Antonín Splítek
Antonín Splítek | |
---|---|
Osobní informace | |
Datum narození | 26. května 1923 |
Místo narození | Československo |
Datum úmrtí | 4. září 2009 (ve věku 86 let) |
Místo úmrtí | Praha, Česko |
Stát | Československo |
Sportovní informace | |
Klub | ČAK Vinohrady (klub) AFK Stráž bezpečnosti Praha (klub) Sokol SNB Praha(klub) Rudá Hvězda Praha (klub) |
Kategorie | střední váha |
Zápasnický styl | řecko-římský styl, volný styl |
Účast na LOH | bez účasti |
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2021 |
Antonín Splítek (26. května 1923 – 4. září 2009[1]) byl československý a český zápasník, později známý jako špičkový zápasnický trenér. Patřil k prvním českým specialistům na zápas ve volném stylu.
Sportovní kariéra
Jeho sportovní kariéra je spojená s pražskými policejními složkami, byl veden i jako zaměstnanec Sboru národní bezpečnosti. Začínal jako zápasník – klasik. Od konce čtyřícátých let dvacátého století se začal věnovat i zápasu ve volném stylu. Základní znalosti volného stylu mu otevřeli cestu do reprezentace. V roce 1954 startoval za Československo jako volnostylař ve střední váze do 79 kg na mezinárodním turnaji týmů v Budapešti.[2] V roce 1955 nahrazoval Karla Součka na dubnovém mistrovství světa v Karlsruhe. V úvodním kole prohrál na technické body s Turkem İsmetem Atlım a ve třetím kole ho z turnaje vyřadil dosažením pěti negativních klasifikačních bodů domácí Němec Horst Heß. V roce 1956 nebyl nominován na olympijské hry v Melbourne.
Trenérská kariéra
Trenérské práci se začal aktivně věnovat od roku 1957 v domovském klubu Rudá Hvězda. Od roku 1961 přebral vedení československé reprezentace v obou olympijských zápasnických stylech. Jako trenér se účastnil olympijských her v Tokiu v roce 1964 a olympijských her v Mexiku v roce 1968. Jeho nejznámějším svěřencem byl Petr Kment.
V sedmdesátých letech se začal více orientovat na v Česku opomíjený zápas ve volném stylu. Podařilo se mu utvořit skupinu kolem bratrů Engelových – Josef Engel, Karel Engel, kterou vedl na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972. Nedostatek kvalitních volnostylařů v Česku ho přiměl k angažování volnostylařů ze slovenských klubů – Dan Karabin, Július Strnisko, Jozef Lohyňa, Milan Mazáč a další, který souvisel se vznikem střediska vrcholového sportu (SVS) při FMV v roce 1974.[3]
Své pozice opustil v roce 1985, kdy předal funkci staršího trenéra volnostylařů v Rudé Hvězdě Josefu Engelovi a funkci reprezentačního trenéra volnostylařů Mikuláši Timkovi. Svoji další činnost ve sportu orientoval na popularizaci zápasu mezi pražskou mládeží. Ve spolupráci s učiteli tělocviku na sportovních školách (např. Sportovní gymnázium Nad Štolou) vedl hodiny zápasu.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.czech-wrestling.cz [online]. [cit. 2009-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Československý sport 23.2.1954
- ↑ https://www.abscr.cz/data/pdf/sbornik/sbornik1-2003/vyvoj_stvs.pdf
- ↑ Večerník Praha 6.12.1985 str. 12
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“