Apollo 10

Apollo 10
Údaje o lodi
COSPAR1969-043A
1969-043C
VýrobceVelitelský modul: North American Rockwell
Lunární modul: Grumman
ProvozovatelNASA
Hmotnost42 775 kg
Údaje o letu
Volací znakVelitelský modul: Charlie Brown
Lunární modul: Snoopy
Členů posádky3
Datum startu18. května 1969
16:49:00 UTC
KosmodromKennedyho vesmírné středisko
Mys Canaveral, USA
Vzletová rampaLC-39B
Nosná raketaSaturn V
Délka letu8 dní 3 minuty, 23 sekund
Počet oběhů Měsíce31
Čas na dráze kolem Měsíce61 h 37 min 23,6 s
Datum přistání26. května 1969
16:52:23 UTC
15°2′ j. š., 164°39′ z. d.
Fotografie posádky
Zleva – Cernan, Stafford a Young
Zleva – Cernan, Stafford a Young
Navigace
Předchozí
Apollo 9
Následující
Apollo 11

Apollo 10 byl čtvrtý pilotovaný let programu Apollo v roce 1969, poslední přípravný před chystaným přistáním lidí na Měsíci, tedy generálka na jeho orbitě. V katalogu COSPAR byl označen 1969-043A.[1] V pořadí byl 30. let pilotované kosmické lodě ze Země.

Posádka

Základní posádka

V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise

Záložní posádka

V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru

Podpůrná posádka

Start

Apollo 10 s trojčlennou posádkou – velitel Thomas P. Stafford, pilot CM John W. Young a pilot LM Eugene A. Cernan odstartovalo 18. května 1969 v 16.49.00 UT z rampy 39 B na mysu Canaveral v USA. Vzlet nosné rakety Saturnu s Apollem na parkovací dráhu na orbitě Země byl bez problémů.

Průběh letu

Z blízkosti Země po jejím 1,5. oběhu let pokračoval k Měsíci, na jehož oběžnou dráhu loď doletěla po třech dnech od startu 21. května 1969. Byla poté manévrem označeným LOI-1 navedena na oběžnou dráhu ve výši cca 111 km nad povrchem Měsíce. O další den později Stafford s Cernanem přestoupili do LM a od mateřské lodi se odpojili. Loď i modul se začaly hlásit novými volacími znaky Charlie Brown a Snoopy. LM – lunární modul s pomocí svých motorů sestoupil na nižší oběžnou dráhu ve výši 14,5 km nad povrchem. Po dosažení tohoto cíle astronauté vyzkoušeli radiolokační zařízení a snímkovali přistávací oblast. Po oddělení přistávacího stupně došlo k rotaci LM, posádka ji však dokázala zvládnout. Poté se LM vrátil k Apollu a Young zajistil připojení. Zatímco LM (kosmonauti si poté stěžovali na jeho nadměrnou hlučnost) je později odeslán do vesmíru na heliocentrickou dráhu, celá trojice zůstává na orbitě Měsíce v Apollu celý den. Druhého dne odstartovali k Zemi po 31 obletech Měsíce. Let k Zemi trval přes 54 hodin.

Závěr letu

Navečer 26. května 1969 zbytek kosmické lodi, tj. velitelská sekce zbavená servisního modulu, přistál na padácích do Tichého oceánu 6 km od čekající letadlové lodi USS Princeton. Let trval 192 hodin.[2][3]

Odkazy

Reference

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 324. 
  2. Encyklopedie kosmonautiky, str.325
  3. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Eugene Andrew Cernan, s. 294. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

The Apollo 10 Prime Crew - GPN-2000-001163.jpg
The prime crew of the Apollo 10 lunar orbit mission at the Kennedy Space Center. They are from left to right: Lunar Module pilot, Eugene A. Cernan, Commander, Thomas P. Stafford, and Command Module pilot John W. Young.
Apollo-10-LOGO.png
Logo Apollo 10
Emblem of the Apollo 10 lunar orbit mission. The prime crew of Apollo 10 is astronauts Thomas P. Stafford, commander; John W. Young, command module pilot; and Eugene A. Cernan, lunar module pilot.