Apollo 17
Apollo 17 | |
---|---|
Údaje o lodi | |
Hmotnost | CSM 30 369 kg; LM 16 456 kg |
Údaje o letu | |
Volací znak | Velitelský modul: America Lunární modul: Challenger |
Členů posádky | 3 |
Datum startu | 7. prosince 1972 05:33:00 UTC |
Kosmodrom | Kennedyho vesmírné středisko mys Canaveral, USA |
Vzletová rampa | LC 39A |
Nosná raketa | Saturn V |
Délka letu | 12 d 13 h 51 min 59 s |
Čas na dráze kolem Měsíce | 147 h 43 min 37,11 s, 1 h 5 min 44 s (mimo velitelský modul), 75 obletů Měsíce |
Přistání na Měsíci | 11. prosince 1972 19:54:57 UTC Taurus-Littrow 20°11′27″ s. š., 30°46′18″ v. d. |
Čas na povrchu | 74 h 59 min 40 s |
Procházky po povrchu | 1. 7 h 11 min 53 s 2. 7 h 36 min 56 s 3. 7 h 15 min 8 s Celkem: 22 h 3 min 57 s |
Hmotnost vzorků | 110,52 kg |
Datum přistání | 19. prosince 1972 19:24:59 UTC 17°53′ j. š., 166°7′ z. d. |
Fotografie posádky | |
Portrét posádky Apolla 17 (zleva: Schmitt, Cernan (sedící) a Evans) | |
Navigace | |
Předchozí Apollo 16 |
Apollo 17 byl poslední let programu Apollo a zároveň doposud poslední let člověka na Měsíc. Byl 43. lodí kosmonautů (astronautů) z naší planety, označen dle COSPAR 1972-096A.[1]
Posádka
Základní posádka
- Eugene A. Cernan (3) – velitel letu
- Ronald Evans (1) – pilot velitelského modulu
- Harrison Schmitt (1) – pilot lunárního modulu LM, původní profesí geolog
V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.
Gene Cernan, Ron Evans a Joe Engle tvořili záložní posádku letu Apollo 14. Engle létal před programem Apollo v experimentálním letounu X-15, ovšem nikdy nepřesáhl hranici vesmíru, tedy 100 km. Podle zvyklostí v programu Apollo se záložní posádka stala základní o tři lety později. Harrison Schmitt, byl pilot lunárního modulu v záložní posádce letu Apollo 15. Podle výše uvedeného cyklu měl tedy letět při misi Apollo 18. V roce 1970 došlo ke zrušení misí Apollo 18–20 a to znamenalo, že Schmitt nepoletí. Proti tomu se postavili vědci v NASA, kteří lobbovali za to, aby se na Měsíční povrch podíval i profesní geolog. Deke Slayton, astronaut, který rozhodoval o obsazení posádek, se rozhodoval mezi dvěma možnostmi. Buď se vymění pouze Schmitt a poletí základní posádka Apolla 14 (Cernan a Evans) se Schmittem namísto Engleho, či se vymění celá posádka a poletí záložní posádka Apollo 15, tedy ta, se kterou Schmitt trénoval, a ta, která měla letět až jako Apollo 18. Bylo rozhodnuto o první možnost a došlo k přeřazení Harrisona Schmitta na místo Josepha Engla.
Původní
- David Scott (3) – velitel
- Alfred Worden (1) – pilot velitelského modulu
- James Irwin (1) – pilot lunárního modulu
V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru.
Nahrazení
- John Young (4) – velitel
- Stuart Roosa (1) – pilot velitelského modulu
- Charles Duke (1) – pilot lunárního modulu
V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru.
