Antonín Sehnal

Jeho Milost
Antonín Sehnal
Církevřímskokatolická
Osobní údaje
ZeměRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Datum narození9. února 1861
Místo narozeníSoběchleby
Křest10. února 1861
Datum úmrtí24. dubna 1937 (ve věku 76 let)
Místo úmrtíRapotín
Místo pohřbeníSvatý Hostýn
Povolánířímskokatolický kněz, spisovatel, vydavatel Záhorské kroniky
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Sehnal (9. února 1861 Soběchleby[1] – 24. dubna 1937 Rapotín) byl moravský římskokatolický duchovní, arcibiskupský rada, kanovník, asesor konzistoře, spisovatel a přispěvatel a vydavatel vlastivědného periodika Záhorská kronika.[2]

Život

Narodil se v Soběchlebích, obci patřící do Moravského Záhoří. Jeho otec byl Antonín Sehnal a matka Anna roz. Jančíková. Pocházel ze selské rodiny.

Matriční záznam o narození a křtu

Když mu bylo třicet let, začala se vycházet Záhorská kronika, kterou vydával msgr. František Přikryl. Vlastivědné periodikum se vydávalo párkrát do roka. František Přikryl byl již literárně i finančně vyčerpán, a tak se vydávání roku 1911 ujal Antonín Sehnal, farář v Paršovicích.[3]

Sám do Záhorské kroniky často přispíval a jeho první článek s názvem Ze záhorských matrik je z května 1910.

Bohužel stihl vydat pouze jeden ročník, vydávání bylo pak přerušeno z důvodu nedostatku finančních prostředků a kvůli začínající l. světové válce.

Roku 1925 bylo periodikum obnoveno Antonínem Fröhlichem, učitelem z Dolního Újezda. Antonín Sehnal sice již nebyl vydavatelem, ovšem stále do periodika přispíval.[4]

Roku 1924 vydal knihu Vzpomínky, kde popisoval své dětství na Záhoří a svou rodinu. Ke knize přidal i malý slovník o lipenském nářečí a sborník záhorských lidových písní, které sebíral.

Zemřel v Rapotíně a je pohřben na lesním hřbitově na Hostýně.

Hrob Antonína Sehnala na Hostýně

Jeho smrt byla zmíněna i v Záhorské kronice.[5]

Dílo

  • Vzpomínky (1924)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Osobnost: Antonín Sehnal | Příjmení.cz. www.prijmeni.cz [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ markéta müllerová sehnal - Hledat Googlem. www.google.com [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Hranická historická knihovna. www.historie.hranet.cz [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ FRÖHLICH, Antonín. Smrt Antonína Sehnala. Záhoská kronika. 1937, roč. 19, čís. 4. Dostupné online. 

Literatura

  • MÜLLEROVÁ, Markéta. Hostýnské Záhoří. Příspěvek k vymezení regionu a současné podobě výročního obyčejového cyklu. Brno, 2009 [cit. 2020-03-09]. 69 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Daniel Drápala. Dostupné online.
  • PEŘINOVÁ, Michaela. Inventář k osobnímu fondu Františka Přikryla. Olomouc, 2016 [cit. 2020-03-09]. 196 s. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Věra Slavíková. Dostupné online.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Sehnal.jpg
Autor: Patka, Licence: CC BY-SA 4.0
Antonín Sehnal, 9.2.1861 Soběchleby - 24.4.1937 Rapotín