Antoni Wawrzyniak
| Antoni Wawrzyniak | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. června 1883 Varšava |
| Úmrtí | 6. září 1954 (ve věku 71 let) Lodž |
| Povolání | fotograf a kameraman |
| Ocenění | Stříbrný záslužný kříž |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antoni Wawrzyniak pseudonym "Antonio" (13. června 1883 Varšava – 6. září 1954 Lodž) byl polský kameraman, fotograf, příslušník odbojového hnutí za druhé světové války, starší seržant Zemské armády, a účastník Varšavského povstání, během kterého působil jako kameraman oddělení Filmového úřadu informací a propagandy hlavního velitelství Zemské armády.
Životopis
Jako kameraman pracoval již v meziválečném období, mimo jiné spolupracoval na filmu Pan Tadeusz z roku 1928, který režíroval Ryszard Ordyński. Během Varšavského povstání dokumentoval činnost v Śródmieście Północ. Po skončení 2. světové války pracoval ve Wytwórnia Filmów Oświatowych, především na krátkých filmech. Jako kameraman natočil dokumentární filmy Zagłada Berlina (Zkáza Berlína) v roce 1945, Szubienice w Stuthoffie (Šibenice ve Stuthoffu) z roku 1946, Zwalczamy gruźlicę (Bojujeme s tuberkulózou), Przetwórstwo ziemniaczane (Zpracování brambor) a Dzień pracy w PDT (Pracovní den v PDT) z roku 1950 a Pieśń pracy (Píseň práce) z roku 1951. V roce 1954 byl vyznamenán Stříbrným křížem za zásluhy.
Galerie
Kazmierczak Waclaw, 1944
Adolf Dymsza, snímek z filmu Dvanáct křesel, 1933
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antoni Wawrzyniak na polské Wikipedii.
Bibliografie
- Antoni Wawrzyniak [online]. 2014-05-25. Dostupné online. (polsky)
- Antoni Wawrzyniak na nitrofilm.pl
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antoni Wawrzyniak na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Antoni Wawrzyniak i Jerzy Urbaniak filmują walki z oddziałami Ukraińskimi w województwie Rzeszowskim
Antoni Wawrzyniak i asystent ładują sprzęt filmowy do samochodu Polskiej Kroniki Filmowej. Samochód Steyr 1500A z 1941 roku należał wcześniej do niemieckiego wojska i został zdobyty przez Polaków jako odszkodowanie wojenne. W połowie lat 50. XX w. Polska została zmuszona przez ZSRR do zaniechania odbioru od Niemiec reparacji wojennych co jednak nie przeszkodziło Polakom w zdobywaniu indywidualnych odszkodowań od Niemiec w latach 90. XX w. za pracę niewolniczą podczas drugiej wojny światowej. Odszkodowania wypłacała fundacja „Polsko-Niemieckie Pojednanie” z pieniędzy z Niemiec i z Austrii.
Adolf Dymsza, a still from a 1933 movie Dvanáct křesel