Anton Raphael Mengs

Anton Raphael Mengs
Autoportrét, cca 1775
Autoportrét, cca 1775
Narození12. března 1728
Ústí nad Labem
České královstvíČeské království České království
Úmrtí29. června 1779 (ve věku 51 let)
Řím
ItálieItálie Itálie
Příčina úmrtítuberkulóza
Místo pohřbeníŘím
Povolánímalíř a historik umění
RodičeIsmael Israel Mengs
DětiAnna Maria Mengs
PříbuzníTheresa Concordia Mengs[1] a Julia Charlotte Mengs (sourozenci)
Významná dílaFrançois, baron z Hallebergu
Portrét Isabely Parreño y Arce
Portrét Julie Carlotty Mengsové
MecenášJosé Nicolás de Azara
OceněníŘád zlaté ostruhy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anton Raphael Mengs (12. března 1728, Ústí nad Labem[2] – 29. června 1779, Řím, Itálie) byl německý malíř raného klasicismu, malíř mytologických scén, náboženských obrazů a portrétů.

První autoportrét, 1744, Gemäldegalerie Drážďany

Život

Narodil se jako syn původem dánského malíře Ismaela Mengse, v době kdy byl otec saským dvorním malířem a rodina bydlela v Ústí nad Labem. První malířské školení získával spolu s bratrem Moritzem a sestrami Theresií Concordií a Julií Carlottou v ateliéru svého otce. S otcem také v letech 1741 - 1744 podnikl první studijní cestu do Říma, kde se rodina na čas usadila a Anton Rafael dále studoval v ateliéru Antona Marona, oženil se s jeho dcerou. Na Akademii v Římě rovněž vyučoval malbu. Při pobytu tam vyzdobil freskami chrám sv. Eusebia na Esquilinu a Vatikánskou knihovnu. Papež Klement XIII. jej za zásluhy jmenoval rytířem Řádu zlaté ostruhy.

Roku 1751 byl jmenován vrchním dvorním malířem saského kurfiřta Fridricha Augusta II. v Drážďanech, kterého portrétoval, i jeho manželku, a mj. namaloval Nanebevstoupení Páně pro hlavní oltář, a Navštívení Panny Marie a Josefův sen na postranní oltáře novostavby Dvorního chrámu Nejsvětější Trojice (Katholische Hofkirche der heiligsten Trinität). Roku 1759 pobýval na královském dvoře v Neapoli, kde vytvořil královské portréty a fresky v královském paláci.

Dvakrát pobýval ve Španělsku, v letech 1761 - 1769 vytvořil portrét krále Karla III., nástropní fresky v Palacio real v Madridu podle antických předloh z Herculanea a podobizny šlechticů. Stal se ředitelem Španělské královské akademie, na níž např. v roce 1770 vyučoval Francisca Goyu. Pro španělskou královskou kapli v Aranjuez vytvořil svůj poslední oltářní obraz Zvěstování P. Marie roku 1779. Pro anglický královský dvůr namaloval obraz Perseus osvobozuje Andromedu. Mengsovým poslední nedokončeným dílem byla kresba ruky s lilií archanděla Gabriela. Po smrti byl se všemi poctami pohřben v Panteonu v Římě.

Tvorba

Proslul jako portrétista, malíř náboženských obrazů monumentálních rozměrů a nástěnných maleb. Myšlenkově vycházel z osvícenství. Stýkal se s mnoha intelektuály (např. bavorskou markraběnkou Vilemínou), vědci, výtvarnými umělci a literáty. Pobýval na malířských akademiích v Římě, Florencii, Benátkách, Bologni či Augsburgu. Ve svých memoárech o něm píše Giacomo Casanova. Následoval společnost Johanna Joachima Winckelmanna a čerpal z jeho díla Myšlenky o nápodobě řeckých děl v malířství a sochařství. Původně byl evangelík, ale roku 1756 pod vlivem Říma konvertoval ke katolicismu a s tolerancí se pohyboval v prostředí různých konfesí (v luteránském Sasku i v katolickém Římě a Španělsku). Prostřednictvím námětů z antické mytologie i z křesťanství, často alegorických scén monumentálního měřítka, prosazoval myšlenky kosmopolitní osvícenské kultury. V portrétní malbě se snažil o realistické vystižení charakteru osob.

Sám sebe považoval za proroka nového umění a tvrdil, že jeho úlohou je vdechnout skomírajícímu a pokleslému umění nový život. Ve freskové malbě kritizoval jako úpadek dílo pozdně barokního Benátčana Giovanniho Battisty Tiepola, který působil ve Španělsku a v Neapoli současně s Mengsem. Věřil v nápravu společnosti skrze umění. Zejména se věnoval olejomalbě, nástěnné malbě, kresbě pastelem a grafickým technikám. K jeho grafickým návrhům patří medaile papeže Klementa XIV.. Malbami je zastoupen především v mnoha kostelech, palácích a galeriích v Evropě, zejména v Drážďanech (32 děl), v Římě, ve Španělsku v Madridu, v USA v New Yorku nebo v Bostonu.

