Antonín Pfeifer

Ing. arch. Antonín Pfeifer
Narození1. dubna 1870
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. září 1938 (ve věku 68 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materpolytechnika v Praze
Povoláníarchitekt a konstruktér
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Pfeifer (též Pfeiffer, 1. duben 1870 Plzeň[1]27. září 1938 Praha[2]) byl český architekt a projektant, autor především secesních návrhů staveb na území Čech a Moravy. Jeho nejznámějším dílem je návrh Paláce Koruna na pražském Václavském náměstí postavený v letech 19111912.

Život

Mládí

Narodil se v Plzni do rodiny Karla Pfeifera, kněhvedoucího v továrně, a jeho manželky Josefy, rozené Fichtlové.[1] V rodném městě vystudoval střední školu. V letech 18871892 studoval architekturu na pražské polytechnice u Jana Kotěry, po dobu osmi let sbíral praktické zkušenosti při stážích v Budapešti, poté v Paříži a Bruselu. Od roku 1899 žil a pracoval v Praze a pražské aglomeraci (Královské Vinohrady, Bubeneč).[3]

V roce 1916 se v Bubenči oženil s Ludmilou Ženíškovou.[4]

Kariéra

Jeho prvním samostatným návrhem byl projekt dívčího lycea spolku Vesna v Brně-Veveří z roku 1900, v témže roce vypracoval projekt secesní záložny v Lounech. Roku 1907 zpracoval architektonické řešení pomníku Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí vytvořeného sochařem Ladislavem Šalounem. Byl členem SÚV Mánes. Spolupracoval na řadě projektů se sochařem a štukatérem Karlem Novákem. Vedle několika pražských bankovních ústavů patří k jeho nejúspěšnějším realizacím obchodní palác Koruna na roku Václavského náměstí a ulicí Na příkopě na Novém Městě ve spolupráci se stavitelem Matějem Blechou. Navrhl též řadu nájemních domů, v pozdějších letech se pak zaměřoval rovněž na návrhy rodinných hrobek.

Úmrtí

Antonín Pfeifer zemřel 27. září 1938 v Praze ve věku 68 let.[2][5]

Dílo

  • Budova dívčího lycea spolku Vesna, Brno-Veveří (1900)
  • Záložna, Klášterní 77, Louny (1900)
  • Řešení pomníku Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí od L. Šalouna (1907)
  • Palác Koruna, Václavské náměstí 846/1, Na příkopě 846/2 (1911-1912)
  • Budova Ústřední banky československých spořitelen, Jindřišská, Praha
  • Hrobka rodiny Václava Klementa, Starý hřbitov v Mladé Boleslavi (cca 1935)
  • Hrobka Karla Merta, Hřbitov v Jindřichově Hradci (1936)

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Matrika Plzeň 056, sn. 396 [online]. SOA Plzeň [cit. 2023-12-16]. Dostupné online. 
  2. a b Matrika ENUS Z1, sn. 56 [online]. AHMP [cit. 2023-12-16]. Dostupné online. 
  3. Popisní arch z roku 1899: Pfeiffer, Antonín [online]. AHMP [cit. 2023-12-16]. Dostupné online. 
  4. Matrika BBČ O27, sn. 136 [online]. AHMP [cit. 2023-12-16]. Dostupné online. 
  5. D. S. Architekt A. Pfeiffer mrtev. Lidové noviny. 1938-10-06, roč. 46, čís. 502, s. 5. Dostupné online. ISSN 1802-6265. 

Literatura

  • VLČEK, Pavel (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, ISBN 80-200-0969-8.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Prag Rathaus Rathausplatz 1.JPG
Autor: Zairon, Licence: CC0
View from the Tower of the Old Town Town Hall to the Old Town Square, Prague
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Louny-Klasterni-77-4.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Portal der ehem. Vorschusskasse in Laun - Louny, Klášterní 77, errichtet 1899/1900. Architekt: Antonín Pfeiffer (1879–1938)
Hrobka-V.Klement, Ml. Boleslav.jpg
Autor: Anatol Svahilec, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka průmyslníka Václava Klementa a jeho rodiny na Starém městském hřbitově v Mladé Boleslavi
Hrobka Karla Merta.jpg
Autor: Khamul1, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Brno, Jaselská 9.jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Brno, Jaselská 9, bývalá dívčí škola a penzionát Vesna. Počátkem 20. století centrum českého kulturního života města Brna. Secesní budova od architekta J. Pfeiffera z roku 1900. Plastická výzdoba fasády od Karla Nováka, reliéf postavy světlonoše od J.V. Pekárka.
Prag Koruna Palast 01.jpg
Autor: Thomas Ledl, Licence: CC BY-SA 4.0
Prag Koruna Palast