Antonín Václav Slavíček
Antonín Václav Slavíček | |
---|---|
Vlastní podobizna (1926) | |
Narození | 1. ledna 1895 Rozseč Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 27. října 1938 (ve věku 43 let) Zlín Československo |
Povolání | malíř, typograf, karikaturista a grafik |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Antonín Václav Slavíček (1. ledna 1895 Rozseč[1] – 27. října 1938 Zlín), byl český malíř, grafik a ilustrátor.
Život
Narodil se v Rozseči do rodiny rolníka Václava Slavíčka. Obecnou školu absolvoval v Nové Říši a měšťanskou školu v Dačicích. Následně studoval od roku 1913 malířství a grafiku v Praze na uměleckoprůmyslové škole u prof. E. Dítěte, V. H. Brunera a K. Špilara. Po vypuknutí první světové války byl nucen studium přerušit a v roce 1915 narukoval na ruskou frontu, kde padl do zajetí. Zde těžce onemocněl, ale přesto využil možnost studovat byzantské malířství a sám rovněž maloval a provedl i několik nástěnných maleb. Do vlasti se vrátil s našimi legionáři až roku 1921 a s podlomeným zdravím. Po návratu pokračoval v nuceně přerušeném studiu na pražské uměleckoprůmyslové škole a po absolutoriu se následně usadil v Olšanech. Často navštěvoval ve Staré Říši Josefa Floriana, jemuž v letech 1922-1924 ilustroval některé knihy z jeho edice „Dobré dílo“[2]. Později přesídlil do Telče, kde v roce 1924 provedl na stěně sokolovny rozměrnější sgrafito na téma Blaník. V roce 1926 podnikl několikaměsíční studijní cestu do Paříže a po návratu se v roce 1927 oženil[3] s Annou Müllerovou. V tomto roce se chystal na cestu do Sovětského svazu, ale s cesty sešlo jelikož mu nebyla sovětskou stranou povolena. V roce 1929 opět odjel na studijní cestu do Itálie, kde studoval především staré mistry a byzantské umění v okolí Revenny. V roce 1938 se opět ozvaly válečné neduhy, znovu onemocněl a byl operován v jihlavské nemocnici. Po krátkém zlepšení jeho zdravotního stavu se náhle stav zhoršil a po druhé operaci koncem října 1938 ve Zlíně zemřel. Jeho ostatky byly převezeny do Telče a byl pohřben na hřbitově u sv. Anny.
J. A. Slavíček byl od roku 1921 členem výboru Občanské umělecké besedy, jehož časopis Život přinášel častěji reprodukce jeho prací a později byl členem Sdružení výtvarníků v Praze[4], jehož výstavy obesílal drobnými kolorovanými kresbami a akvarely. Vystavoval na četných domácích i zahraničních výstavách, dokonce až v Los Angeles. Ilustroval řadu knih edice „Dobré dílo“ a především pražského nakladatelství Družstevní práce, ale i jednotlivé knihy menších nakladatelství. Vytvořil velké množství Ex libris a navrhl také obaly pro některé telčské potravinářské provozovny.
V roce 1975 byla v malířově rodné obci Rozseči odhalena pamětní deska.
Dílo
Knižní ilustrace (výběr)
- Alexej Remizov - „Apokryfy “, Dřevorytové ilustrace
- Synge John Millington - „Jezdci na moři “
- Andrew Lang - „Panna Orleánská “
- Eysteinn Ásgrímsson - „Lilie “, staroislandská báseň
- František Loubal - „Malá kronika národa československého “ vydáno Volnou myšlenkou, dřevoryty.
- František Ladislav Čelakovský - „Ohlasy písní českých a ruských “, dřevoryty
- Antonio Baldini - „Michelaccio “
- Vikentij Veresajev - „Na slepé koleji “
- Aleksander Serafinovič - „Železný potok “
- Pantelejmon Serafinovič Romanov - „Rus “
- Jaromír Hořejš - „Cigo admirál “,
- Lev Nikolajevič Tolstoj - „Vzkříšení “ (1930), Melantrich
Zastoupení ve sbírkách
- Ministerstvo školství a kultury, Praha
- Krajská galerie Vysočiny v Jihlavě
- Moravská galerie v Brně
- Národní knihovna v Praze
- Muzeum Otokara Březiny Jaroměřice nad Rokytnou
- Muzeum a galerie Dačice
- Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
- Západočeská galerie v Plzni
- Památník národního písemnictví v Praze
- Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
- Galerie středočeského kraje v Kutné Hoře
- obec Rozseč
a dalších
Galerie
Stařec s Ukrajiny, dřevoryt
Před volbou (1935), tuš
Matka, pastel
Lovu zdar (1926), tuš, akvarel, papír
Řásná u Telče (1933), kvaš
Monopolní krize, perokresba, akvarel
Mluvčí
Koně (1925)
Veronna (1929), akvarel
Florencie (1929), kvaš, tužka podkresba, akvarel, pastel, kresba perem, tuš
Handlíř (1935)
Odkazy
Reference
Literatura
- 1936 - Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic)
- 1993 - Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž)
- 2006 - Benezit: Dictionary of Artists (Volume 12: Rouco - Sommer)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Václav Slavíček na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Václav Slavíček
- Antonín Václav Slavíček v informačním systému abART
- Registr sbírek výtvarného umění, Antonín Václav Slavíček
- Moravské zemské muzeum, Muzejní autority - Slavíček, Antonín Václav, 1895-1938 Archivováno 19. 10. 2014 na Wayback Machine.
- Rozseč, Osobnosti, A.V.Slavíček - dílo
- Rozseč, Antonín Václav Slavíček - životopis
- Telč oficiální stránky města, Slavíček Antonín Václav
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Antonín Václav Slavíček – Vlastní podobizna, (1926)
Slavíček Antonín Václav - Florencie
Antonín Václav Slavíček signatura
Antonín Václav Slavíček - Matka, pastel
Slavíček Antonín Václav - Veronna
Antonín Václav Slavíček - Řásná u Telče (1933), kvaš
Antonín Václav Slavíček - Před volbou
Antonín Václav Slavíček - Monopolní krize, perokresba, akvarel
Antonín Václav Slavíček – Koně
Antonín Václav Slavíček - Mluvčí
Antonín Václav Slavíček - Stařec s Ukrajiny (dřevoryt)
Slavíček Antonín Václav - Handlíř
Antonín Václav Slavíček - Lovu zdar (1926), tuš, akvarel, papír