Antraknóza jahodníku

Antraknóza jahodníku je choroba jahodníku způsobovaná cizopasnou houbou Colletotrichum acutatum.^[1] Na počátku 21. století je v ČR u kulturních odrůd jahodníku velkoplodého považována za jednu z nejnebezpečnějších silně infekčních chorob jahodníku, ne-li za vůbec nejvážnější.^[2] K potlačení choroby jsou používány přípravky na bázi strobilurinu, avšak některé kmeny patogenu jsou vůči nim rezistentní.^[1]

Bayerův počítačový kód: COLLAC

Zeměpisné rozšíření

Houbový patogen Colletotrichum acutatum se vyskytuje v řadě zemí napříč všemi kontinenty.^[1]

Výskyt v Evropě

Patogen se vyskytuje v oblastech s vyššími průměrnými teplotami, avšak oproti předpokladům se jeho výskyt potvrdil i v chladnějších oblastech. V Evropě je výskyt potvrzen v mnoha zemích EU, včetně České republiky. Je očekáváno další šíření choroby do oblastí, kde se jahodník pěstuje.

V Asii byl tento houbový patogen potvrzen rovněž. Vyskytuje se například v Číně a Japonsku. Choroba je ale potvrzena i v Americe a v Austrálii.^[1]

Výskyt v Česku

Napadení antraknózou jahodníku bylo laboratorně potvrzeno v ČR na jižní Moravě, nedaleko Břeclavi v obci Šakvice již v roce 2005. další lokality výskytu choroby byly pak nalézány postupně v okresech Vyškov, Brno-venkov a Semily.^[1]

Hostitel

Houbový patogen Colletotrichum acutatum napadá všechny kvetoucí rostliny, je prokázáno, že působí například značné škody u jahodníku velkoplodého (Fragaria x ananassa). Mezi další prokázané hostitelské rostliny patří podle SRS^[1]:

• sasanka (Anemone coronaria)
• jabloň (Malus pumila, Malus sylvestris)
• lilek (Solanum melongena)
• paprika (Capsicum annuum)
• celer (Apium graveolens)
• oliva (Olea europea)
• borovice (zejména Pinus radiata a Pinus elliottii)
• stračky (Delphinium)
• papája obecná (Caryca papaya)
• Parmentiera edulis (čeleď trubačovité)
• avokádo (Persea americana)
• ořešák (Juglans regia)
• rajče jedlé (Lycopersicon esculentum)
• Flindersia brayleyana (čeleď routovité)
• kávovník arabský (Coffea arabica)
• ostálky (Zinnia elegans, Z. haageans)
• šácholan (Magnolia fraseri)
• pryskyřníky (Ranunculus)
• nepukalka (Salvinia molesta)
• brusnice borůvka (Vaccinum myrtillus)

Význam

Ekonomické dopady poškození bývají značné. Při sklizni může dojít až k 80% ztrátám. Colletotrichum acutatum může napadat všechny kvetoucí rostliny.^[1]

Biologie

Patogen se rozmnožuje podobně jako jiné houby. Tvoří velké množství spor které po zanesení na povrch rostliny klíčí a patogen proniká do pletiv. Jakmile se houba uvnitř rostliny dostatečně rozšíří, začne produkovat tmavé fruktifikační orgány, které působí typické antraknózní příznaky. V publikacích je uváděna jako optimální pro rozvoj Colletotrichum acutatum teplota 25 °C . K infekci však dochází při širším rozmezí teplot (18 – 33 °C) a za vysoké relativní vlhkosti vzduchu. Inkubační doba onemocnění je velmi krátká, pouze několik dní.^[1]

Symptomy

Celá rostlina zakrní nebo během krátké doby uvadne a odumře.^[1]

Plod

Hnilobné vodnaté skvrny, které do tří dnů hnědnou a propadají se. Pletivo plodu se přestává někdy vyvíjet, zakrní. Takové plody jsou pak deformované.^[1]

List

Tmavé zvětšující se skvrny na řapíku.^[1]

