor Tibi
Benedicam Dominum
Mirabilis Deus
2 Justus ut Palma
Postula me
Jubilate Deo
Diffusa est gratia
2 Ave Maria gratia plena
Anima nostra
Jubilate Deo universa
Domine Deus in simplicitate
Sacerdotes Domini incensum
Terra tremuit
Confitebuntur coeli
Lauda Jerusalem
Expectans
Domine Deus in sinplicitate

Různé

Cristus factus est
Vexilla regis
3 Te Deum
3 Ecce sacerdos
Tantum ergo
Tradiderunt
Ad multos annos
Parce Domine

Komorní skladby

Elegie
Hovory lesa pro housle a klavír
Legenda pro violoncello a klavír
Rondo C pro klavír
Tanec pro klavír

Orchestrální skladby

Intermezzo pro smyčcový orchestr
Hymnus pro velký orchestr
Slavnostní předehra pro 2 klavíry, harmonium a smyčcový orchestr

Vokální skladby

Vršovci (opera, nedokončena)
Odpověď pro soprán
Ten ptáček (ženský sbor)
Uhodilo (ženský sbor)
Žabky (ženský sbor)
Pod bezem (ženský sbor)
Dívky naše české (smíšený sbor)
Heslo Žerotína (smíšený sbor)
Do hor (mužský sbor)
Okteta pro smíšené hlasy (Čí to koníčky, Jarní)
Moravské národní písně z Nivnice u Korytné

Literatura

Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
Nela Krömerová: Antonín Petzold v olomouckém hudebním životě. Bakalářská práce, Univerzita Palackého, Filozofická fakulta, 2010 (dostupné Zde)
VIČAROVÁ, Eva: „Antonín Petzold a hudba v olomoucké katedrále (1914–1931)“. In: Hudba v Olomouci a na střední Moravě II. Morava a svět: Umění v otevřeném multikulturním prostoru, ed. E. Vičarová, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2008, str. 102-105.

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Petzold
Stručný životopis Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
Slovník osobností východní Moravy Archivováno 3. 2. 2012 na Wayback Machine.

Navigation

Navigace

Tématické portály