Antonín Springer

Antonín Springer
Antonín a Anna Springerovi se synem. Archiv Jaroslava Čvančary[1]
Antonín a Anna Springerovi se synem.
Archiv Jaroslava Čvančary[1]
Narození2. května 1909[2]
Praha, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. února 1942[3]
KT Mauthausen, Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven
BydlištěSlivenecká 119/41, 152 00 Praha 5 – Hlubočepy
Povoláníčalounický mistr
Zaměstnavateldílny Barrandovských filmových atelierů
ChoťAnna Springerová (rozená Slámová)[2]
DětiBohumil Springer[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Springer (2. května 1909 v Praze, Hlubočepích – 13. února 1942 v KT Mauthausen) byl za protektorátu členem jinonické odbojové skupiny. Pomáhal radiotelegrafistům z jinonického akcízu při přemisťování ilegální radiostanice Sparta a poskytl několikrát svůj domek v Hlubočepích jako místo pro navázání nelegálního radiového spojení s exilovou vládou v Londýně.

V odboji

Domek manželů Springerových v Hlubočepích (rok 2016)[p 1]

Antonín Springer byl zaměstnán jako čalounický mistr v dílnách Barrandovských filmových atelierů.[4] [p 2] Byl ženatý s Annou Springerovou, rozenou Slámovou (11. prosince 1909 Švihov – 4. srpna 1999 Praha), s kterou měl syna Bohumila (* 11. září 1937 v Praze).

V protiněmeckém odboji pracoval jako člen jinonické ilegální skupiny (působící kolem Karla Prokopa) [p 3] Spolu se Zdeňkem Linhartem zajišťoval ozbrojený doprovod při přepravě radiostanice Sparta i při samotném jejím vysílání.[1] Z domku, kde manželé Springerovi bydleli [p 1] se dvakrát ilegálně vysílalo (Sparta Ic).[6][p 4]

Prozrazení

Po přepadení jinonického akcízu gestapem (v noci z pátku 3. října 1941 na sobotu 4. října 1941) byli zajatí odbojáři Antonín Němeček (tehdy mu bylo 26 let) a Miroslav Prokop (tehdy 19 let stár) (syn Karla Prokopa) zasahujícími gestapáky zmláceni do krve. [1] Zmučení mladíci zakrátko prozradili i hlubočepský domek manželů Springerových. [1] [p 5]

Zatýkání, věznění, poprava

Ještě k ránu 4. října 1941 byl domek v Hlubočepích přepaden gestapem. Antonín Springer byl zatčen ve svém domku během tohoto přepadení. Pistoli, kterou schoval mezi čalounění křesla, gestapo nenašlo. (Zatčena byla i jeho manželka Anna Springerová.) Springer byl vězněn na Pankráci v cele číslo 7 v přízemí německého oddělení (spolu s plukovníkem Josefem Churavým).[7] Byl popraven v pátek 13. února 1942 v KT Mauthausen pod číslem 109 v 15.34 hodin (ve věku 31 let). [1]

"Trávím dny v cele číslo 7 v přízemí německého oddělení. Nejdříve jsem byl sám, pak mi dali na pomoc pana Springra z Hlubočep číslo 119, ale za 13 ho někam odeslali, snad k soudu. Od 15. listopadu je tu se mnou pan Řanda, který za mne uklízí celu, neboť sám se nemohu dosud moc ohýbat. Připojuje také dopis a prosí, abyste jej odevzdali jeho paní matce ve Vršovicích podle adresy. Jen ať neříká nikomu nic o něm a rozhodně nic o Vás."

