Arado Ar 232

Arado Ar 232
Určení	transportní letoun
Výrobce	Arado
První let	červen 1941
Zařazeno	1943
Vyřazeno	1945
Uživatel	Luftwaffe
Vyrobeno kusů	22 ks
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arado Ar 232 Tausendfüssler (německy: Stonožka) byl první skutečně moderní transportní letoun navržený a vyrobený v malé sérii německou firmou Arado během druhé světové války.

První prototyp Ar 232 V1 (VD+YA) se dvěma motory BMW 801 MA o vzletovém výkonu 1176 kW absolvoval první zkušební lety v červnu 1941. Letoun byl řešen jako celokovový hornoplošník s objemným trupem, na který navazoval nosník dvojitých ocasních ploch. Klasický zatahovací příďový podvozek byl doplněn 22 pevnými koly o malém průměru umístěnými pod trupem, která umožňovala vzlet i přistání v těžkém terénu.

Druhý prototyp Ar 232 V2 (VD+YB) již nesl jeden kulomet MG 131 ráže 13 mm v prosklené přední části trupu, identická zbraň se nacházela ve střelišti pod nosníkem ocasních ploch a hlavňovou výzbroj doplňoval kanón MG 151/20 ráže 20 mm v otočné hřbetní střelecké věži.

Třetí prototyp Ar 232 V3 (VD+YC) absolvoval svůj první let v květnu 1942 již jako čtyřmotorový se zabudovanými hvězdicovými devítiválcovými vzduchem chlazenými pohonnými jednotkami BMW Bramo 323 R-2 Fafnir. Letoun měl o 1,7 m zvětšené rozpětí a jen 20 pevných pomocných kol. Stal se prototypem sériové verze B.

Sériová výroba byla zahájena variantou Ar 232 B-0, jejíž první exemplář byl rovněž považován za prototyp, proto byl také označován jako Ar 232 B-01, nebo Ar 232 V4.

V květnu 1943 zalétaný pátý sériový letoun Ar 232 B-05 (také označovaný Ar 232 V8) obdržel čtyři francouzské motory Gnome-Rhône 14M po 515 kW a přídavné palivové nádrže. Létal jako meteorologický ze základny Banak v severním Norsku.

V Norsku byl pokusně nasazen také Ar 232 B-08 (Ar 232 V11), který měl hlavní podvozek nahrazený pevnými lyžemi.

Design letounu byl navržen se skoro všemi konstrukčními prvky, které jsou dnes považovány za standardní u moderních transportních letadel, včetně nízko položeného krabicovitého trupu, zadní nákladové rampy, vysoko umístěné ocasní části pro snadný přístup k nákladu a podvozku pro operace na nezpevněných letištích. I když měla Luftwaffe zájem o náhradu či alespoň doplnění svých zastaralých Junkersů Ju 52/3 m, měly vzhledem k válečným událostem transportní letouny jen nízkou prioritu a Luftwaffe si jich objednala jen malé množství.

Koncem roku 1942 převzala jedna z letek začleněných do Ergänzungstransportgeschwader pod velením Oberstleutnanta Fabiunkeho první dva prototypy spolu se čtyřmi Ar 232 B-0. Letka Ar 232, jejímž velitelem byl major Pelz, zásobovala 6. armádu obklíčenou u Stalingradu až do momentu její kapitulace 2. února 1943. Prvním ztraceným strojem Ar 232 se stal krátce po stalingradské porážce první prototyp, který havaroval při přeletu nad Německem.

V březnu 1944 posílily Ar 232 v Oděse umístěný útvar I./TG 5, které velel Major Günther Mauss. Koncem roku pak byla doplňovací letka Majora Pelze rozpuštěna a letouny byly převeleny k Transportstaffel 5 pod velením Hauptmanna Wasserkrafta. TSt. 5 často vzájemně spolupracovala s jednotkou I./KG 200, která rovněž používala „Tausendfüsslery“. V průběhu jedné společné akce 5. září 1944 byl u Moskvy zničen nárazem do stromů s následným požárem jeden Ar 232 B-0, který převážel sabotéry.

V březnu 1945 byla TSt. 5 přeznačena na 14./TG 4, která disponovala mimo jiné čtyřmi Ar 232 B-0 a prvním prototypem Ar 232 V1. Brzy však byla rozpuštěna a její stroje převzala I./KG 200. 8. května 1945 byly všechny Ar 232, kromě jednoho kusu, zničeny vlastními osádkami.

Poslední přeživší Ar 232 přeletěl Feldwebel Funk do Velké Británie, kde byl v říjnu a listopadu vystaven ve Farnborough spolu s dalšími ukořistěnými letouny.

Data podle: enwiki^[1]

• Osádka: 4
• Rozpětí: 33,50 m
• Délka: 23,52 m
• Výška: 5,69 m
• Nosná plocha: 142,60 m²
• Plošné zatížení: kg/m²
• Hmotnost prázdného stroje: 12 780 kg
• Vzletová hmotnost : 21 150 kg
• Pohonná jednotka: 4× hvězdicový devítiválec chlazený vzduchem BMW Bramo 323 R-2 Fafnir
• Výkon pohonné jednotky: 895 kW (1200 hp)

• Maximální rychlost: 308 km/h ve výšce 4000 m
• Cestovní rychlost: 290 km/h ve výšce 2000 m
• Dolet: 1062 km
• Dostup: 6900 m

• 1× kulomet MG 131 na přídi
• 1× kanón MG 151 ve hřbetní střelecké věži EDL 151
• 1–2× kulomet MG 131 v zadním střelišti
• 8× kulomet MG 34 v bočních oknech při letu s pěchotou

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arado Ar 232 na anglické Wikipedii.

• GENF, S. A. Encyklopedie letadel. Ivanka pri Dunaji: SLOVO, 1998. 432 s. ISBN 80-85711-35-4. 
• MURAWSKI, Marek. Letadla Luftwaffe Část 1. Hostomice: Intermodel, 1997. 240 s. ISBN 80-901976-2-0. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arado Ar 232 na Wikimedia Commons
• Arado Ar 232 A