Dílo

  • Autoportréty - patřily k jeho oblíbeným námětům, vytvořil nejméně čtyři (1744, 1770, 1774, 1777)
  • Portrét sestry Julie Carlotty, kolem 1746
  • Paridův soud (1756), Ermitáž, Sankt Petěrburg
  • Nanebevstoupení Krista, olejomalba na hlavním oltáři, dva obrazy na postranních oltářích (1856), Dvorní kostel Nejsvětější Trojice (Hofkirche der Heiligste Trinität), Drážďany
  • Portrét saského krále Augusta III. (1745), Gemäldegalerie, Drážďany
  • Portrét papeže Klementa XIII. (1758), Pinacoteca, Bologna
  • Portrét Johann Joachim Winckelmann, 1758-1762, Metropolitní muzeum umění, New York
  • Parnas (1760-1761) nástropní freska, Villa Albani v Římě
  • Portrét princezny Marie Luisy Parmské, (1765), Louvre Paříž
  • Portrét prince z Asturie, nástupce Karla IV. Španělského, kolem 1765
  • Bůh Helios jako personifikace poledne, kolem 1765
  • Bohyně Diana jako personifikace noci, kolem 1765
  • Sv. Jan Křtitel káže na poušti, olejomalba
  • Perseus a Andromeda
  • Bůh Jupiter líbá Ganymeda, olejomalba; Řím, dala podnět k historce o vztahu J. J. Winckelmanna k A. R. Mengsovi
  • Noli me tangere, Kristus se zjevuje Marii Magdaléně, olejomalba
  • Alegorie Pravdy, olejomalba, Museum of Fine Arts, Boston
  • nástropní malba Nanebevzetí sv. Eusebia v chrámu Sant'Eusebio all'Esquilino v Římě
  • nástropní freska Historie vítězí nad časem - alegorie Musea Clementina, nástropní freska v Camera dei Papiri, Vatikánská knihovna
  • Portrét malíře Giovanniho Casanovy, Giacomova bratra
  • Georg Clavering de Nassau, lord z Fordwiche, 1770-73; umělecké sbírky spořitelny, Florencie
  • Kristus na hoře Olibvetské, 1769, Královský palác Madrid
  • Klanění pastýřů (1770), Madrid, Prado
  • Kristus klesá pod křížem cestou na Golgotu
  • Panna Maria Bolestná, oltářní obrázek v děkanském chrámu v Ústí nad Labem
  • Portrét Johanna Joachima Winckelmanna, Metropolitní Muzeum, New York, 1777

Galerie

  • Nanebevstoupení Krista, Drážďany

    Nanebevstoupení Krista, Drážďany

  • Princ z Asturie, kolem 1765

    Princ z Asturie, kolem 1765

  • Marie Luisa Španělská

    Marie Luisa Španělská

  • Helios jako personifikace poledne

    Helios jako personifikace poledne

  • Hesperus jako personifikace večera

    Hesperus jako personifikace večera

  • Diana jako personifikace noci

    Diana jako personifikace noci

  • Sv. Jan Křtitel káže na poušti

    Sv. Jan Křtitel káže na poušti

  • Kristus na hoře Olivetské

    Kristus na hoře Olivetské

  • Markýza de Llano

    Markýza de Llano

  • Madona s dítětem

    Madona s dítětem

  • Svatý Petr

    Svatý Petr

  • Triumf Historie nad Časem

    Triumf Historie nad Časem

  • Mengs Parnas

    Mengs Parnas

  • Perseus osvobozuje Andromedu, Ermitáž

    Perseus osvobozuje Andromedu, Ermitáž

  • George Clavering of Nassau, lord Fordwich, 1770-73

    George Clavering of Nassau, lord Fordwich, 1770-73

  • Josefův sen, 1774

    Josefův sen, 1774

  • Jupiter líbá Ganymeda

    Jupiter líbá Ganymeda

  • Potěšení

    Potěšení

  • Portrét Williama Burtona Conynghama (1733–1796)

    Portrét Williama Burtona Conynghama (1733–1796)

  • Autoportrét, 1774

    Autoportrét, 1774

  • Johann Joachim Winckelmann, 1777

    Johann Joachim Winckelmann, 1777

  • Sedící muž, Metropolitní muzeum, New York

    Sedící muž, Metropolitní muzeum, New York

Odkazy

Reference

  1. ↑ Union List of Artist Names. 5. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-05-21]
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu

