Antoni Ramallets
Antoni Ramallets | ||
---|---|---|
Osobní informace | ||
Datum narození | 1. července 1924, 4. července 1924 a 4. června 1924 | |
Místo narození | Barcelona | |
Datum úmrtí | 30. července 2013 (ve věku 89 let) | |
Místo úmrtí | Vilafranca del Penedès | |
Klubové informace | ||
Konec hráčské kariéry | ||
Pozice | fotbalový brankář | |
Profesionální kluby* | ||
CE Europa (1941–1942), RCD Mallorca (1942–1944), CD San Fernando (1942–1944), CD San Fernando (1944–1945), RCD Mallorca (1944–1946), Real Valladolid (1945–1946), Real Valladolid (1946–1947), FC Barcelona (1946–1962), Katalánská fotbalová reprezentace (1948–1960) a Španělská fotbalová reprezentace (1950–1961) | ||
Další informace | ||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | ||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Antoni Ramallets (1. července 1924 Barcelona – 30. července 2013 Vilafranca del Penedès) byl španělský fotbalový brankář a trenér katalánského původu. Patří k nejlepším gólmanům a legendám FC Barcelony. Za španělskou reprezentaci odchytal 35 zápasů. Španělsko reprezentoval na MS 1950. Zemřel 30. července 2013 ve věku 89 let ve městě Vilafranca del Penedès.
Klubová kariéra
Svou kariéru otevřel v malém andaluském klubu San Fernando v roce 1942. V roce 1944 přestoupil do druholigového klubu RCD Mallorca, se kterým získal 11. a 8. místo ve druhé lize. V Mallorce odchytal 39 zápasů. V roce 1946 přestoupil do FC Barcelona, ale hned první sezónu strávil na hostování v třetiligovém Realu Valladolid a s Valladolidem vyhrál 3. ligu a postoupil do 2. ligy. Po postupu s Valladolidem se vrátil do Barcelony, kde zůstal až do konce kariéry. Hned v první sezóně po hostování (1947/48) vyhrál s Barcelonou titul v LaLize. V následující sezóně Barcelona titul obhájila. V sezóně 1950/51 získal s Barcelonou Copa del Rey. Následující sezónu získal s Barcelonou double a k tomu ještě získal Zamorovu trofej pro nejlepšího brankáře LaLigy. Příští sezónu double Barcelona obhájila. V sezónách 1955/56 a 1956/57 získal opět Zamorovu trofej a ve druhé jmenované sezóně ještě vyhrál s Barcelonou Copa del Rey. V roce 1958 slavil s Barcelonou vítězství ve Veletržním poháru. Po V sezóně 1958/59 získal opět double a také Zamorovu trofej. V sezóně 1959/60 Barcelona obhájila titul a Ramallets obhájil prvenství v Zamorově trofeji. V roce 1960 se radoval opět z vítězství ve Veletržním poháru. V sezóně 1961/62 došel s Barcelonou do finále Veletržního poháru, kde padli s Valencií po součtu z obou finálových zápasů 3:7. Po této sezóně ukončil svou hráčskou činnost. Celkově se tedy radoval 6x z vítězství v LaLize, 5x z vítězství v Copa del Rey, 2x z vítězství ve Veletržním poháru a 5x z vítězství v boji o Zamorovu trofej (společně s Víctorem Valdésem je rekordmanem v počtu vítězství této individuální trofeje). Celkově odehrál za Barcelonu 288 zápasů.
Reprezentační kariéra
Celkově Španělsko reprezentoval v 35 zápasech. Účastnil se pouze jedné velké mezinárodní akce a to MS 1950. Na této akci také zapsal reprezentační debut v zápase proti Chile a vychytal nulu. Ve skupině se účastnil zápasu proti Anglii, kde vychytal také nulu a Španělsko vyhrálo 1:0. Díky jeho výkonům v zápase proti Anglii přišel ke své přezdívce „El Gato de Maracana“ (v překladu do češtiny: „kočka z Maracany“). Poté si dvakrát zachytal ve finálové skupině. Nejprve proti Uruguayi, proti které inkasoval dvakrát a Španělé remizovali 2:2 a poté proti domácím Brazilcům, kde inkasoval šestkrát a Španělé prohráli vysoko 1:6. Z MS odjížděl nakonec bez medaile, protože Španělé skončili na 4. místě. Svůj poslední zápas odchytal za Španěly proti Walesu v roce 1961 v kvalifikaci na MS 1962 a utkání skončilo 1:1. Španělé sice na MS postoupili, ale Ramallets si na něm nezachytal, protože ukončil kariéru. 7x ještě reprezentoval v neoficiálních zápasech Katalánsko.
Trenérská kariéra
Svoji trenérskou kariéru otevřel v sezóně 1962/63 u nováčka LaLigy Realu Valladolid a s ním získal senzační 4. místo v LaLize, což je nejlepší umístění v historii Valladolidu v LaLize. Po sezóně však v klubu skončil. Další sezónu (1963/64) převzal Real Zaragoza a s tímto klubem skončil v LaLize 4. a také v této sezóně vyhrál Copa del Rey a Veletržní Pohár. Ani toto angažmá však netrvalo dlouho, protože zde po sezóně skončil. Další sezónu trénoval Real Murcia, kde byl však už po půlce sezóny vyměněn. V sezóně 1965/66 se vrátil do Valladolidu, kde začínal svou trenérskou kariéru. Když zde však byl poprvé, tak byl Valladolid ještě v LaLize, když zde šel trénovat podruhé, tak Valladolid už působil v LaLize2. S Valladolidem nakonec získal 4. místo ve 2. lize a nepostoupil do LaLigy. Po sezóně zde skončil. Na sezónu 1966/67 se stal lodivodem CD Logroñes, nováčka 2. nejvyšší španělské soutěže, s CD Logroñes se nakonec v LaLize2 neudržel a po 15. místě spadli zpět do 3. ligy. Po sezóně zde své působení ukončil. Po roční pauze převzal v druhé polovině sezóny 1967/68 Hércules CF, protože byli ohroženi sestupem do 3. nejvyšší soutěže, Ramalletsovi se však nepodařilo udržet Hércules CF ve 2. lize a spadl s ním do 3. ligy. Další sezónu (1968/69) trénoval nováčka 2. ligy Elche CF Ilicitano, s týmem skončil na 16. místě a po úspěšné baráži se mu povedlo tým ve 2. lize zachránit, poté zde však své působení ukončil a tímto angažmá ukončil svou trenérskou kariéru, jelikož bylo jeho posledním.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Antoni Ramallets na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
An icon that represents a gold medal