Záložní posádkou se stala základní posádka letu Apollo 15 až když se vědělo, že Apollo 17 bude poslední misí na Měsíční povrch. Avšak po skandálu se známkami při letu Apollo 15, kdy Scott, Worden a Irwin měli prodat dopisní obálky s upomínkou na jejich let, které nebyly výslovně schváleny, německému obchodníku s poštovními známkami a zisk z prodeje byl použit pro založení svěřeneckého fondu pro děti posádky Apolla 15, byli nahrazeni velitelem a pilotem lunárního modulu Apolla 16 Youngem a Dukem a Roosou z Apolla 14 jakožto pilotem velitelského modulu.
Start
Apollo 17 odstartovalo 7. prosince 1972 z mysu Canaveral na Floridě.
Průběh letu
Zatímco velitelský modul America s Ronem Evansem na palubě pokračoval v obletech Měsíce (celkem 75 obletů), lunární modul Challenger s posádkou Eugene A. Cernan a Harrison Schmitt přistál 11. prosince 1972 na povrchu Měsíce v údolí Taurus-Littrow v měsíčním Mare Serenitatis. Den předtím na povrch asi 350 km daleko dopadl poslední stupeň nosné rakety Saturn. Posádka strávila na povrchu Měsíce celkem 75 hodin. Během této doby uskutečnila 3 výstupy na povrch Měsíce v celkovém trvání 22 hodin a 4 minuty, při nichž prozkoumala s použitím lunárního vozítka Lunar Rover celkem 33,8 km údolí Taurus-Littrow. Během druhé vycházky nalezla posádka několik kilometrů od lunárního modulu horninu s oranžovou barvou. Na Zemi dopravila celkem 110,5 kg vzorků měsíční horniny.
Během návratu k Zemi uskutečnil pilot velitelského modulu Ronald Evans výstup (tzv. EVA) do otevřeného vesmíru v délce 1 hodiny a 6 minut, při němž vyjmul z kamery umístěné na vnějším plášti Apolla 17 tři kazety s naexponovaným filmem.
Přistání na Zemi
Velitelský modul Apolla 17 přistál 19. prosince 1972 v Tichém oceánu poblíž souostroví Samoa přibližně 640 metrů od předpokládaného bodu přistání ve vzdálenosti 6,5 km od záchranné lodi USS Ticonderoga.[2][1]
Zajímavosti
Velitel Apolla 17 Eugene A. Cernan se zapsal do historie jako poslední člověk, který zanechal své stopy na Měsíci. Během svých procházek po povrchu měl s sebou také československou vlajku jako symbol svého vztahu k předkům, pocházejícím z Čech a ze Slovenska, kterou později věnoval Astronomickému ústavu AV ČR v Ondřejově.
Dne 7. prosince 1972 pořídila posádka ze vzdálenosti asi 45 000 km fotografii plně osvětlené polokoule Země, která byla nazvána Modrá skleněnka. Jedná se o jedinou takovou fotografii pořízenou během pilotovaných letů a posádka Apolla 17 jsou jediní lidé, kteří takto na vlastní oči Zemi spatřili.
Galerie
- Československá vlajka na palubě Apollo 17
- Oranžová půda
- Raketa Saturn s lodí Apollo 17
- Nejznámější fotografie Země pořízená posádkou Apolla 17 nazvaná Modrá skleněnka
- Poslední EVA v hlubokém vesmíru
- Jack Schmitt stojící vedle balvanu na Měsíčním povrchu
- Moře dešťů vyfocené z velitelského modulu
Odkazy
Reference
- ↑ a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 331.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Eugene Anrew Cernan, s. 284.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Apollo 17 na Wikimedia Commons
- Galerie Apollo 17 na Wikimedia Commons
- Článek o Apollu 17 a Cernanovi od K. Pacnera
Média použitá na této stránce
Original description: Southward looking oblique view of Mare Imbrium and Copernicus crater on the Moon. Copernicus crater is seen almost edge-on near the horizon at the center. The crater is 107 km in diameter and is centered at 9.7 N, 20.1 W. In the foreground is Mare Imbrium, peppered with secondary crater chains and elongated craters due to the Copernicus impact. The large crater near the center of the image is the 20 km diameter Pytheas, at 20.5 N, 20.6 W. At the upper edge of the Mare Imbrium are the Montes Carpatus. The distance from the lower edge of the frame to the center of Copernicus is about 400 km. This picture was taken by the metric camera on Apollo 17. (Apollo 17, AS-2444).
