Anton Durcovici
Blahoslavený Anton Durcovici | |
---|---|
Biskup jasský | |
Portrét | |
Církev | římskokatolická |
Diecéze | jasská |
Sídlo | Jasy |
Jmenování | 30. října 1947 |
Uveden do úřadu | 14. dubna 1948 |
Emeritura | 10. prosince 1951 |
Předchůdce | Mihai Robu |
Nástupce | Petru Gherghel |
Heslo | „Beatus populus cuius Deus Dominus“ „Požehnaný lid, jehož Bohem je Hospodin“ |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 24. září 1910 světitel Pietro Respighi |
Biskupské svěcení | 5. dubna 1948 světitel Gerald Patrick Aloysius O’Hara 1. spolusvětitel Alexandru Cisar 2. spolusvětitel Marco Glaser |
Osobní údaje | |
Rodné jméno | Anton Durcovici |
Země | Rakousko Rumunsko |
Datum narození | 17. května 1888 |
Místo narození | Bad Deutsch-Altenburg, Rakousko |
Křest | 21. května 1888 |
Datum úmrtí | 10. prosince 1951 (ve věku 63 let) |
Místo úmrtí | Sighetu Marmației, Rumunsko |
Příčina úmrtí | následky mučení |
Místo pohřbení | neznámý hrob |
Národnost | rakouská |
Rodiče | Franz Durcovici a Maria Mittermeier |
Alma mater | Papežská univerzita svatého Tomáše Akvinského Papežská Gregoriánská univerzita |
Svatořečení | |
Začátek procesu | 28. ledna 1997 |
Beatifikace | 17. května 2014 Emil Alexandrescu Stadium, Jasy, Rumunsko beatifikoval papež František |
Svátek | 20. prosince |
Uctíván církvemi | římskokatolická církev řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem |
Titul svatého | biskup a mučedník |
Atributy | biskupský oděv |
Patron | jasské diecéze |
citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Blahoslavený Anton Durcovici (17. května 1888, Bad Deutsch-Altenburg – 10. prosince 1951, Sighetu Marmației) byl rumunský katolický duchovní a biskup.
Život
Časný život
Narodil se 17. května 1888 v Bad Deutsch-Altenburgu v Rakousku. Po nějakém čase odešel se svou ovdovělou matkou a svým bratrem Franzem, do Rumunského království, kde se usadili v městě Jasy. Své základní vzdělání a lyceum dokončil v Jasy a Bukurešti a roku 1906 vstoupil do Římskokatolického semináře. Tohoto roku pokračoval ve studiu v Římě, kde navštěvoval Vysokou školu Svatého Tomáše (v současné době je to Papežská univerzita svatého Tomáše Akvinského).
Kněžství
Na kněze byl vysvěcen roku 1910. Poté se vrátil zpět do Rumunska. Působil jako učitel v Bukurešťském semináři a farní administrátor v Tulcei. Když Rumunsko vstoupilo do 1. světové války na straně spojenců, byl poslán do internačního tábora jako rakouský občan. Poté byl propuštěn na příkaz krále Ferdinanda I. Rumunského.
Episkopát
Roku 1924 se otec Durcovici stal rektorem semináře v Bukurešti a tuto funkci zastával do dubna 1948. Dne 5. dubna 1948 byl vysvěcen na biskupa diecéze jasského z rukou Geralda Patricka Aloysiuse O’Hary a spolusvětiteli byli Alexandru Cisar a Marco Glaser.
Jako katolický kněz se po 2. světové válce stal protivníkem komunistů. Roku 1947 začal byl hlídán a 26. června 1949 byl zatčen tajnou policií, zatím co byl na návštěvě kongregace v Popești-Leordeni.
Smrt
Byl držen v Jilavě, a pak byl převezen do Sighetu Marmației, spolu se svými duchovními spolupracovníky Áronem Mártonem a Alexandrem Cisarem. Byl terčem mučení a deprivace. Nahý byl vystavěn krutému zimnímu počasí, a bylo mu odepřeno jídlo a voda. Durcovici zemřel 10. prosince 1951 na důsledky mučení. Byl pohřben v neoznačeném hrobě. Komunisté se pokusili vymazat všechny důkazy o jeho pobytu ve vězení, a většina dokumentů byla zničena.
Proces blahořečení
Proces blahořečení začal 28. ledna 1997. Proces v diecézní fázi trval od 25. března 1997 do 11. září 1999. Dekret o mučednictví byl podepsán dne 31. října 2013 papežem Františkem. Blahořečen byl 17. května 2014 v Jasy. Obřadu předsedal jménem papeže Františka kardinál Angelo Amato.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anton Durcovici na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Anton Durcovici na Wikimedia Commons
- Osoba Anton Durcovici ve Wikicitátech
Média použitá na této stránce
Autor: OctavianAlin, Licence: CC BY-SA 4.0
Ritratto del vescovo Anton Durcovici