Arantxa Rusová

Arantxa Rusová
StátNizozemskoNizozemsko Nizozemsko
Datum narození13. prosince 1990 (32 let)
Místo narozeníDelft, Nizozemsko
BydlištěMonster, Nizozemsko
Výška180 cm
Hmotnost65 kg
Držení raketylevou rukou, obouručný bekhend
Výdělek2 964 932 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů659–390
Tituly1 WTA, 2 WTA 125, 32 ITF
Nejvyšší umístění41. místo (14. srpna 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2011, 2020)
French Open4. kolo (2012)
Wimbledon3. kolo (2012)
US Open2. kolo (2011)
Čtyřhra
Poměr zápasů245–186
Tituly4 WTA, 14 ITF
Nejvyšší umístění56. místo (8. listopadu 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2021)
French Open2. kolo (2020, 2021)
Wimbledon3. kolo (2021)
US Open3. kolo (2023)
Týmové soutěže
Fed Cupsemifinále (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230814a14. srpna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arantxa Rusová (nepřechýleně Rus, * 13. prosince 1990 Delft) je nizozemská profesionální tenistka hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour jeden singlový a čtyři deblové turnaje. Dvě singlové trofeje přidala v sérii WTA 125K. V rámci okruhu ITF získala třicet dva titulů ve dvouhře a čtrnáct ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2023 na 41. místě a ve čtyřhře v listopadu 2021 na 56. místě.[2]

V nizozemském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2008 budapešťským utkáním 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Portugalsku, v němž vyhrála dvouhru nad Neuzou Silvaovou. V roce 2016 nastoupila do dvouhry světového semifinále proti Francii, v níž podlehla Caroline Garciaové. Francouzky vyhrály 3:2 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupila k dvaceti sedmi mezistátním utkáním s bilancí 16–15 ve dvouhře a 1–5 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

Grandslamový titul získala v juniorské dvouhře Australian Open 2008, když ve finále zdolala Australanku Jessicu Mooreovou ve dvou setech. Mezi ženami došla do osmifinále na pařížském French Open 2012 poté, co ve třetím kole vyřadila dvacátou pátou nasazenou Němku Julii Görgesovou ve třech sadách. Mezi posledními šestnácti hráčkami pak nestačila na Estonku Kaiu Kanepiovou.

Na French Open 2011 ve druhém kole zdolala světovou dvojku Kim Clijstersovou, když odvrátila dva mečboly. Ve Wimbledonu 2012 pak v téže fázi přehrála pátou ženu žebříčku Samanthu Stosurovou, aby následně uhrála jen tři gamy na čínskou turnajovou třicítku Pcheng Šuaj.

Premiérový titul na okruhu WTA Tour vybojovala na antukovém Swedish Open 2017 v Bastadu, když ve finále deblové soutěže s krajankou Quirine Lemoineovou zdolaly argentinsko-české turnajové čtyřky Maríi Irigoyenovou s Barborou Krejčíkovou až v rozhodujícím supertiebreaku.[4][2] V pozápasovém rozhovoru na dvorci Lemoineová uvedla, že se obě vítězky znají a hrají spolu již od deseti let.

Premiérovy singlový triumf zaznamenala na antukovém Hamburg European Open 2023, kde ve finále porazila Němku Nomu Nohu Akugueovou. Až při své 126. účasti ve dvouhře turnaje okruhu WTA Tour získala první singlový titul, na kterém debutovala již v 's-Hertogenboschi 2007. Ve 32 letech se stala nejstarší držitelkou první kariérní trofeje za předchozích čtyřicet let a nejstarší singlistkou v prvním finále od 34leté Cipory Obzilerové v Kantonu 2007. Po skončení se poprvé posunula do elitní světové padesátky hodnocení.[5]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (1–0 D; 4–2 Č)

Dvouhra: 1 (1–0)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.29. července 2023Hamburk, NěmeckoantukaNěmecko Noma Noha Akugueová6–0, 7–6(7–3)

Čtyřhra: 6 (4–2)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.29. července 2017Båstad, ŠvédskoantukaNizozemsko Quirine LemoineováArgentina María Irigoyenová
Česko Barbora Krejčíková
3–6, 6–3, [10–8]
Finalistka1.27. července 2019Palermo, ItálieantukaGruzie Jekatěrine GorgodzeováŠvédsko Cornelia Listerová
Česko Renata Voráčová
6–7(2–7), 2–6
Vítězka1.9. srpna 2020Palermo, ItálieantukaSlovinsko Tamara ZidanšekováItálie Elisabetta Cocciarettová
Itálie Martina Trevisanová
7–5, 7–5
Vítězka3.15. listopadu 2020Linec, Rakouskotvrdý (h)Slovinsko Tamara ZidanšekováČesko Lucie Hradecká
Česko Kateřina Siniaková
6–3, 6–4
Vítězka4.7. března 2021Lyon, Francietvrdý (h)Slovensko Viktória KužmováKanada Eugenie Bouchardová
Srbsko Olga Danilovićová
3–6, 7–5, [10–7]
Finalistka2.1. října 2022Parma, ItálieantukaSlovinsko Tamara ZidanšekováČesko Anastasia Dețiuc
Česko Miriam Kolodziejová
6–1, 3–6, [8–10]

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (2–3 D)

Dvouhra: 5 (2–3)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.listopad 2017Tchaj-pej, Tchaj-wankoberec (h)Švýcarsko Belinda Bencicová6–7(3–7), 1–6
Finalistka2.červen 2021Bol, ChorvatskoantukaItálie Jasmine Paoliniová2–6, 6–7(4–7)
Finalistka3.červenec 2022Bělehrad, SrbskoantukaSlovensko Anna Karolína Schmiedlová3–6, 3–6
Vítězka1.červen 2023La Bisbal d'Empordà, ŠpanělskoantukaMaďarsko Panna Udvardyová7–6(7–2), 6–3
Vítězka2.červenec 2023Contrexéville, Francieantuka  Anastasija Pavljučenkovová6–3, 6–3

