Anton Arche

Anton Alois Arche
Narození	27. května 1793 Lovosice Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	7. listopadu 1851 (ve věku 58 let) Kroměříž Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení	Kroměříž
Povolání	architekt, stavitel
Děti	1
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Anton Arche (27. května 1793 Lovosice^[1] – 7. listopadu 1851 Kroměříž^[2]) byl český architekt, stavitel, stavební rada kroměřížského arcibiskupství.

Narodil se jako nemanželské dítě Apoleny Archin. Vystudoval Český královský stavovský polytechnický ústav v Praze.^[3] Po studiu pracoval v ateliéru profesora Jiřího Fišera (1768–1828). Od roku 1820 do 1832 působil na zámku Kačina, kde se podílel na dostavbě zámku a úpravě jeho okolí společně s profesorem Fišerem. Podílel na úpravě okolí chotkovského zámku ve Veltrusech. Od roku 1832 na pozvání olomouckého arcibiskupa Ferdinanda Maria Chotka působil v Kroměříži ve stavebním úřadu, kde se roku 1833 stal jeho ředitelem.^[4] V roce 1838 byl arcibiskupem Josefem Somerau-Beeckhem jmenován stavebním radou.

Antonín Arche zemřel na choleru 7. listopadu 1851 a pohřben byl o dva dny později.^[5] Místo jeho pohřbu je ale nejisté, neboť tou dobou byl cholerový hřbitov již 12 let uzavřen.^[5]

Byl ženatý s Henrietou Ginnerovou. Z jejich manželského svazku se 14. ledna 1835 narodil syn Albert,^[6] který pokračoval v otcových šlépějích.

Přestavby zámků a kostelů, výstavby vodních mlýnů, obytných a hospodářských budov byly prováděny v empírovém slohu, od třicátých let 19. století používal historizující prvky.^[7]

• 1815: vodárna v Troubkách^[7]
• 1822–1823: dostavba zámku Kačina^[7] krajinářský park^[8]
• 1828: vodárna v Lukavici
• 1832: přestavba fary v Březové^[7]
• 1834: úprava Podzámecké zahrady Kroměříž
• 1835: kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Vsi (romantický historismus)^[9]
• 1835–1841: přestavba kněžského semináře Olomouc (klasicistní sloh)^[8][10]
• 1837–1853: výstavba pivovaru a lihovaru v Kroměříži^[7]
• 1838: splav v Chropyni
• 1838: měšťanská střelnice v Olomouci^[11]
• 1839–1841: přestavba dominikánského kláštera v Olomouci na seminář^[7]
• 1840: přestavba fary v Jindřichově ve Slezsku^[7]
• 1840–1850: úprava kostela sv. Mořice Kroměříž^[7]
• 1840–1852: úprava Květné zahrady, Kroměříž^[10]
• 1841–1845: Maxmiliánův dvůr Kroměříž, vzorová stavba^[10]
• 1842: výstavba pivovaru a lihovaru v Hájově
• 1843: zámek ve Vyškově
• 1844: úprava kostela sv. Mikuláše v Jindřichově ve Slezsku^[7]
• 1844: přestavba zámku v Jindřichově ve Slezsku^[12]
• 1845: úprava kostela ve Staříči^[7]
• 1845: kostel sv. Petr a Pavla v Újezdu u Brna^[13]
• 1845–1852: úprava a rozšíření kostela sv. Petra a Pavla v Ratajích^[10]
• 1847: zámeček v Chudobíně (neorenesance)^[11]
• 1847: přestavba zámečku v Třemešku^[11]
• 1848: Maxmiliánův vodovod

• Vlček, P. (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s. 32
• Wurzbach 23, s. 359; Thieme – Becker 2, s. 65; O. Starý, Československá architektura, 1965, s. 171n.
• V. Tomášek, A. A., in: Věstník muzea v Kroměříži 1964, s. 17n.
• ŠIŠKOVÁ, Martina. Arcibiskupský architekt Anton Arche (1793-1851). Brno, 2011 [cit. 2017-09-09]. 123 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jiří Kroupa. Dostupné online.