Apollo 14
| Apollo 14 | |
|---|---|
 | |
| Údaje o lodi | |
| Hmotnost | CSM 29 240 kg LM 15 264 kg |
| Údaje o letu | |
| Volací znak | Velitelský modul: Kitty Hawk Lunární modul: Antares |
| Členů posádky | 3 |
| Datum startu | 31. ledna 1971 21:03:02 UTC |
| Kosmodrom | Kennedyho vesmírné středisko Mys Canaveral, USA |
| Vzletová rampa | LC 39A |
| Nosná raketa | Saturn V |
| Délka letu | 216 h 1 min 58 s |
| Čas na dráze kolem Měsíce | 66 h 35 min 39,99 s |
| Přistání na Měsíci | 5. února 1971 09:18:11 UTC 3° 38' 43,08" s.š. 17° 28' 16,90" v.d. Fra Mauro |
| Čas na povrchu | 33 h 30 min 29 s |
| Procházky po povrchu | 1. 4 h 47 min 50 s 2. 4 h 34 min 41 s |
| Hmotnost vzorků | 42,28 kg |
| Datum přistání | 9. února 1971 21:05:00 UTC 27° 1' j.š. 172° 39' z.d. |
| Fotografie posádky | |
 | |
| Portrét posádky Apolla 14 (zleva: Roosa, Shepard a Mitchell) | |
| Navigace | |
Předchozí Apollo 13 Následující Apollo 15 | |
Apollo 14, osmý pilotovaný let v programu Apollo, byl třetím, kdy lidé přistáli na Měsíci. Apollo 14 odstartovalo k Měsíci 31. ledna 1971.[1] V katalogu COSPAR je let označen 1971-008A. Byl to 38. let kosmonautů z naší planety.
Posádka
Alan Shepard (2) - velitel- Stuart Roosa (1) - pilot velitelského modulu
- Edgar Mitchell (1) - pilot lunárního modulu
V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise
Záložní posádka
- Eugene Cernan (2) - velitel
- Ronald Evans (0) - pilot velitelského modulu
- Joseph Engle (0) - pilot lunárního modulu
V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru.
Podpůrná posádka
- Philip Chapman, Bruce McCandless, William Pogue, Charles Fullerton
Cíl letu
Cílem devítidenní výpravy bylo přistát na Měsíci. Místo původně plánované pro Apollo 13 byla hornatá oblast v okolí kráteru Fra Mauro, obsahující množství sutiny, vyvržené při impaktním vzniku Mare Imbrium, ležícího 110 km severně. Západně odtud přistálo Apollo 12 a sonda Surveyor 3, jižně za kráterem Fra Mauro a Bonpland dopadl Ranger 7.
Průběh letu
Start proběhl úspěšně 31. ledna 1971. Nosná raketa Saturn V s výrobním číslem SA-509 nesla na vrcholu velitelský modul Kitty Hawk a lunární modul Antares. Mírné zpoždění startu způsobilo počasí. Navedení na parkovací oběžnou dráhu Země a navedení na translunární dráhu proběhlo bez problémů. Po čtyři dny trvajícím letu bylo Apollo 14 dne 4. února v 6:50 UT manévrem LOI-1 úspěšně navedené na oběžnou dráhu okolo Měsíce. Po další korekci dráhy následovaly prověrky lunárního modulu. Po odpočinku přestoupili 5. února Shepard a Mitchell do modulu Antares a v 9:18 UT přistáli v bezprostřední blízkosti plánovaného bodu.
Shepard a Mitchell uskutečnili dva výstupy na povrch. Na Měsíci strávili celkem 33 hodin a 31 minut. První EVA trvala 4 hodiny a 48 minut, druhá 4 hodiny a 37 minut. Program se stále rozšiřoval. Hlavním cílem druhé procházky byl 1,5 km vzdálený kráter Cone a kosmonauti na přepravu nářadí a dalšího vybavení měli použít dvojkolový transportér MET, který tlačili nebo tahali jako rikšu. Byli však nesmírně vyčerpaní a pro únavu a špatnou orientaci jen částečně dodrželi určenou trasu. Do lunárního modulu Antares naložili 43,6 kg vzorků, na měsíčním povrchu instalovali ALSEP 14 (laserový odrážeč z toho souboru vědeckých přístrojů sloužil po dlouhá léta). Mezitím Roosa ve velitelské lodi Kitty Hawk snímkoval na oběžné dráze pomocí speciální mapovací kamery s velkou rozlišovací schopností vybrané oblasti měsíčního povrchu. Lunární modul odstartoval z povrchu 6. února v 18.49 TU a ve 20.35 UT se spojil s mateřskou lodí. V čase 01.37 UT se zapálil motor SPS, aby navedl velitelský a servisní modul na dráhu směrem k Zemi. Apollo 14 šťastně ukončilo svůj let 9. února 1971 ve 21.04 UT na dohled letadlové lodi USS New Orleans asi 1400 km jižně od ostrova Samos.[2] Tato posádka byla poslední v následné karanténě.[3]
Apollo 14 bylo spojovacím mostem mezi prvními výpravami celého programu Apollo a posledními třemi, pro které byla upravená velitelská i lunární sekce; měly větší hmotnost. Úpravy umožnily získat větší počet údajů a zajistily posádce delší pobyt na měsíčním povrchu, výrazné zvýšení užitečného nákladu rakety Saturn V ilustruje příklad: první výprava k Měsíci jen k jeho deseti obletům (Apollo 8, CSM bez LM) nesla 28 897 kg, poslední lunární mise (Apollo 17) už 46 794 kg.
Odkazy
Reference
- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 327.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982.
- ↑ Encyklopedie kosmonautiky, str.328
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Apollo 14 na Wikimedia Commons - Galerie Apollo 14 na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
The prime crew of the Apollo 14 lunar landing mission. From left to right they are: Command Module pilot, Stuart A. Roosa, Commander, Alan B. Shepard Jr. and Lunar Module pilot Edgar D. Mitchell. The Apollo 14 mission emblem is in the background.
This is the Apollo 14 crew patch designed by astronauts Alan B. Shepard Jr., commander; Stuart A. Roosa, command module pilot; and Edgar D. Mitchell, lunar module pilot. It features the astronaut lapel pin approaching the Moon and leaving a comet trail from the liftoff point on Earth. The pin design was adopted by the astronaut corps several years ago. Astronauts who have not yet flown in space wear silver pins. Those who have flown wear gold pins.