Antonín Vávra (pěvec)
Antonín Vávra | |
---|---|
![]() operní pěvec Antonín Vávra | |
Základní informace | |
Narození | 7. ledna 1847 Praha ![]() |
Úmrtí | 8. června 1932 (ve věku 85 let) Dobřichovice ![]() |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
Povolání | operní pěvec a hudebník |
Nástroje | hlas |
Hlasový obor | tenor |
Příbuzní | Václav Vávra bratr Jan Vávra bratr Karel Vávra synovec Jan Hilbert Vávra synovec Miloš Vávra synovec |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Antonín Vávra (7. ledna 1847 Praha[1] – 8. června 1932 Dobřichovice[2][3]) byl český operní pěvec, tenorista.
Život
Narodil se v Praze do vzdělané mlynářské rodiny Jana Vávry a jeho ženy Kateřiny Babánkové. Vyrůstal společně s pěti bratry, Františkem (1848–?)[4] a Karlem (1852–1897),[5] kteří byli mlynáři, Václavem (1854–1922) hercem Národního divadla, Otakarem (1853–?)[6] a nejmladším Janem (1861–1932), rovněž hercem Národního divadla. Antonín zprvu studoval reálku, kde byl žákem Josefa Wenziga, a následně se školil ve zpěvu u ředitelů pražských kůrů V. E. Horáka a J. Ulma, kteří mu přiblížili chrámovou hudbu. Od roku 1866 studoval u Jana Ludvíka Lukese a roku 1872 se zdokonaloval ve zpěvu u Francesca Lampertiho v Miláně. V roce 1886 poprvé účinkoval v opeře v ochotnickém Divadle u sv. Mikuláše na Starém Městě v Praze.
Na konci února roku 1869 třikrát vystoupil jako host v městském divadle v Plzni v souboru Pavla Švandy ze Semčic[7] a v dubnu téhož roku účinkoval na pražském Žofíně v ochotnickém představení, které ve prospěch dostavby pražského chrámu sv. Víta na Žofíně nastudoval a dirigoval Bedřich Smetana. Vzápětí od Smetany obdržel nabídku na angažmá v Prozatímním divadle, kterou však Vávra nepřijal a odešel do Opavy, kde získal angažmá v německém divadle a setrval zde v letech 1869–1871. Byl zde však velmi málo využit a hledal pohostinské uplatnění ve Vídni a v Klagenfurtu.
Do souboru Prozatímního divadla stále pod Smetanovým vedením nastoupil v dubnu roku 1871. Roku 1874 se novým ředitelem stal Jan Nepomuk Maýr, který Vávru s dalšími čtyřmi herci a zpěváky propustil. Po sociálním otřesu, který v souboru způsobila sebevražda propuštěného tenoristy Julia Součka, jej však Maýr v dubnu 1875 znovu přijal. V prosinci roku 1875 hostoval Václav Vávra několikrát v německém divadle v Teplicích a krátce se zdokonaloval ve zpěvu v Itálii. Téhož roku v červnu se oženil s Annou Weitemoebrovou.[8] V roce 1879 se manželům narodil syn Karel,[9] pozdější architekt. Na přelomu let 1878 a 1879 byl delší dobu nemocen a další přerušení jeho činnosti bylo způsobeno jeho špatným psychickým stavem po úmrtí manželky v září 1882.[10]
Z Prozatímního divadla přešel roku 1881 do Národního divadla, kde setrval do konce června roku 1888, kdy požádal o penzionování před operací hlasivek. Po ní byl od října 1888 angažován na jednu sezonu v Rotterdamu a v prosinci 1889 se na několik představení do Národního divadla vrátil. Po další, téměř desetileté přestávce Vávra v Národním divadle znovu hostoval, naposledy 4. února 1898.[11] V roce 1908 se znovu (patrně potřetí) oženil s Annou Sekerovou.[12] Po ukončení kariéry byl aktivní v Klubu penzistů sólistů ND (založen r. 1915) jako člen jeho prvního výboru.
Zemřel roku 1932 v Dobřichovicích a pohřben byl na Vyšehradě.
Vávrovým nejvlastnějším oborem byla italská a francouzská opera, vytvořil však postavy z celého dobového repertoáru. Vystoupil v řadě premiér českých děl a v českých premiérách cizojazyčných oper. Výjimečně se zasloužil o dílo Smetanovo, zpíval tenorové role ve všech jeho operách a spolu se sopranistkou M. Sittovou vytvořil ve své generaci model pro smetanovské typy.
