Antonio Ascari
| Antonio Ascari | |
|---|---|
 | |
| Narození | 15. září 1888 Sorgà |
| Úmrtí | 26. července 1925 (ve věku 36 let) Montlhéry |
| Příčina úmrtí | silniční dopravní nehoda |
| Místo pohřbení | Monumentální hřbitov v Miláně |
| Povolání | automobilový závodník |
| Děti | Alberto Ascari |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antonio Ascari (15. září 1888 Bonferraro – 26. července 1925 Montlhéry) byl italský automobilový závodník.
Život
Antonio Ascari byl synem obchodníka s obilím z Lombardie. Jako chlapec byl fascinován spalovacími motory a pomáhal při opravách zemědělských strojů. Po přestěhování rodiny do Milána našel práci u automobilky De Vecchi. V roce 1909 odjel Antonio a jeho bratr Amedeo pracovat v oboru do Brazílie, jeho bratr ale zemřel na žlutou zimnici a Antonio se vrátil do Itálie i k firmě De Vecchi, kde se stal vedoucím servisního oddělení.
V roce 1919 začal závodit na nejvyšší úrovni. Společně s Enzo Ferrarim se účastnil prvního poválečného závodu Targa Florio. Pro nehodu krátce po startu nedojel, po pádu vozu do hluboké strže utrpěl zlomeninu kyčle. V tomtéž roce zvítězil v závodě Coppa della Consuma ve Florencii. Jel s upraveným vozem Fiat z roku 1914. V letech 1923 a 1924 s vozem Alfa Romeo dvakrát vyhrál mezinárodní závod Circuito di Cremona. V prvním ročníku za ním druhý dojel Alfieri Maserati s vozem Diatto.
Nejvýznamnějšího italského závodu této epochy, Targa Florio, se Ascari od roku 1920 účastnil pravidelně, ale jak v roce 1920, tak v roce 1921 bez větších úspěchů. Ve čtrnáctém ročníku v roce 1923 dojel na druhém místě za krajanem a týmovým kolegou Ugo Sivoccim, rozdíl jejich časů byl jen dvě minuty. Zde také s vozem Alfa Romeo RLS 3000 zajel nejrychlejší kolo s časem 1 h 41 minut a 10 sekund a průměrnou rychlostí 64,044 km/h.
První vítězství získal na okruhu Autodromo Nazionale v Monze při Grand Prix Itálie 1924.
Zdálo se, že rok 1925 bude nejlepší sezónou v kariéře Antonia Ascariho. Ve Velké ceně Belgie s vozem Alfa Romeo na okruhu Spa-Francorchamps přesvědčivě zvítězil před týmovým kolegou Giuseppem Camparim. Jeho kariéra však skončila 26. července 1925 při Grand Prix Francie na okruhu Linas-Montlhéry, kde Ascari jako vedoucí jezdec havaroval a smrtelně se zranil.
Jeho synovi, budoucímu mistru světa vozů Formule 1 Albertovi bylo tehdy sedm let. I Alberto Ascari zahynul za volantem závodního vozu, 26. května 1955, rovněž ve věku 36 let, se zabil při testování vypůjčeného monopostu.
Antonio Ascari je pohřben na hřbitově il Monumentale v Miláně.
Ascari s vozem Alfa Romeo 20-30 ES, Targa Florio 1922
V Cremoně (1924)
Při GP Belgie (1925)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antonio Ascari na německé Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonio Ascari na Wikimedia Commons - (anglicky) Biografie na grandprixhistory.org
Média použitá na této stránce
.jpg)
Antonio Ascari in his Alfa Romeo at the 1922 Targa Florio.
Antonio Ascari en 1925, sur Alfa Romeo P2.
Antonio Ascari (1888–1925) has won the 1925 Belgian Grand Prix at Spa-Francorchamps for Alfa Corse (the factory team) in an Alfa Romeo P2 (June 28, 1925). His mechanic and co-driver Giulio Ramponi (1902–86) standing at the side. Ascari died a month later at the French GP.
Gran Premio di Francia, 26 luglio 1925: l'incidente fatale di Antonio Ascari.
on 9 June 1924 was Antonio Ascari and co-driver/mechanic Luigi Bazzi driving this Alfa Romeo P2 prototype (unpainted[2], they had no time to paint it) to a win in the first race a P2 was entered in.[3]