Anton August Glückselig

Anton August Glückselig
Narození	19. června 1806 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	28. ledna 1867 (ve věku 60 let) nebo 1867 (ve věku 60–61 let) Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Povolání	historik, spisovatel a publicista
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Anton August Glückselig, též Gustav Thormund Legis-Glückselig (19. červen 1806 Praha – 28. leden 1867 Praha^[1]), byl pražský německojazyčný historik, spisovatel a válečný veterán.

Život

Narodil se jako čtvrtý z pěti synů Bartoloměje Glückseliga (1788-1846), pražského učitele c. k. normální školy, z prvního manželství. Když jeho žena zemřela, oženil se podruhé, macecha Anežka byl jen o sedm let starší než syn Anton August.^[2][3] Absolvoval Akademické gymnasium v Praze, od roku 1823 pokračoval studiem filozofie a historie na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, studia nedokončil a odešel na vojnu, k 5. batalionu myslivců. Bydlel v Lipsku, kde byl 24. dubna 1828 prohlášen za válečného invalidu. Ve 20. letech se zabýval slavistikou, psal o severských Slovanech a jejich mytologii. Do Prahy se vrátil asi roku 1830, oženil se zde a svou další kariéru věnoval psaní historických statí a knih, převážně o Praze. Svá díla podepisoval Dr. Legis-Glückselig.

Roku 1836 mu stavovský sněm udělil funkci korunovačního historiografa. Z královské korunovace Ferdinanda V. vydal reprezentativní album litografií a knížku s jejím popisem. Samostatnou pozornost věnoval katedrále sv. Víta. V letech 1852–1856 redigoval bohatě ilustrovanou Chronik von Böhmen a litoměřický Medauův Kalendář. Patřil k českým zemským patriotům německé národnosti.

Jeho extenzivní literární tvorba vychází vždy ze studia historických pramenů, osobní znalosti objektů, o kterých píše, a má romantickou fabulaci. Největší hodnotu mají topografická díla o pražských zajímavostech a památkách, které představuje jako průvodce Prahou pro cizí návštěvníky. Významná je také jeho edice rukopisu Jana Nepomuka Zimmermanna o zrušených pražských klášterech a kaplích. U svých publikací vždy dbal na kvalitní typografii a litografické ilustrace.

Statěmi přispíval do různých časopisů a sborníků, např. Libussa (v r. 1852 životopis Václava Hanky,^[4] aj.).

Ve stáří pobýval u Františka hraběte Thun-Hohensteina na zámku v Děčíně, jemuž pořádal archiv. Pro ikonografii umění má význam jeho stať Christus-Archäologie z roku 1862, o Mandylionu – obrazu Kristovy tváře krále Abgara z Edesse, s věnováním hraběti Thunovi. Zemřel v Praze.

Rodina

Oženil se s Terezií Lippoldovou (1816–1867) z Litoměřicka, s níž v Praze vychoval tři děti. Prvorozený syn Ferdinand (1849–1913) se v Medauově oficíně v Litoměřicích vyučil litografem, ale zběhl od řemesla k vojsku, sloužil u myslivců, pak se toulal, a proto byl policií roku 1898 vypátrán a dopraven do pražské donucovací pracovny. Mladší syn August (* 1852) a dcera Františka (1858–1872) se nedožili dospělosti.^[5]

Dílo

Pragensia

• Topographischer Grundriss von Prag und dessen Umgebungen (1835)
• Illustrierter Wegweiser durch Prag (1853)
• Miniaturgemälde von Prag (1853)
• Diplomatische Geschichte der aufgehobenen Klöster und Capellen in der königl. Hauptstadt Prag. Aus der Handschrift des Joh. Nep. Zimmermann neu herausgegeben (1837).
• Geschichte Böhmens seit der Urzeit bis Gegenwart (1853)
• Aktenmässige Darstellung des königl. böhmischen Erbhuldigungs-, Belehnungs- und Krönungs-Ceremoniels (1836).
• Der Prager Dom zu St. Veit, geschichtlich und kunstarchäologisch dargestellt (1855).

Ostatní historie

• Denkwürdigkeiten des Grafenhauses Thun-Hohenstein (1866)
• Kritische Beiträge zur slavischen Philologie

Odkazy

Reference

Literatura

• Ottův slovník naučný, heslo Legis-Glückselig. Sv. 16.

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Legis-Glückselig v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Anton August Glückselig
• Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Glückselig, Anton August (*1806) s rodinou