Apoštolové ze sousoší Olivetské hory
Apoštolové ze sousoší Olivetské hory | |
---|---|
Fragment sousoší Olivetské hory (1500–1510), GVU Cheb | |
Základní údaje | |
Rok vzniku | Desetiletí od 1500 |
Popis | |
Materiál | dřevo |
Umístění | |
Umístění | Galerie výtvarného umění v Chebu |
Stát | Česko |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Apoštolové ze sousoší Olivetské hory (1500–1510) jsou fragmentem vícefigurového sousoší Olivetské hory neznámého původu. Sochy byly nalezeny na městské pile v Chebu a převedeny do Městského muzea. Nyní jsou vystaveny ve stálé expozici chebské plastiky Galerie výtvarného umění v Chebu.[1]
Sochy
Sv. Jan
Socha z lipového dřeva 73 × 66 × 24 cm ve vysokém reliéfu, poškozeny prsty na pravé ruce a noze a část podstavce.
Sv. Jan sedí se zkříženýma nohama a ve spánku se opírá o stylizované skalisko. Levá ruka je loktem opřená o skálu a drží knihu, pravá se opírá o koleno.
Sv. Petr
Socha z lipového dřeva 73 × 40 × 23,5 cm ve vysokém reliéfu, chybí levá ruka (s mečem?) a část nohou po nepůvodním seříznutí sochy za levým ramenem.
Sv. Petr je zobrazen napůl ležící na boku. Jeho pravá ruka, která podpírá hlavu, je opřena loktem o skálu. Typově socha odpovídá západočeské řezbářské tradici.
Popis a zařazení
U obou soch se zachovala původní polychromie na látkovém podkladu. Restaurovali K. Stádník (1972, 1986) a J. Živný (1994).
V řezbářském provedení je suverénně zvládnuto rozvržení tělesných objemů i znázornění perspektivní zkratky. Pojetí drapérie, které kombinuje dlouhé linie záhybů s hlubokými prohlubněmi, řadí vznik soch do prvního desetiletí 16. století.[2] Podle Ševčíkové, která klade vznik soch do konce 90. let 15. století, se jedná o nejstarší a nejhodnotnější dílo místní chebské dílny. Snaha o oddělení svrchního pláště od tělesného jádra a kontrast oblého tvaru s řasenou drapérií má svou jasnou logiku. Drapérie přestává být dominantním prvkem, je v rovnováze s figurou a má jednoduchou, plynule měkkou a jasnou formu.[3] Tato prostota vyzařuje i z hlav apoštolů. Je výrazem hlubokého porozumění a uchovává si bezprostřednost citového prožitku. Vysoká kvalita díla je dána koncentrací na lidskou podstatu námětu, pro kterou našla odpovídající způsob ztvárnění.[4]
Chebská socha sv. Jana se zkříženýma nohama je svým kompozičním řešením blízká zobrazení tohoto námětu z kostela sv. Michaela ve Vídni nebo z klášterního kostela v Reichenau. Také typem tváře s ostře řezanými rysy, nebo parukovitě stočenými vlasy se liší od jiných děl dochovaných na Chebsku a paralely je třeba hledat v Sasku, které udržovalo kontakty i s uměleckým centry ve Francích.[5] Franckou řezbářskou tradici v kombinaci s pokročilými rysy saského sochařství představuje např. sv. Jan Evangelista z Černotína.[2]
V pozdním středověku bylo sochařské zpracování Olivetské hory velmi populární. Dochovaná úplná sousoší Olivetské hory obsahují postavy klečícího Krista a apoštola sv. Jakuba, případně anděla s kalichem hořkosti. Pozdně gotická kamenná sousoší Olivetské hory jsou v kostele sv. Mořice v Olomouci, kostele sv. Jakuba v Jihlavě[6] a Modřicích u Brna.[7] Existence sousoší v Čechách je doložena z kostela sv. Bartoloměje v Plzni (1468), v Bezdružicích a v kostele sv. Jiří v Horním Slavkově (zničeno po r. 1977).[8]
Jiná díla
Sousoší Olivetské hory, Reichenau Münster (1480)
Olivetská hora, St. Marienkirche, Berlin (1470)
Olivetská hora, farní kostel sv. Martina (Obervellach) (konec 15. stol.)
Olivetská hora, Weistropp (1500)
Reference
- ↑ Vykoukal J, 2009, s. 243
- ↑ a b Vykoukal J, 2009, s. 245
- ↑ Ševčíková J, 1975, s. 30-31
- ↑ Ševčíková J, 1975, s. 56-57
- ↑ Homolka J, 1984, s. 547
- ↑ Sousoší „Kristus na Olivetské hoře“, Jihlava
- ↑ Kaliopi Chamonikolasová, Olivetská hora v Modřicích u Brna - poznámky k revizi názorů, STUDIA MINORA FACULTATIS PHILOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS F 34—36, 1990—1992, s. 95-104
- ↑ Kruntorád M, 2011, s. 73
Literatura
- Matěj Kruntorád, Sousoší Olivetské hory (Olomouc, Modřice, Jihlava) – restaurování, současná funkce a vystavení, diplomová práce, FF MUNI Brno 2011
- Jiří Vykoukal (ed.), Umění gotiky na Chebsku, Galerie výtvarného umění v Chebu 2009, ISBN 978-80-85016-92-5
- Marion Tietz-Strödel, Die Plastik in Eger von den frühen Gotik bis zur Renaissance, in: Lorenz Schreiner (ed.), Kunst in Eger. Stadt und Land, Wien, München 1992, s. 282
- Jaromír Homolka, Pozdně gotické sochařství, in: Dějiny českého výtvarného umění, Academia Praha 1984
- Jana Ševčíková, Chebská gotická plastika, Galerie výtvarného umění v Chebu 1975
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Apoštolové ze sousoší Olivetské hory na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Anagoria, Licence: CC BY 3.0
Prayer at Gethsemane: Former high altar of St. Mary's Church in Berlin (altarpiece dating from around 1470, replaced in the 18th century), Shown at Märkisches Museum Berlin
Apostel Petrus, Jakobus der Ältere und Johannes aus einer Ölberggruppe aus Weistropp (Gde. Klipphausen) bei Dresden, um 1500, Lauholz (Reste polychromer Fassung)
Staatliche Kunstsammlungen Dresden, Skulpturensammlung, SAV 0796a-c (ausgestellt im Schloßbergmuseum Chemnitz)
Autor: Wolfgang Sauber, Licence: CC BY-SA 4.0
Reichenau ( Baden-Württemberg ). Mittelzell village: Minster - Jesus Christ on the Mount of Olives ( 1480 )
Autor: NoJin, Licence: CC BY-SA 4.0
Fragment sousoší Olivetské hory (1500-1510), GVU Cheb
Autor: Rollroboter, Licence: CC BY-SA 4.0
Kath. Pfarrkirche Hl. Martin (Obervellach), Schnitzrelief Christus auf dem Ölberg (spätes 15. Jahrhundert)