Antonín Zhoř
| Antonín Zhoř | |
|---|---|
| Narození | 18. ledna 1896 Rosice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 31. března 1965 (ve věku 69 let) Brno  Československo |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Pseudonym | Zdeněk Hořan |
| Povolání | spisovatel, redaktor, ilustrátor, učitel a legionář |
| Témata | literární činnost, ilustrace, literatura pro děti a mládež, editace a literární tvorba |
| Děti | Igor Zhoř |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Antonín Zhoř (18. ledna 1896 Rosice[1] – 31. března 1965 Brno)[2] byl česky píšící spisovatel, ilustrátor a pedagog.
Psal pro děti a mládež, zpočátku publikoval pod jménem Pavel Čermák.
Život
Od roku 1910 studoval na učitelském ústavu v Brně. Po ukončení studia byl zatímním učitelem na obecné škole v Oslavanech. Po vypuknutí první světové války byl v roce 1915 odveden, na ruské frontě se nechal zajmout a přihlásil se do československých legií v Rusku. Po skončení války učil opět v Brně.
V roce 1929 založil vlastní nakladatelství pro děti a mládež Epos. V roce 1934 se toto nakladatelství spojilo s vydavatelským odborem Ústředního sdružení jednot učitelských a vznikla knižnice Antonína Zhoře Jitro. Tato knižnice přečkala 2. světovou válku a zanikla až v roce 1948. Epos a Jitro vydalo za 18 let své existence 73 titulů v celkovém nákladu 300 tisíc výtisků.
V letech 1937–1949 (s výjimkou válečných let 1942–44) redigoval Antonín Zhoř spolu s Karlem Kallábem dětský měsíčník Vlaštovička – časopis šťastných dětí. V knihovně Vlaštovičky vyšlo 19 pohádkových svazečků (637 tisíc výtisků). V letech 1945–1949 redigoval Zhoř ještě časopis Brouček – časopis nejmladších čtenářů. Oba časopisy vydávalo Učitelské nakladatelství (od r. 1947 Komenium, učitelské nakladatelství).
Zemřel v roce 1965 a je pochován na Ústředním hřbitově v Brně.
Dílo
- Cestou ke svobodě (1926) – autobiografický román
- Hraničářův syn (1930)
- O ženě s hrdinským srdcem (1933) – vydáno k 10. výročí úmrtí Charlotty Garrigue Masarykové
- Neviditelný Toník (1935)
- Jak jsem začínal (1938)
- Poctivý Abe (1940) – román o Abrahamovi Lincolnovi
- Když byl Alois Jirásek maličký (1941)
- Můj pes Jaryk (1941)
- O světlém rytíři a černé zradě (1942)
- Pohádky o chlebíčku (1942)
- Podivné příhody Barona Prášila (1943)
- Památník boje o život národa (1946)
- Učedník kouzelníka Čáryfuka (1946)
- Dorotka a mořští loupežníci (1946)
- O Štylfrýdovi a Bruncvíkovi (1946)
- Pohádky tisíce a jedné noci (1947)
- Tvrdohlavá Marie (1947) – román o Marii Curie-Skłodowské
- Vzpomínky na školní rok 1946/47 (1947)
- To nebylo nic (1948)
- Černý Bob a bílý Bob (1958)
- Sám proti osudu (1962) – o Ludwigu van Beethovenovi
- Bety (1963) – o mládí Boženy Němcové
- Námořník Pepík a opička RRRa (1963) – vyprávění o mladičkém námořníku, který byl zlým kapitánem zanechán na Opičím ostrově, ztraceném v širém moři, spřátelil se s jeho zvířecími obyvateli a založil na něm svůj nový domov
- Kulhavý šermíř (1966) – o životě malíře Jaroslava Čermáka
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Rosice
- ↑ Antonín Zhoř. In: Luboš Merhaut a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2008. Dostupné online. ISBN 978-80-200-1671-3. Svazek 4/II. U–Ž. S. 1728–1730.
Literatura
- Antonín Zhoř. In: Luboš Merhaut a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2008. Dostupné online. ISBN 978-80-200-1671-3. Svazek 4/II. U–Ž. S. 1728–1730.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Zhoř
- JAROSLAV, Dytrych. Antonín Josef Zhoř. In: Rosice 100 let městem : 1907–2007 : Almanach sestavený u příležitosti 100. výročí povýšení Rosic na město. Rosice: Kulturní informační centrum Rosice, [2007]. Dostupné též na http://www.kic.rosice.cz/cs/kultura-a-volny-cas/osobnosti-rosicka/antonin-zhor. ISBN 978-80-254-0997-8. S. 299–300.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“