Aquila (rod)

Orel
	Orel skalní (Aquila chrysaetos)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	dravci (Accipitriformes);
Čeleď	jestřábovití (Accipitridae);
Rod	orel (Aquila); Brisson, 1760
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aquila je rod jestřábovitých ptáků, jehož zástupci nesou české jméno orel. Jméno rodu pochází z latinského označení pro orla a pravděpodobně se odvozuje od slova aquilus ve významu „tmavě zbarvený“. Jméno orel (v angličtině eagle) se používá i pro jiné rody velkých jestřábovitých ptáků.

Systematika

Rod Aquila popsal francouzský zoolog Mathurin Jacques Brisson v roce 1760, typový druh přičemž představoval orel skalní (Aquila chrysaetos).^[1]^[2] Rod Aquila je blízce příbuzný rodům Hieraaetus, Lophaetus, Ictinaetus a Clanga, které se odvozují v rámci širšího kladu zahrnujícího většinu dalších jestřábovitých s rodovým jménem „orel“ (podčeleď Aquilinae nebo tribus Aquilini).^[3]

Zatímco u bazálnějších rodů, jako je Spizaetus a Nisaetus, dospělci mívají proužkované spodní partie a dospívající jedinci nevzorované, bledé spodní partie, u rodů Aquila, Hieraaetus a Lophaetus jsou dospělci obecně tmaví a dospívající jim podobnější (druhy rodu Hieraaetus však mají tmavé i světlé neboli „strakaté“ morfy, přičemž druhé jmenované mívají světlé spodní partie bez proužků).

Tradičně definované rody Aquila a Hieraaetus nebyly vůči sobě na základě molekulárních dat monofyletické. Kvůli tomu byly oba tyto rody buďto slučovány do rodu jediného, anebo byly některé v nich řazené druhy navzájem překlasifikovány. Orel jestřábí (Aquila fasciata) a orel savanový (Aquila spilogaster) v takovém případě našli své místo v rodě Aquila, zatímco orel Wahlbergův (Hieraaetus wahlbergi) v rodě Hieraaetus. Druhý přístup respektuje i tento článek, a to v souladu s IOC World Bird List (2025).^[4]

Do samostatného rodu Clanga se vyčleňuje trojice druhů orel volavý, orel křiklavý a orel indický (dříve Aquila clanga, A. pomarina, A. hastata), geneticky zřejmě příbuznější vůči rodům Ictinaetus a Lophoaetus než k jiným druhům z rodu Aquila.^[3]

Zástupci rodu Aquila (s výjimkou druhů přesunutých do rodů Clanga a Hieraaetus, ale včetně A. fasciata/spilogaster) sdílejí dvě delece v jaderném genu pro laktát dehydrogenázu, stejně jako podobnosti v mitochondriální sekvenci pro cytochrom b. U orla skalního (A. chrysaetos) nicméně došlo ke zpětné mutaci jedné ze zmiňovaných delecí.^[5]

Přehled žijících druhů

Na základě IOC World Bird List (2025):

České jméno	Odborné jméno	Hlavní výskyt
orel stepní	Aquila nipalensis (Hodgson, 1833)	od Rumunska přes jih ruských a středoasijských stepí až do Mongolska (c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0
orel okrový	Aquila rapax (Temminck, 1828)	Afrika na sever i na jih od Sahary a přes tropickou jihozápadní Asii do Indie (c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0
orel iberský	Aquila adalberti C. L. Brehm, 1861	střední a jihozápadní Španělsko a přilehlé oblasti Portugalska
orel královský	Aquila heliaca Savigny, 1809	severovýchodní Afrika a jižní a východní Asie (c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0
orel klínoocasý	Aquila audax (Latham, 1801)	Austrálie (vč. Tasmánie), Nová Guinea (c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0
orel skalní	Aquila chrysaetos (Linnaeus, 1758)	Eurasie a Severní Amerika (c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0
orel africký	Aquila africana (Cassin, 1865)	západní, střední a okrajově východní Afrika
orel hnědý	Aquila gurneyi Gray, 1860	Moluky a Nová Guinea
orel damaní	Aquila verreauxii Lesson, 1830	jižní a východní Afrika (okrajově až do Čadu); roztroušeně v západní Africe, na Arabském poloostrově a na jihu Středního východu
orel jestřábí	Aquila fasciata (Vieillot, 1822)	jižní Evropa a část Afriky, dále přes Střední východ a jižní Asii do Indonésie
orel savanový	Aquila spilogaster (Bonaparte, 1850)	tropická subsaharská Afrika (c) Scops, CC BY-SA 3.0

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aquila (bird) na anglické Wikipedii.

↑ BRISSON, Mathurin Jacques. Ornithologie, ou, Méthode Contenant la Division des Oiseaux en Ordres, Sections, Genres, Especes & leurs Variétés. Paris: Jean-Baptiste Bauche, 1760. S. Vol. 1, p. 28, Vol. 1, p. 419. (fr, la)
↑ Check-list of Birds of the World. Redakce Mayr Ernst. 2nd. vyd. Cambridge, Massachusetts: Museum of Comparative Zoology, 1979. Dostupné online. S. 378.
↑ ^a ^b TiF Checklist: AFROAVES II: Accipitrimorphae — Vultures and Hawks. jboyd.net [online]. [cit. 2025-03-14]. Dostupné online.
↑ Hoatzin, New World vultures, Secretarybird, raptors – IOC World Bird List. www.worldbirdnames.org [online]. [cit. 2025-03-14]. Dostupné online.
↑ HELBIG, Andreas J.; KOCUM, Annett; SEIBOLD, Ingrid. A multi-gene phylogeny of aquiline eagles (Aves: Accipitriformes) reveals extensive paraphyly at the genus level. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2005-04, roč. 35, čís. 1, s. 147–164. Dostupné online [cit. 2025-03-14]. doi:10.1016/j.ympev.2004.10.003. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Aquila na Wikimedia Commons
Taxon Aquila ve Wikidruzích

[1] BRISSON, Mathurin Jacques. Ornithologie, ou, Méthode Contenant la Division des Oiseaux en Ordres, Sections, Genres, Especes & leurs Variétés. Paris: Jean-Baptiste Bauche, 1760. S. Vol. 1, p. 28, Vol. 1, p. 419. (fr, la)

[2] Check-list of Birds of the World. Redakce Mayr Ernst. 2nd. vyd. Cambridge, Massachusetts: Museum of Comparative Zoology, 1979. Dostupné online. S. 378.

[:0-3] TiF Checklist: AFROAVES II: Accipitrimorphae — Vultures and Hawks. jboyd.net [online]. [cit. 2025-03-14]. Dostupné online.

[4] Hoatzin, New World vultures, Secretarybird, raptors – IOC World Bird List. www.worldbirdnames.org [online]. [cit. 2025-03-14]. Dostupné online.

[5] HELBIG, Andreas J.; KOCUM, Annett; SEIBOLD, Ingrid. A multi-gene phylogeny of aquiline eagles (Aves: Accipitriformes) reveals extensive paraphyly at the genus level. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2005-04, roč. 35, čís. 1, s. 147–164. Dostupné online [cit. 2025-03-14]. doi:10.1016/j.ympev.2004.10.003. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Navigation

Navigace

Tématické portály