Apalický syndrom

Apalický syndrom neboli vegetativní stav je zvláštním typem poruchy vědomí. Jedná se o těžké postižení kůry či subkortikálních struktur při zachované funkci mozkového kmene. Postižený má zachované kmenové reflexy včetně spontánního dýchání a srdeční akce, jeho oči bezděčně sledují okolí, zrakové vjemy si však postižený neuvědomuje. Nejsou přítomny jakékoli kognitivní funkce, nemocný nevyhoví výzvám a není schopen komunikace, chybí jakákoli volní aktivita či chování. Není schopen žvýkat ani polykat. Tento stav bývá obvykle ireversibilní (nevratný, tzv. perzistentní vegetativní stav), ale může být i pouze přechodný.[1]

Příčinou vegetativního stavu je globální mozková hypoxie při přechodné srdeční zástavě či při dušení, nebo difúzní axonální postižení při traumatu mozku.

Zpočátku je mozek těžce postižen a pacient v bezvědomí. Postupně může dojít k obnově odolnějších, fylogeneticky starších struktur mozkového kmene. Zpravidla se nejprve objevují reakce související s obživným a sexuálním pudem. Postupně může dojít k úplné úpravě psychických funkcí.[2]

Reference

V tomto článku je použit text článku Apalický syndrom ve WikiSkriptech českých a slovenských lékařských fakult zapojených v MEFANETu.

  1. ↑ AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vyd. Praha: Galén, 2006. ISBN 80-7262-433-4. S. 66–67. 
  2. ↑ NEVŠÍMALOVÁ, Soňa; RŮŽIČKA, Evžen; TICHÝ, Jiří. Neurologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2005. ISBN 80-7262-160-2. S. 4.