Antonín Prokop Schmitt

Antonín Prokop Schmitt
Narození	6. října 1833 nebo 8. října 1833 Kohoutov Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	13. července 1890 (ve věku 56 let) Frýdlant Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání	učitel, publicista, redaktor, kunsthistorik, archeolog a regionální historik
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Antonín Prokop Schmitt (6. října 1833 Kohoutov^[1] – 13. července 1890 Frýdlant^{[2] [3]}) byl český, resp. česko-německý učitel, publicista, redaktor, kunsthistorik a archeolog.

Biografie

Narodil se v obci Kohoutov nedaleko Kuksu, kde působil jeho otec Johann jako učitel. Měl minimálně tři bratry, z nichž nejznámější je Johann (Hans) Schmitt, který se prosadil ve Vídni jako hudební skladatel.^[4]

Antonín P. Schmitt studoval nejdříve nižší gymnázium v Hradci Králové a následně i vyšší gymnázium v Praze. Poté absolvoval ještě kurz na technice a kurz pro kandidáty učitelství.^[5]

Pedagogické působení

V letech 1856–1858 působil jako učitel na obchodní škole v maďarské Pešti, poté v letech 1858–1863 jako suplent na reálce v západočeském Lokti nad Ohří.^[6] Po několika letech práce na volné noze se stal v roce 1872 opět učitelem, tentokrát na městské lidové škole v Praze. Od roku 1875 působil sedm let jako učitel a ředitel měšťanské chlapecké školy v Kuksu, v letech 1882–1890 jako učitel na škole ve Frýdlantu v Čechách. Mezi léty 1870–1871 byl též vydavatelem a redaktorem časopisu Čech a jeho přílohy Methud, která byla věnována problematice památkové péče.

Publikční činnost

Vedle několika knih byl autorem i několika desítek novinových a časopiseckých článků. Přispíval zejména do Zlaté Prahy, Květů, Methudu, Rodinné kroniky, Aus der Heimat či Riesengebirge in Wort und Bild. Většina článků byla věnována drobným uměleckým památkám a jejich ochraně. Za tímto účelem založil v roce 1868 spolek Vlastimil.^[7]

Kontakty s osobnostmi

Antonín Prokop Schmitt udržoval během života osobní či písemný kontakt s řadou významných českých osobností tehdejší doby. Patří mezi ně: František Palacký, Karel Jaromír Erben, František Ladislav Rieger, Bedřich Bernau, Josef Emler či Jan Erazim Vocel.

Bibliografie

• Obrazy starožitných staveb v Čechách. Dle přírody kreslené a do ocele leptané. Abbildungen der Baualterhümer in Böhmen. Nach der Natur gezeichnet und in Stahl geätzt von Franz Lorenz, Díl I, Praha 1853.
• Archeologická mappa království Českého. Nákladem kněhkupce J. B. Calve, Praha 1856.
• Geschichte der priv. Schützen-Compagnie zu Elbogen. Im Selbstverlage der Schützencompagnie, Elbogen 1863.
• Sagen, Märchen und Erzählungen von Elbogen bei Carlsbad und dessen Umgebung. Selbstverlage – Eigenthum des Ignaz Meinl, Elbogen 1864.
• Aus der Heimat. Malerische Wanderungen auf dem Gebiete der Stiftsherrschaft Gradlitz. Selbstverlage – Eigenthum des Verfassers. Prag 1871.
• O reformě křesťanského umění v Čechách. Nákladem vlastním, Praha 1972.
• Das Hufeisen. Eine archeologisch – historische Studie. Druck und Verlag J. Helbig, Friedland 1882.

Literatura

• AUBRECHT, Radek: Antonín Prokop Schmitt. In: Minulostí Západočeského kraje 37, Plzeň 2002, s. 127–149. (včetně výběrové bibliografie)
• PROKOP, Vladimír – SMOLA, Lukáš: Biografický lexikon sokolovského regionu, Sokolov 2009, s. 270.
• AUBRECHT, Radek: Loketská léta Antonína Prokopa Schmitta, Sokolovsko, 2013, č. 2, s. 2–4.

Reference