Kořen

Nekrózy kořene, kořenového krčku^[1]

Detekce a identifikace

K detekci jsou používány kultury pěstované a upravované na živných půdách. Podle různých charakteristik je usuzováno o jakého patogena jde. Antraknóza jahodníku vytváří většinou bílé, světle oranžové (někdy s růžovou ohraničenou pigmentací), později nazelenale šedé, nebo černé povlaky, které často změní růžovou barvu na načervenale purpurovou.^[1]

Ochrana rostlin

Chemická ochrana

Účinné jsou na počátku 21. století přípravky s obsahem (strobilurinů) zejména ty, které obsahují azoxystrobin nebo pyraclostrobin Byly ovšem nalezeny kultury zcela rezistentní vůči fungicidům. Za velmi významnou je proto považována prevence a osvěta.^[1]

V ČR chybí podrobnější zkušenosti s šířící se chorobou Colletotrichum acutatum. Nejsou registrovány žádné účinné fungicidní přípravky a prevence tak zůstává jedinou cestou jak zpomalit šíření.^[1]

Rezistentní rostliny

Proti chorobě antraknóza jahodníku je uváděna tolerance u odrůd jahodníku Honeoye a Elvira. Bylo ovšem objeveno, že patogen se vyskytuje v mnoha různých rasách uvnitř druhu, takže i nejvíce rezistentní odrůdy jahodníku jsou rezistentní pouze vždy k nějaké rase této choroby a k jiné náchylné.^[1]

Agrotechnická opatření

Prevence

Dezinfekce půdy

Lze doporučit fyzikální i chemické metody dezinfekce půdy.^[1]

Výsadba

Ze zdravotních důvodů je doporučeno použití meristémově množených rostlin a tzv. frigo sadby. Použití certifikované sadby je spolehlivé pouze při pravidelném testování na Colletotrichum acutatum. Vhodné jsou krátkodobé kultury a spíše omezené hnojení dusíkem.^[1]

Závlaha

Jako ochranné opatření je používána výhradně kapková závlahy a v období krátce po dešti zákaz práce v porostu, zejména zastavení sklizní.^[1]

Organizace práce

Je žádoucí omezit přesun mechanizace i pracovní síly směrem z napadených do zdravých porostů nebo při přesunu provést dezinfekci strojů a osob. Napadené plody při sklizni jsou významným zdrojem infekce.^[1]

Hygiena

Je třeba odklízet posklizňové zbytky rostlin a zlikvidovat spálením či zakopáním. Veškeré nářadí i pracovní pomůcky a sklízecí kombajny po ukončení prací na plantáži s napadenými chorobami je třeba dezinfikovat nebo očistit.^[1]

Eliminace zdrojů nákazy

Důležité je odstraňování napadených rostliny i rostliny v okolí až do vzdálenosti 3m. Okolí plantáže je třeba udržovat ve zcela bezplevelném stavu.^[1]

Prostředí

Dostatečná cirkulace vzduchu v porostu, dostatečný spon rostlin při výsadbě a odstraňování odnoží po sklizni a na jaře jsou nezbytné.^[1]

Fytosanitární opatření

Chorobu antraknóza jahodníku způsobenou Colletotrichum acutatum bylo zakázáno rozšiřovat na území EU, ovšem s ohledem na rozšíření choroby v členských zemích bylo od 1. 9. 2008 rozhodnuto původce Colletotrichum acutatum vyškrtnout ze seznamu úředně regulovaných škodlivých organismů rostlin v EU.^[1]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu antraknóza jahodníku na Wikimedia Commons
• (česky)Ochrana jahodníku proti houbovým chorobám^{[nedostupný zdroj]}
• (česky)Původce antraknózy jahodníku na jižní Moravě^{[nedostupný zdroj]}
• (česky)Účinnosti fungicidů proti antraknóze jahodníku^{[nedostupný zdroj]}
• (česky)Colletotrichum acutatum Simmonds – biologie, hospodářský význam, možnosti ochrany – 2007. Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
• (anglicky)Fotogalerie, EPPO