Josef Churavý, Moták (Pankrác 4. ledna 1942), [7]

Anna Springerová

Jeho žena Anna Springerová byla celou válku vězněna v KT Ravensbrück, ale věznení přežila a v roce 1945 se vrátila domů.[2][4] [p 6]

Historický dovětek

V pátek dne 13. února 1942 bylo v KT Mauthausen popraveno celkem jedenáct Čechů. Jednalo se o vůbec první takovouto hromadnou popravu Čechů v tomto koncentračním táboře.[1] Všech jedenáct obětí bylo (za značných bolestí) přesně v tříminutových intervalech postupně usmrcováno vpichem benzinové injekce do srdeční krajiny.[8] Jejich těla byla následně zpopelněna v krematoriu uvnitř koncentračního tábora. Jejich popel byl poté vynesen v sudech a nepietně vysypán z náspu do prostoru mimo koncentrační tábor.[8]

Zde je chronologický seznam popravených Čechů:[8]

  • 15.10: Radiotelegrafista František Chyba (ve věku 27 let) z Prahy – Radotína; (v knize zemřelých uveden pod pořadovým číslem 101); (vězeňské registrační číslo 5812)
  • 15.13: Radiotelegrafista Jindřich Fröde (ve věku 41 let) z Přelouče; (vězeňské registrační číslo 5792)
  • 15.16: Otakar Batlička (ve věku 46 let); (v knize zemřelých uveden pod pořadovým číslem 103); (vězeňské registrační číslo 5817)
  • 15.19: Zahradník Jaroslav Toufar (ve věku 38 let); (vězeňské registrační číslo 5811)
  • 15.22: Klempíř Josef Rozum (ve věku 67 let) z Prahy-Bubenče; (ukrýval profesora Vladimíra Krajinu a majora letectva RNDr. Josefa Jedličku); (v knize zemřelých uveden pod pořadovým číslem 105)
  • 15.25: Student Miroslav Prokop (ve věku 21 let) z Prahy – Jinonic; (vězeňské registrační číslo 5798)
  • 15.28: Radiotelegrafista Jiří Řanda (ve věku 27 let) z Prahy – Holešovic; (v knize zemřelých uveden pod pořadovým číslem 107)[9]
  • 15.31: Ing. Jaroslav Kleiner (ve věku 37 let); (vězeňské registrační číslo 5805)
  • 15.34: Antonín Springer (ve věku 31 let) – čalounický mistr v dílnách barrandovských filmových ateliérů; (v knize zemřelých uveden pod pořadovým číslem 109)
  • 15.37: Ludvík Stříbrský (ve věku 35 let); (vězeňské registrační číslo 5797)
  • 15.40: Univerzitní profesor Radim Nováček (ve věku 36 let); (spolu s profesorem Vladimírem Krajinou vybudoval první fungující radiové spojení s Londýnem); (v knize zemřelých uveden pod pořadovým číslem 111); (vězeňské registrační číslo 5809)

