Antonín Vávra (pěvec)

Antonín Vávra
operní pěvec Antonín Vávra
operní pěvec Antonín Vávra
Základní informace
Narození7. ledna 1847
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí8. června 1932 (ve věku 85 let)
Dobřichovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Povoláníoperní pěvec a hudebník
Nástrojehlas
Hlasový obortenor
PříbuzníVáclav Vávra bratr
Jan Vávra bratr
Karel Vávra synovec
Jan Hilbert Vávra synovec
Miloš Vávra synovec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Vávra (7. ledna 1847 Praha[1]8. června 1932 Dobřichovice[2][3]) byl český operní pěvec, tenorista.

Život

Narodil se v Praze do vzdělané mlynářské rodiny Jana Vávry a jeho ženy Kateřiny Babánkové. Vyrůstal společně s pěti bratry, Františkem (1848–?)[4] a Karlem (1852–1897),[5] kteří byli mlynáři, Václavem (1854–1922) hercem Národního divadla, Otakarem (1853–?)[6] a nejmladším Janem (1861–1932), rovněž hercem Národního divadla. Antonín zprvu studoval reálku, kde byl žákem Josefa Wenziga, a následně se školil ve zpěvu u ředitelů pražských kůrů V. E. Horáka a J. Ulma, kteří mu přiblížili chrámovou hudbu. Od roku 1866 studoval u Jana Ludvíka Lukese a roku 1872 se zdokonaloval ve zpěvu u Francesca Lampertiho v Miláně. V roce 1886 poprvé účinkoval v opeře v ochotnickém Divadle u sv. Mikuláše na Starém Městě v Praze.

Na konci února roku 1869 třikrát vystoupil jako host v městském divadle v Plzni v souboru Pavla Švandy ze Semčic[7] a v dubnu téhož roku účinkoval na pražském Žofíně v ochotnickém představení, které ve prospěch dostavby pražského chrámu sv. Víta na Žofíně nastudoval a dirigoval Bedřich Smetana. Vzápětí od Smetany obdržel nabídku na angažmá v Prozatímním divadle, kterou však Vávra nepřijal a odešel do Opavy, kde získal angažmá v německém divadle a setrval zde v letech 1869–1871. Byl zde však velmi málo využit a hledal pohostinské uplatnění ve Vídni a v Klagenfurtu.

Do souboru Prozatímního divadla stále pod Smetanovým vedením nastoupil v dubnu roku 1871. Roku 1874 se novým ředitelem stal Jan Nepomuk Maýr, který Vávru s dalšími čtyřmi herci a zpěváky propustil. Po sociálním otřesu, který v souboru způsobila sebevražda propuštěného tenoristy Julia Součka, jej však Maýr v dubnu 1875 znovu přijal. V prosinci roku 1875 hostoval Václav Vávra několikrát v německém divadle v Teplicích a krátce se zdokonaloval ve zpěvu v Itálii. Téhož roku v červnu se oženil s Annou Weitemoebrovou.[8] V roce 1879 se manželům narodil syn Karel,[9] pozdější architekt. Na přelomu let 1878 a 1879 byl delší dobu nemocen a další přerušení jeho činnosti bylo způsobeno jeho špatným psychickým stavem po úmrtí manželky v září 1882.[10]

Z Prozatímního divadla přešel roku 1881 do Národního divadla, kde setrval do konce června roku 1888, kdy požádal o penzionování před operací hlasivek. Po ní byl od října 1888 angažován na jednu sezonu v Rotterdamu a v prosinci 1889 se na několik představení do Národního divadla vrátil. Po další, téměř desetileté přestávce Vávra v Národním divadle znovu hostoval, naposledy 4. února 1898.[11] V roce 1908 se znovu (patrně potřetí) oženil s Annou Sekerovou.[12] Po ukončení kariéry byl aktivní v Klubu penzistů sólistů ND (založen r. 1915) jako člen jeho prvního výboru.

Zemřel roku 1932 v Dobřichovicích a pohřben byl na Vyšehradě.

Vávrovým nejvlastnějším oborem byla italská a francouzská opera, vytvořil však postavy z celého dobového repertoáru. Vystoupil v řadě premiér českých děl a v českých premiérách cizojazyčných oper. Výjimečně se zasloužil o dílo Smetanovo, zpíval tenorové role ve všech jeho operách a spolu se sopranistkou M. Sittovou vytvořil ve své generaci model pro smetanovské typy.

Významné role (výběr)

Na scéně Prozatímního divadla v Praze

Na scéně Národního divadla v Praze

Galerie

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Antonín Vávra jako Ladislav Podhajský v opeře Dvě vdovy 1884.jpg
Antonín Vávra jako Ladislav Podhajský v opeře Dvě vdovy
Antonín Vávra jako Lohengrin v opeře Lohengrin 1885.jpg
Antonín Vávra jako Lohengrin v opeře Lohengrin
Antonín Vávra jako Jeník v opeře Prodaná nevěsta 1883.jpg
Antonín Vávra jako Jeník v opeře Prodaná nevěsta
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 Antonín Vávra.jpeg
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Bedřich Bendelmayer
Antonín Vávra jako Dimitrij Ivanovič v opře Dimitrij 1883.jpg
Antonín Vávra jako Dimitrij Ivanovič v opeře Dimitrij
Antonín Vávra operní pěvec.jpg
Antonín Vávra operní pěvec (civilní snímek)
Antonín Vávra pěvec ND, šedesátiletý (1907).jpg
Antonín Vávra pěvec ND, šedesátiletý (1907)