Významné role (výběr)
Na scéně Prozatímního divadla v Praze
- 1871 v roli Jeníka v opeře B. Smetany Prodaná nevěsta
- v roli Georga v opeře F. A. Boieldieua Bílá paní
- v roli Vojtěcha v opeře V. Blodka V studni
- 1872 v roli Fausta v opeře Ch. Gounoda Faust a Markéta
- v roli Bajana v opeře M. I. Glinky Ruslan a Ludmila
- v roli Gustava III. v opeře G. Verdiho Maškarní ples
- 1873 v roli Rodriga v opeře G. Rossiniho Othello
- v roli Vítka v opeře F. Z. Skuherského Rektor a generál
- 1874 v roli Podhajského v opeře B. Smetany Dvě vdovy
- v roli Doma Sebastiana v opeře G. Donizettiho Dom Sebastian
- 1875 v roli Fentona v opeře O. Nicolaie Veselé ženy windsorské
- 1876 v roli Slavoje v opeře A. Dvořáka Vanda
- 1877 v roli Vasco de Gamy v opeře G. Meyerbeera Afričanka
- v roli Záviše z Falkenštejna v opeře J. R. Rozkošného Záviš z Falkenštejna
- v roli Alfreda Germonta v opeře G. Verdiho La traviata
- 1878 v roli Vítka v opeře B. Smetany Tajemství
- 1879 v roli Malíře Quida v opeře J. F. Halévyho Guido a Ginevra
- v roli Severiho v opeře V. Belliniho Norma
- 1880 v roli Florestana v opeře L. van Beethovena Fidelio
- v roli Junoše v opeře B. Smetany Braniboři v Čechách
- v roli Romea v opeře Ch. Gounoda Romeo a Julie
- 1881 v roli Šťáhlava na Radbuze v opeře B. Smetany Libuše
- v roli Chapeloua v opeře A. Adama Postilion z Lonjumeau
Na scéně Národního divadla v Praze
- 1882 v roli Belmonta v opeře W. A. Mozarta Únos ze serailu
- v roli Rinalda v opeře Ch. W. Glucka Armida
- v roli Jarka v opeře B. Smetany Čertova stěna
- v roli Roberta v opeře G. Meyerbeera Robert ďábel
- v roli Markýze ze Chateauneufu v opeře A. Lortzinga Car a tesař
- 1883 v roli Karla Škréty v opeře K. Bendla Karel Škréta
- v roli Lorenzina de Medici v opeře L. Zavrtala Noc ve Florencii
- v roli Dimitrije v opeře A. Dvořáka Dimitrij
- 1884 v roli Dona Josého v opeře G. Bizeta Carmen
- v roli Vítka v opeře K. Kovařovice Ženichové
- v roli Dona Cesara v opeře Z. Fibicha Nevěsta messinská
- v roli Liborina v opeře C. M. von Webera Čarostřelec
- 1885 v roli Lohengrina v opeře R. Wagnera Lohengrin
- v roli Fausta v opeře A. Boita Mefistofeles
- 1886 v roli Fra Diavola v opeře D. Aubera Fra Diavolo aneb Hostinec v Terracině
- v roli Jeníka v opeře J. Kličky Spanilá mlynářka
- 1887 v roli Felixe z Belmontu v opeře J. Hartla Natalie
- 1888 v roli Harolda v opeře E. Nápravníka Harold
- 1896 v roli Viléma Meistera v opeře A. Thomase Mignon
- 1998 v roli Hraběte Almavivy v opeře G. Rossiniho Lazebník sevillský
Galerie
- Antonín Vávra jako Dimitrij Ivanovič v opře Dimitrij (1883)
- Antonín Vávra jako Jeník v opeře Prodaná nevěsta (1883)
- Antonín Vávra jako Lohengrin v opeře Lohengrin (1885)
- Antonín Vávra jako Ladislav Podhajský v opeře Dvě vdovy (1884)
- Antonín Vávra operní pěvec (civilní snímek)
- Antonín Vávra pěvec ND, šedesátiletý (1907)
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Antonín Vávra farnosti při kostele sv.Vojtěcha na Novém Městě pražském
- ↑ Oznámení o úmrtí Antonína Vávry. In: Národní politika 9. 6. 1932 (roč. 50), ranní vydání, s. 3.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětější Trojice v Podskalí, sign. TRP Z14, s. 167
- ↑ Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, 1848 • Vávra, František (* 1848) s rodinou
- ↑ Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Vávra, Karel (* 1852) s rodinou
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Otakara Vávry farnosti při kostele sv.Vojtěcha na Starém Městě pražském
- ↑ Česká divadelní encyklopedie, Švandova společnost
- ↑ Matriční záznam o sňatku Antonína Vávry s Annou Weitemoebrovou farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Karla Vávry farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Anny Vávrové farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
- ↑ Moravská zemská knihovna v Brně, Světozor, Číslo 11, Datum vydání 28.1.1898, str.131, Zpěvohra: Pohostinská hra Antonína Vávry …
- ↑ Matriční záznam o sňatku Antonína Vávry s Annou Sekerovou farnosti při kostele Kostel Nejsvětější Trojice v Podskalí nqa Novém Městě pražském
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Vávra na Wikimedia Commons
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Vávra, Antonín (*1847) s rodinou
- Antonín Vávra v České divadelní encyklopedii
- Slavní pěvci Prozatímního a Národního divadla v Praze, Antonín Vávra Archivováno 8. 10. 2019 na Wayback Machine.
- Archiv Národního divadla, Antonín Vávra Archivováno 8. 10. 2019 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce




House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Antonín Vávra jako Ladislav Podhajský v opeře Dvě vdovy
Antonín Vávra jako Lohengrin v opeře Lohengrin
Antonín Vávra jako Jeník v opeře Prodaná nevěsta
Autor: Neznámý , Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Bedřich Bendelmayer
Antonín Vávra jako Dimitrij Ivanovič v opeře Dimitrij
Antonín Vávra operní pěvec (civilní snímek)
Antonín Vávra pěvec ND, šedesátiletý (1907)