Literatura

  • Constantin von Wurzbach: Mengs, Raphael Anton. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 17. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1867, s.347–357; dostupné online [1]
  • Dějiny českého výtvarného umění (1780-1890), díl III/1, Academia Praha 2001, s. 83, 220.
  • BALEKA, Jan, Výtvarné umění - výkladový slovník, Praha, 2002, s. 170-171.
  • PELZEL, Thomas: Winckelmann, Mengs and Casanova: A Reappraisal of a Famous Eighteenth-Century Forgery, The Art Bulletin, roč. 54, 3. září 1972, s. 300-315.
  • ROHAN, Bedřich, Ústecký šoulet. Město Ústí nad Labem, 2000. ISBN 80-902856-1-9

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Anton Rafael Mengs - Retrato de la marquesa de Llano - Google Art Project.jpg
Retrato de Isabel de Parreño y Arce, marquesa de Llano y esposa de José Agustín de Llano.
Pleasure MET DP120355.jpg
Autor: Anton Raphael Mengs , Licence: CC0
Painting, drawing; Pastels & Oil Sketches on Paper
Self Portrait - Anton Raphael Mengs.jpg
Autor:
The Metropolitan Museum of Art
, Licence: CC0
Self-Portrait

Artist: Anton Raphael Mengs (German, Ústi nad Labem (Aussig) 1728–1779 Rome) Date: 1776 Medium: Oil on canvas Dimensions: 35 1/2 x 25 7/8 in. (90 x 65.5 cm) Classification: Paintings Credit Line: Harris Brisbane Dick Fund, 2010

Born in Bohemia, Mengs became the most important painter in Dresden, Rome, and Madrid in the third quarter of the eighteenth century. Whereas Mengs's portraits of prominent sitters are notable for their delicacy, meticulous detail, and refined beauty, his self-portraits are essays in truthfulness. The discolored swelling on his forehead is a physical defect visible from about 1760; declining health forced him to leave his position as court painter at Madrid in 1769, though he returned there between 1774 and 1777. This self-portrait was painted in Madrid in 1776 and dispatched to Genoa; three other, inferior versions are known.
Mengs, Helios als Personifikation des Mittages.jpg
One of an ensemble of four paintings with personifications of the times of day intended as supraportas for the boudoir of Maria Luisa of Parma, Princess of Asturia.
Mengs, Hesperus als Personifikation des Abends.jpg
One of an ensemble of four paintings with personifications of the times of day intended as supraportas for the boudoir of Maria Luisa of Parma, Princess of Asturia.
William Burton Conyngham.jpg
Portrait of William Burton Conyngham (1733–1796)
Mengs, Jupiter küsst Ganymed.jpg
Jupiter Kissing Ganymede, fresco by Anton Raphael Mengs and Giacomo Casanova in 1758. An imitation of an ancient Roman fresco, it was created to fool archeologist and art historian Johann Joachim Winckelmann, who regarded it as an original.
Seated Nude Male - Anton Raphael Mengs.jpg
Autor:
The Metropolitan Museum of Art
, Licence: CC0
Seated Nude Male

Artist: Anton Raphael Mengs (German, Ústi nad Labem (Aussig) 1728–1779 Rome) Date: n.d. Medium: Black chalk, heightening with white, brown wash (?), on gray-brown paper. Dimensions: 21 9/16 x 15 5/8 in. (54.7 x 39.7 cm) Classification: Drawings

Credit Line: Harry G. Sperling Fund, 1978
Mengs Parnasus.jpg
This painting was a sketch for Mengs's fresco of 1761 in the central part of the ceiling of the Villa Albani in Rome, commissioned by Cardinal Alessandro Albani.
Anton Raphael Mengs, Prince of Asturias, Future Charles IV of Spain (са 1765) - 02.jpg
Retrato del príncipe de Asturias Carlos de Borbón (1748-1819), que fue hijo del rey Carlos III de España y llegaría a reinar en España como Carlos IV.
Dresden hofkirche altargemaelde.jpg
Autor: Anton Raphael Mengs , Licence: CC BY-SA 2.5
Altargemälde in der Hofkirche Dresden. Originalmaße: Ca. 4,50 x 9,30 Meter.
Mengs, Diana als Personifikation der Nacht.jpg
One of an ensemble of four paintings with personifications of the times of day intended as supraportas for the boudoir of Maria Luisa of Parma, Princess of Asturia.
Mengs, Christus im Ölberg.jpg
Christ in the Garden of Gethsemane by Anton Raphael Mengs, originally one of four in a cycle on the Passion of Christ as supraportas for the bedroom of King Carlos III, now in the Palacio Real, Madrid. Oil on canvas, 185 x 185 cm.