Antonie Hegerlíková

Antonie Hegerlíková
Antonie Hegerlíková ve filmu Akce B (1951)
Narození	27. listopadu 1923 Bratislava
Úmrtí	11. prosince 2012 (ve věku 89 let) Praha
Alma mater	Pražská konzervatoř
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonie Hegerlíková (27. listopadu 1923 Bratislava – 11. prosince 2012 Praha) byla česká herečka a divadelní pedagožka, od roku 1946 členka hereckého souboru Divadla na Vinohradech v Praze.

Život

V roce 1943 ukončila studium herectví na Pražské konzervatoři a své první angažmá zažila v Divadle E. F. Buriana. Poté následovala krátká angažmá na dalších dvou pražských scénách. (V roce 1943 zaznamenal tisk její roli Markéty v inscenaci Faust v Divadélku ve Smetanově muzeu.^[1]) V letech 1946 až 2004^[2] byla členkou činoherního souboru Vinohradského divadla, kde za ta léta vytvořila zhruba výrazných 200 divadelních postav. Výrazně se rovněž uplatnila ve filmu, televizi, rozhlase a v dabingu.^[3]

Herectví vyučovala na Vyšší odborné škole herecké v Praze.^[3]

Jejím prvním manželem byl divadelní režisér, teoretik a scénograf Antonín Dvořák, se kterým měla dceru Antonii. Druhým manželem byl herec kladenského divadla Karel Fridrich.

Ocenění

• 1958 Laureátka Státní ceny
• 1966 titul zasloužilá umělkyně
• 1992 Senior Prix
• 1999 a 2004 Cena Thálie
• 2008 Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu

Divadelní role, výběr

• 1947 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Hermie, Egeova dcera, zamilovaná do Lysandra, Divadlo na Vinohradech, režie Jiří Frejka
• 1971 Karel Čapek: R.U.R., Nána, Divadlo na Vinohradech, režie Stanislav Remunda
• 1979 Lillian Hellmanová: Lištičky, Addie, Divadlo na Vinohradech, režie Stanislav Remunda

Rozhlasové role

• 2002 Thomas Bernhard: Minetti. Portrét umělce jako starého muže (Minetti. Ein Portrait des Künstlers als alter Mann). 1977, Český rozhlas, úprava a režie Josef Henke, překlad: Josef Balvín, osoby a obsazení: Minetti (Otomar Krejča), Dáma (Antonie Hegerlíková), dívka (Anna Suchánková), Hotelový vrátný (Soběslav Sejk), Hotelový sluha (Miroslav Masopust), Muž se psí maskou (Jiří Klem), lilipután + maškara + harmonika (Petr Šplíchal), Opilec + maškara (Josef Plechatý), starý kulhající muž (Josef Henke), Maškara + dívčin přítel (Viktor Dvořák), Maškary (Dana Verzichová, David Švehlík, Aleš Pospíšil, Jaroslav Slánský, Jana Stryková, Vladimír Senič a Jiří Litoš) a hlášení (Světlana Lavičková)^[4]

Filmografie

Televize

Film

Odkazy

Reference

Literatura

• B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 172
• Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 193
• František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 255
• František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, Praha, 1970, str. 86
• František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 107–8, 155
• Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 79, 167, ISBN 978-80-200-1502-0
• Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 51, 59, 108, 115, 188, 276.
• Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 375–376.
• Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 173
• Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 134, ISBN 80-204-0493-7
• Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 266. 
• Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 186. 
• Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 532
• Hana Konečná a kol: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 262
• V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 179
• Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 71, 76, 81, 83, 85, 87, 98, 100, 105, 115, 124, 127, 135, 137, 192, ISBN 978-80-239-9604-3
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 437. 
• Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 239, 240, ISBN 978-80-7388-552-6
• Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 172, ISBN 80-207-0485-X
• Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9603-6

Externí odkazy

• Osoba Antonie Hegerlíková ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonie Hegerlíková
• Antonie Hegerlíková v databázi Archivu Národního divadla
• Antonie Hegerlíková v Česko-Slovenské filmové databázi
• Antonie Hegerlíková ve Filmové databázi
• Antonie Hegerlíková na Kinoboxu.cz
• Antonie Hegerlíková v Internet Movie Database (anglicky)
• Antonie Hegerlíková na Dabingforum.cz
• Antonie Hegerlíková na stránkách Českého rozhlasu
• Česká beseda - archív článků