Anton Vincenz Lebeda

Anton Vincenz Lebeda
Narození	1. května 1798 Černošice České království České království
Úmrtí	2. července 1857 (ve věku 59 let) Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	puškař
Choť	1. Anna 2. Alžběta
Příbuzní	Antonín a Ferdinand Obrázky, zvuky či videa k tématu Anton Vincenz Lebeda na Wikimedia Commons
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Anton Vincenz Lebeda (také Antonín Vincenc Lebeda, 1. května 1798 Černošice^[1] – 2. července 1857 Praha^[2]) byl významný český puškař a konstruktér.

Život

Narodil se jako nejmladší syn v rodině rolníka Matěje Lebedy v Černošicích. Vyučil se na Smíchově v roce 1813, poté krátce pracoval v Německu a ve Vídni v dílně proslulého puškaře Josefa Contrinera.^[3] Svoji první vlastní puškařskou dílnu v Praze v Ostrovní ulici převzal po zesnulém Matěji Brandejsovi v roce 1821, kdy byl prohlášen mistrem.

Byl dvakrát ženat, poprvé se oženil roku 1821 nebo 1822 s Annou Stumpfovou (1801–1854),^[4] dcerou pražského obchodníka s ovocem^[5], s níž měl dva syny, Antonína (1823-1890)^[6] a Ferdinanda (1824-1902)^[7], kteří pokračovali v otcově podniku, a dceru Karolínu (1835). Podruhé se oženil s Alžbětou (1806–1884).

Bydliště, dílna a továrna

Rodina vlastnila v Praze postupně čtyři domy na Novém Městě: ve čtyřicátých letech měla Anna svůj dům v Široké (=Jungmannově) ulici a Antonín sídlil s dílnou v domě čp. 869/II U tří rytířů na Senovážném náměstí.^[8] Nejdelší dobu bydleli v Praze v domě čp. 284/II na křižovatce Karlova náměstí s Myslíkovou 32 a Spálenou ulicí 1, který dal roku 1800 na místě dvou stržených menších domů postavit a dekorovat svým erbem Vilém z Auerspergu. Po Lebedových se tam nic nedochovalo, protože dům byl při asanaci staré Prahy zbořen a nahrazen novostavbou podle projektu Osvalda Polívky z let 1905–1906.^[9] Čtvrtý dům, čp. 170/II stál blízko předchozího, v Černé ulici, tradičně se nazýval Na smetisku; zdědil ho syn Ferdinand Lebeda.^[10]

Firma A. V. Lebeda a synové

Lebeda se tituloval Gewehrfabrikant a jeho dílna nazývána továrnou, podle pobytových přihlášek se v ní vystřídaly na dvě desítky tovaryšů, kteří v Lebedovic domě také bydleli^[4]. Po otcově smrti používali synové značku jeho firmy v letech 1857-1867, 16. ledna 1868 dal Ferdinand Lebeda jako jediný majitel na stejné adrese zaprotokolovat firmu "A. V. Lebeda Söhne".^[11]

Zbraně

Zámky Lebedových zbraní byly značeny A.V. LEBEDA – IN PRAG nebo A. V. LEBERDA A PRAGUE, nebo jen Lebeda rytou s běžící liškou či zajícem. Letopočet vzniku bývá vyryt uvnitř zámku a dá se přečíst teprve po rozmontování zbraně. Pro všechny zbraně užíval jednotné pořadové číslo, celkový počet dosáhl přes 7500 kusů. Synové pokračovali podobným tempem až do krize v roce 1872.^[12] Ve slonovině nebo dřevě byla někdy řezaná figurální výzdoba pažby pušky či rukojeti pistole, nejčastěji byla zámková deska zdobená rytinou v oceli. Na loveckých zbraních byly časté lovecké motivy, na vojenských alegorie válečné. Tato výzdoba založila tradici a věhlas tzv. Pražské práce. Lebeda se přátelil a spolupracoval s výtvarnými umělci, například s malířem Josefem Mánesem, který mu dodával kresby s náměty z českých dějin, či s Josefem Navrátilem a Václavem Sekalem.

Podnikatelské úspěchy

První český patent v oboru puškařství získal roku 1829, když se v nemocnici zotavoval ze zranění po nehodě v kočáru. Tehdy zjednodušil konstrukci zámků dvouhlavňové pušky, dva zámky nahradil jedním.^[13] Pušky zvané „Lebedovky“ s charakteristickou bohatou a výtvarně vynikající výzdobou se staly pojmem nejen mezi šlechtici; Lebedovým protektorem byl kníže Camillo Rohan. V roce 1835 továrna dosáhla jmenování Císařským a královským dvorním dodavatelem s povolením používat spolu s označením firmy i rakousko-uherský znak dvouhlavého orla a prodávat své výrobky po celém území říše bez cechovních omezení.

Sehrál rovněž pozoruhodnou roli při vyšetřování případu zastřelení kněžny Marie Eleonory Windischgrätzové během pražské demonstrace v červnu 1848.^[14] V něm figuroval jako hlavní podezřelý Maxmilián Maux, student a člen českého spolku Slávie, který byl na shromáždění podle svědků ozbrojen puškou. Maux bil uvězněn, následně čelil bití a vynucování přiznání. Lebeda byl osloven jakožto zkušený zbrojařský odborník, aby provedl de facto balistickou expertízu v historii Rakouského císařství a možná i v celém světě. Porovnal ráži Mauxovy pušky s velikostí průstřelu ve skle okna a i z hlediska rozdílných povah nábojů zbraně (Maux vlastnil brokovnici, kdežto kněžna zemřela po zásahu jednou kulkou) podezření, že se jedná o vražednou zbraň, vyvrátil,^[15] což později pomohlo prokázat Mauxovu nevinu. Ten byl nakonec z vězení propuštěn až s dalšími zadrženými na amnestii 16. září 1848.^[16]

V roce 1852 při příležitosti návštěvy císaře Františka Josefa I. se pořádaly na Střeleckém ostrově závody ve střelbě. Tehdy byl A. V. Lebeda osobně představen císaři a bylo mu umožněno předvedení jeho zbraní. Císař byl úrovní Lebedových zbraní nadšen a na místě objednal dvanáct stejných dvojek, šest dvojáků a tři kozlice. Lebeda dodával zbraně i dalším významným členům Habsburského rodu. Dílna zanikla kolem roku 1888.

Sbírky Lebedových zbraní

• Národní muzeum v Praze - ucelená kolekce pušek, pistolí a pár křesadlových zámků na podložce (mistrovská práce z roku 1821)
• Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
• Vojenské muzeum, Arsenal, Vídeň

Galerie

• 

  Perkusní revolver, 1854, UPM

• 

  Ctirad a Šárka, detail řezby na perkusním revolveru

• 

  Lovecká puška; Královská zbrojnice Skokloster

Odkazy

Reference

Literatura

• Vladimír Dolínek: Palné zbraně. Artia Praha 2008, s. 175, 187, ISBN 978-80-86858-67-8
• Constantin von Wurzbach, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Österreich. Wien 1865, svazek 14, s. 264, online [1]

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anton Vincenz Lebeda na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Anton Vincenz Lebeda
• Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Lebeda Anton * 1795 Třebotov
• Časopis myslivost - Nalezen unikát od českého puškaře Antonína Vincence Lebedy
• Portál autorit Národní knihovny ČR, Lebeda, Antonín Vincenc (1797-1857)