Aršad Nadím
| Aršad Nadím | |
|---|---|
.jpg) | |
| Osobní informace | |
| Narození | 2. ledna 1997 (28 let) Mian Channu, Paňdžáb, Pákistán |
| Stát |  Pákistán |
| Výška | 192 cm |
| Hmotnost | 95 kg |
| Kariéra | |
| Disciplína | hod oštěpem |
| Účasti na LOH | 2020, 2024 |
| Účasti na MS | 2019, 2022, 2023 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Atletika na LOH | ||
| zlato | Paříž 2024 | hod oštěpem |
| Mistrovství světa v atletice | ||
| stříbro | Budapešť 2023 | hod oštěpem |
Aršad Nadím (* 2. ledna 1997, Paňdžáb, Pákistán) je pákistánský oštěpař.[1] Je úřadujícím olympijským vítězem v hodu oštěpem mužů, držitelem olympijského rekordu v hodu oštěpem o délce 92,97 metru, kterého dosáhl na letních olympijských hrách v roce 2024 v Paříži. Je prvním Pákistáncem, který se kvalifikoval do finále jakékoli atletické události na olympijských hrách[2] a na mistrovství světa v atletice.[3]
Na Hrách Commonwealthu v roce 2022 vytvořil nový národní rekord a také rekord Her Commonwealthu hodem 90,18 m, a stal se prvním atletem z jižní Asie, který překonal hranici 90 m.[4] Na mistrovství světa v atletice v roce 2023 se stal vůbec prvním pákistánským sportovcem, který získal medaili na mistrovství světa v atletice. [5] Na olympijských hrách v roce 2024 v Paříži získal zlatou medaili a vytvořil nový olympijský rekord.
Život
Aršad Nadím se narodil v pákistánské provincii Paňdžáb. Je třetí nejstarší z osmi sourozenců.[6] Od raných školních let byl výjimečně všestranným sportovcem. Ačkoli zkoušel všechny sporty, které jeho škola nabízela – kriket, badminton, fotbal a atletiku – jeho vášní se stal kriket.
Než se rozhodl pro hod oštěpem, věnoval se také vrhu koulí a hodu diskem. Soutěžit v hodu oštěpem začal v roce 2015. V roce 2016 získal stipendium od federace World Athletics, které mu umožnilo trénovat v tréninkovém centru na Mauriciu.
Na olympijských hrách debutoval na LOH v Tokiu, které se konaly v roce 2021. Stal se prvním Pákistáncem, který se kvalifikoval do finále jakéhokoli atletického závodu v historii olympijských her.[7][8] V hodu oštěpem mužů skončil pátý hodem o délce 84,62 m.[9]
V červenci 2022 se Nadím zúčastnil mistrovství světa v atletice 2022 v Eugene v americkém Oregonu, jako jediný zástupce z Pákistánu. Ve finále skončil pátý hodem 86,16 m.[10]
2024
V červenci 2024 Nadeem skončil na 4. místě v pařížské Diamantové lize hodem dlouhým 84,21 metru.[11]
Na letních olympijských hrách v Paříži v roce 2024 se zapsal do historie – stal se prvním Pákistáncem, který vyhrál individuální zlatou olympijskou medaili. Vytvořil nový olympijský rekord o délce hodu 92,97 metru. Předchozím olympijským rekordmanem byl Nor Andreas Thorkildsen, který na olympijských hrách v Pekingu v roce 2008 dosáhl mety 90,57 metru.[12]
Osobní život
Aršad Nadím je ženatý a má dvě děti, dceru a syna. Je muslimského vyznání.[13]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arshad Nadeem na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dostupné online. (anglicky)
- ↑ www.dawn.com. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://www.mykhel.com/more-sports/top-10-javelin-throws-in-olympics-history-arshad-nadeem-sets-new-record-at-paris-2024-299861.html
- ↑ tribune.com.pk. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aršad Nadím na Wikimedia Commons
- Aršad Nadím na stránkách Světové atletiky (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Finská vlajka
.svg)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
.svg)
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
.svg)
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Erik van Leeuwen, attribution: Erik van Leeuwen (bron: Wikipedia)., Licence: GFDL
2023 World Athletics Championships Day 7 Arshad Nadeem