Location & Time Information Date/Time (UT): 1972-12 Distance/Range (km): 160. Central Latitude/Longitude (deg): +20.,338. E Orbit(s): N/A
Imaging Information Area or Feature Type: crater, mare, crater chains Instrument: Metric Mapping camera Instrument Resolution (pixels): Film Type - 3400 Instrument Field of View (deg): 76.2 mm Focal Length Filter: None Illumination Incidence Angle (deg): 77. Phase Angle (deg): N/A Instrument Look Direction: N/A Surface Emission Angle (deg): 40.
Ordering Information CD-ROM Volume: N/A NASA Image ID number: AS17-2444 Other Image ID number: N/A NSSDC Data Set ID (Photo): 72-096A-03A NSSDC Data Set ID (CD): N/AOther ID: N/A
Close-up of the orange soil discovered on the Apollo 17 mission in 1972. The color is caused by microscopic glass beads created by volcanic processes earlier in the Moon's history. This is NASA photo AS17-137-20986, File:Orange Soil Discovery - GPN-2000-001152.jpg.
Modrá skleněnka je fotografie planety Země, kterou 7. prosince 1972 pořídila posádka Apolla 17 ze vzdálenosti zhruba 29 400 kilometrů.
Scientist-Astronaut Harrison H. Schmitt is photographed standing next to a huge, split boulder during the third Apollo 17 extravehicular activity (EVA-3) at the Taurus–Littrow landing site on the Moon. Schmitt is the Apollo 17 lunar module pilot.
Autor: pastorius, Licence: CC BY 3.0
Československá vlajka, kterou měl velitel Apolla 17 Eugene A. Cernan na palubě lodi.
Apollo 17 Saturn V rocket on Pad 39-A at dusk. This was the last human flight to the moon.
Astronaut Ronald E. Evans is photographed performing extravehicular activity during the Apollo 17 spacecraft's trans-earth coast. During his EVA, Evans, command module pilot, retrieved film cassettes from the lunar sounder, mapping camera and panoramic camera. The cylindrical object at Evans' left side is the mapping camera cassette. The total time for the trans-earth EVA was one hour, seven minutes, 18 seconds, starting at ground elapsed time of 257:25 (2:28 p.m.) and ending at G.E.T. of 258:42 (3:35 p.m.) on Sunday, December 17, 1972.
This is the official emblem of the Apollo 17 lunar landing mission which was flown by astronauts Eugene A. Cernan, Ronald E. Evans and Harrison H. Schmitt.
- The insignia is dominated by the image of Apollo, the Greek sun god. Suspended in space behind the head of Apollo is an American eagle of contemporary design, the red bars of the eagle's wing represent the bars in the United States flag; the three white stars symbolize the three astronaut crewmen. The background is deep blue space and within it are the moon, the planet Saturn and a spiral galaxy or nebula. The moon is partially overlaid by the eagle's wing suggesting that this is a celestial body that man has visited and in that sense conquered. The thrust of the eagle and the gaze of Apollo to the right and toward Saturn and the galaxy is meant to imply that man's goals in space will someday include the planets and perhaps the stars. The colors of the emblem are red, white and blue, the colors of our flag; with the addition of gold, to symbolize the golden age of space flight that will begin with this Apollo 17 lunar landing. The Apollo image used in this emblem was the famous Apollo of Belvedere sculpture now in the Vatican Gallery in Rome. This emblem was designed by artist Robert T. McCall in collaboration with the astronauts.
alternate portrait of Apollo 17 crew at pad 39A