Akvavit
Akvavit (aquavit) je druh alkoholického nápoje. Jeho název je odvozen od latinského aqua vitae (voda života).
Tento nápoj má největší oblibu ve skandinávských zemích (především v Dánsku). Je to nápoj na bázi neutrálního alkoholu z obilí nebo brambor. Při druhé destilaci se do něj přidávají byliny a koření (koriandr, fenykl, skořice, kopr, badyán či hřebíček), nejdůležitější složkou je ale kmín. Obsah alkoholu bývá v rozmezí 37,5% - 45%. Nejlepší druhy akvavitu dozrávají v sudech po sherry nebo portském víně.[1]
Nejznámější značky
- Aalborg Aquavit
- Bivrost
- Bommerlunder
- Linie Aquavit
- Malteserkreuz Aquavit
Historie
Původ akvavitu sahá až do 15. století, kdy se o něm poprvé objevily písemné záznamy z Dánska. Tehdy se vyráběl z fermentovaného obilí nebo brambor a ochucoval se bylinkami a kořením. Původně se používal k léčebným účelům, ale postupem času se stal oblíbeným nápojem pro oslavy a zvláštní příležitosti.
Akvavit se stal důležitou součástí severské kultury a často se podával na svatbách, svátcích a dalších oslavách. V Norsku bylo tradicí vypít o půlnoci na Silvestra skleničku akvavitu. Ve Švédsku bylo běžné pít akvavit před jídlem a po něm, protože se věřilo, že pomáhá při trávení.
V průběhu staletí se výroba akvavitu rozšířila i do dalších evropských zemí, například do Německa a Nizozemska. V 19. století se stal oblíbeným ve Spojených státech, kde se často podával na skandinávsko-amerických oslavách.
Dnes je akvavit v severských zemích stále oblíbenou lihovinou. Obvykle se podává chlazený a často se pije jako součást tradičního skandinávského jídla.[2]
Reference
- ↑ Lexikon aperitivů a digestivů
- ↑ Co je Akvavit a z čeho se vyrábí - Bivrost - Arctic Spirits [online]. 2022-12-12 [cit. 2022-12-12]. Dostupné online.
Literatura
- Lexikon aperitivů a digestivů ISBN 80-7234-570-2
Externí odkazy
- Galerie akvavit na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu akvavit na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC0
Lysholm LINIE Aquavit je národní nápoj ve skandinávských zemích. Zraje v sudech z amerického nebo španělského dubu po sherry z Jerezu. Tyto sudy mu dávají barvu a nasládlou a vanilkovou chuť. To doplňuje kombinace kmínu a anýzu, která je v aroma velmi typická.