Antonín Smrček
Prof. Ing. Antonín Smrček | |
---|---|
poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1907 – 1918 | |
poslanec Moravského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1906 – ??? | |
Narození | 10. prosince 1859 Brodek u Prostějova Rakouské císařství |
Úmrtí | 17. února 1951 (ve věku 91 let) Brno Československo |
Alma mater | česká technika Praha |
Profese | pedagog, architekt, politik a učitel |
Commons | Antonín Smrček |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Antonín Smrček (11. prosince 1859 Brodek u Prostějova[1] - 17. února 1951 Brno) byl český stavební inženýr, odborník v oboru vodního stavitelství a politik.
Život
Profesní dráha
Po maturitě na české reálce v Prostějově v roce 1878 absolvoval roku 1884 českou techniku v Praze (obor inženýrské stavitelství). V letech 1885-1888 byl tamtéž asistentem ústavu vodního hospodářství a stavby tunelů u prof. Petrlíka. Poté do roku 1903 byl šéfinženýrem stavební firmy A. Lanna v Praze. Od roku 1902 až do roku 1930 působil jako řadný profesor vodního stavitelství na brněnské technice a v letech 1913-1914 zastával funkci jejího rektora.[2]
Zabezpečoval Karlův most po velké povodni roku 1890.[2] U firmy A. Lanna se stal vedoucím oddělení, které navrhlo a provedlo plavební stupně na Vltavě pod Prahou i na Labi. Podílel na realizaci dunajsko-vltavsko-labského průplavu, navrhl a provedl Libeňský přístav, Karlínský přístav a zčásti i Holešovický přístav v Praze, patero vltavských zdymadel od Troje po Vraňany a také desetikilometrový kanál Vraňany-Hořín. Navrhl tunel pod Letnou, pražské ústřední nádraží a jako znalec byl zván k velkým stavbám v Čechách. Během práce v Brně se podílel na regulaci řeky Moravy, výstavbě budov techniky a řadě vodních děl.
Politická dráha
Od roku 1906 byl poslancem Moravského zemského sněmu, kam byl zvolen za obvod na Olomoucku.[2]
Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za český okrsek Morava 06. Usedl jako hospitant do poslanecké frakce Český klub. Opětovně byl zvolen za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911. Nyní vstoupil do poslaneckého klubu Jednota nezávislých pokrokových poslanců Čech a Moravy. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[3] Byl referentem říšské rady ve školských věcech.[2] Výrazně se zasazoval o rozvoj Moravy a brněnské techniky.
Ocenění
Zastupoval ČSR v Mezinárodní dunajské komisi (vypracoval projekt na úpravu Železných vrat), byl členem vědecké rady Masarykovy akademie práce, polské Akademie technických věd), nositelem rytířského komandérského řádu Polonia restituta od ledna 1931 a čestným občanem řady měst. 31. ledna 1948 získal čestný doktorát na brněnské technice.[2]
Úmrtí
Zemřel roku 1951 a byl pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b c d e Prof. Ing. Dr. h. c. Antonín Smrček [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2013-05-22]. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Smrček na Wikimedia Commons
- Ecce Homo - Antonín Smrček - ČRo Brno - informace, vzdělání i zábava (Český rozhlas) Archivováno 16. 10. 2015 na Wayback Machine.
- Antonín Smrček - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti
- Osobnosti, Quido.cz
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Antonín Smrček (1859 - 1951), Český stavební inženýr.