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ a b Domek manželů Springerových se nalézá na adrese: Slivenecká 119/41, 152 00 Praha 5 – Hlubočepy.[4]
  2. ↑ Barrandovskýé filmové ateliery sídlí dnes - 2015 na adrese: Kříženeckého náměstí 322/5 152 00 Praha 5 – Hlubočepy.[4]
  3. ↑ Jinonická ilegální skupina (kromě vedoucího Karla Prokopa) sestávala z následující osob: Josef Paur, Josef Hanyk, Stanislav Medřík, Antonín Springer, Alois Šimoníček, Alfréd Vít a farář Osvald Novák. Všichni dříve vyjmenovaní (kromě Karla Prokopa a Osvalda Nováka) zahynuli v KT Mauthausen. Jediný, kdo zůstal z jinonické odbojové skupiny neprozrazen byl farář Osvald Novák. Za protekotrátu ukrýval zbraně v kostelíku na Prokopské skále, odboji poskytoval křestní listy, razítka apod. Po válce se Osvald Novák stal profesorem a metropolitním kanovníkem v chrámu svatého Víta. Na jinonickou ilegální skupinu později navázala povstalecká skupina Věrný pes.[5]
  4. ↑ Domek manželů Springerových je vzdálen asi 3 km vzdušnou čarou (přes Prokopské údolí) od místa, kde stával jinonický akcíz.
  5. ↑ Zbitý Antonín Němeček navíc prozradil bratry Linhartovy. Zdeňku Linhartovi se sice podařilo uniknout, ale zanedlouho byl dopaden. [1]
  6. ↑ Ženy zatčených odbojářů Antonie Kleinerová, Božena Klečková, Emílie Prokopová, Anna Springerová, Kateřina Rozumová, Olga Vojáčková a další byly většinou odvlečeny do koncentračního tábora Ravensbrück. Po celou dobu války se o osudu svých mužů nic nedozvěděly. Věznění přežily a po válce se vrátily domů.[1]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h ČVANČARA, Jaroslav. Pátek třináctého (Žádná oběť není marná. Pokud lidé nezapomenou…) [online]. 2014-02-01 [cit. 2015-12-01]. Příběh 20. století; 2014/02 paměť a dějiny, str. 100 až 110. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1939 - 1941) (Rejstřík osob: Antonín Springer). 3., upravené vyd. Praha: Laguna (nakladatelství a vydavatelství), 2008. 253 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online. ISBN 978-80-86274-81-2. S. 298. Celá trilogie obsahuje 3 svazky (1939 – 1941; 1941 – 1943; 1943 – 1945) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je první z nich; (1. vydání: 1997; 2. vydání: 2003 – 2008; 3. vydání 2008). Všechna vydání: Laguna, Praha. 
  3. ↑ FABINI, Pavel. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy (Jmenný rejstřík: Antonín Springer), 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 525, 543. 
  5. ↑ ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1941 - 1943). 3., upravené vyd. Praha: Laguna (nakladatelství a vydavatelství), 2008. 253 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online. ISBN 978-80-86274-81-2. Kapitola Tristan, Parsifal, Jízda Valkýr, s. 20, 77, 166. Celá trilogie obsahuje 3 svazky (1939 – 1941; 1941 – 1943; 1943 – 1945) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je druhý z nich; (1. vydání: 1997; 2. vydání: 2003 – 2008; 3. vydání 2008). Všechna vydání: Laguna, Praha. 
  6. ↑ FABINI, Pavel. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Motáky – opisy dopisů plukovníka Josefa Churavého (psané z vězení v letech 1941 - 1942)
  8. ↑ a b c POLÁK, Ladislav (OK1AD); LITOMISKÝ, Jan (OK1XU). Radioamatéři, oběti okupace v letech 1939 až 1945 (historický sborník) [online]. 2015-09-08 [cit. 2015-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-29. 
  9. ↑ ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1939 - 1941) (Rejstřík osob: Jiří Řanda). 3., upravené vyd. Praha: Laguna (nakladatelství a vydavatelství), 2008. 253 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online. ISBN 978-80-86274-81-2. S. 299. Celá trilogie obsahuje 3 svazky (1939 – 1941; 1941 – 1943; 1943 – 1945) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je první z nich; (1. vydání: 1997; 2. vydání: 2003 – 2008; 3. vydání 2008). Všechna vydání: Laguna, Praha. 

Související články

Externí odkazy

  • FABINI, Pavel. Od poslední depeše z Jinonic letos uplyne osmdesát let. Kapitola Historie (protinacistický odboj), s. 26, 27. Pětka (Měsíčník MČ Praha 5) [online]. Radnice MČ Praha 5 (www.ipetka.cz), 06. 2021 [cit. 2021-06-10]. S. 26, 27. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Slivenecka119.41.Praha5.Hlubocepy.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Domek manželů Springerových se nalézá na adrese: Slivenecká 119/41, 152 00 Praha 5 – Hlubočepy. Za protektorátu odtud dvakrát ilegálně vysílala radiostanice Sparta I depeše do Londýna.
Antonin.Springer.Anna.Springerova.S.rodinou.gif
Antonín Springer (* 1909 - 1942) byl za protektorátu členem jinonické odbojové skupiny. Pomáhal radiotelegrafistům z jinonického akcízu při přemisťování ilegální radiostanice Sparta a poskytl několikrát svůj domek v Hlubočepích jako místo pro navázání nelegálního radiového spojení s exilovou vládou v Londýně. Na snímku se svojí manželkou Annou Springerovou a dětmi. Snímek pořízen před jeho zatčením 4. října 1941. Foto z archivu Jaroslava Čvančary.