Tituly na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
60 000 $ tournaments40 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra (32 titulů)

č.datumturnajpovrchporažená finalistkavýsledek
1.26. srpna 2007Vlaardingen, NizozemskoantukaNěmecko Anne Schäferová6–7(5–7), 6–2, 6–2
2.10. září 2007Alphen a/d Rijn, NizozemskoantukaNizozemsko Renee Reinhardová4–6, 7–5, 7–6, (7–2)
3.19. dubna 2008Bari, ItálieantukaItálie Alberta Briantiová2–6, 7–5, 6–3
4.23. listopadu 2008Opolí, Polskokoberec (h)Chorvatsko Ana Vrljićová4–6, 7–5, 6–3
5.8. listopadu 2009Nantes, Francietvrdý (h)Česko Renata Voráčová6–3, 6–2
6.1. na 2012Osprey, Spojené státyantukaKazachstán Sesil Karatančevová6–4, 6–1
7.1. září 2013Fleurus, BelgieantukaLotyšsko Diāna Marcinkēvičová6–3, 6–2
8.8. září 2013Alphen a/d Rijn, NizozemskoantukaNěmecko Carina Witthöftová4–6, 6–2, 6–2
9.6. října 2013Vallduxo, ŠpanělskoantukaFrancie Alizé Limová6–1, 6–1
10.13. října 2013Sant Cugat, ŠpanělskoantukaItálie Alberta Briantiová6–4 2–6 6–2
11.2. října 2016Hua Hin, ThajskotvrdýThajsko Niča Lertpitaksinčajová3–6, 7–6(7–4), 7–6(7–3)
12.1. října 2016Équeurdreville, Francietvrdý (h)Belgie Maryna Zanevská6–2, 6–1
13.9. července 2017Middelburg, NizozemskoantukaŘecko Valentini Grammatikopoulou3–6, 6–2, 6–3
14.30. září 2017Hua Hin, ThajskotvrdýUSA Jacqueline Caková6–1, 6–3
15.duben 2019Pula, ItálieantukaUkrajina Darja Lopatecká6–7(2), 6–3, 6–1
16.duben 2019Pula, ItálieantukaUSA Elizabeth Halbauerová6–2, 6–7(6), 6–1
17.červenec 2019Haag, NizozemskoantukaRusko Valentina Ivachněnková6–2, 6–2
18.srpen 2019Espinar, ŠpanělskotvrdýBulharsko Džulija Terzijská6–4, 6–1
19.srpen 2019Cordenons, ŠpanělskoantukaSlovinsko Nika Radišičová4–6, 6–4, 6–1
20.září 2019Marbella, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Marina Bassols Riberová6–2, 6–2
21.září 2019Pula, ItálieantukaItálie Elisabetta Cocciarettová6–3, 6–7(5), 6–4
22.říjen 2019Sevilla, ŠpanělskoantukaRumunsko Patricia Maria Țigová6–4, 6–4
23.listopad 2019Pétange, Lucemburskotvrdý (h)Rumunsko Laura Ioana Paarová6–3, 3–6, 6–3
24.listopad 2019Orlando, Spojené státyantukaRumunsko Irina Fetecăuová6–3, 6–2
25.srpen 2021San Bartolomé de Tirajana, ŠpanělskoantukaEgypt Majar Šarífová6–4, 6–2
26.srpen 2021San Bartolomé de Tirajana, ŠpanělskoantukaAndorra Victoria Jiménez Kasintsevová6–0, 6–1
27.září 2021Valencie, ŠpanělskoantukaRumunsko Mihaela Buzărnescuová6–4, 7–6(3)
28.květen 2022Santa Margherita di Pula, ItálieantukaBelgie Marie Benoîtová6–4, 6–4
29.srpen 2022San Bartolomé de Tirajana, Španělskoantuka  Polina Kuděrmetovová6–3, 3–6, 6–1
30.listopad 2022Šarm aš-Šajch, Egypttvrdý  Julija Hatouková6–2, 6–1
31.březen 2023Anapoima, KolombieantukaRakousko Sinja Krausová6–3, 6–7(3), 6–2
32.červenec 2023Haag, NizozemskoantukaČesko Sára Bejlek7–6(3), 6–4

Čtyřhra (14 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčkaporažené finalistkyvýsledek
1.27. října 2007Ciudad de México, MexikotvrdýNizozemsko Nicole ThijssenováChorvatsko Ivana Abramovićová
Chorvatsko Maria Abramovićová
6–0, 6–1
2.11. února 2011Stockholm, Švédskotvrdý (h)Bělorusko Anastasia JakimovováFrancie Claire Feuersteinová
Rusko Xenija Lykinová
6–3, 2–6, [10–8]
3.12. května 2013Cagnes-sur-Mer, FrancieantukaUSA Vania KingováKolumbie Catalina Castañová
Brazílie Teliana Pereirová
4–6, 7–5, [10–8]
4.28. října 2013Tchaj-pej, Tchaj-wantvrdýNizozemsko Lesley KerkhoveováČínská Tchaj-pej Čchen I
Thajsko Luksika Kumkhumová
6–4, 2–6, [14–12]
5.30. srpna 2014Fleurus, BelgieantukaNizozemsko Demi SchuursováŠvédsko Hilda Melanderová
Rusko Marina Melnikovová
6–4, 6–1
6.22. února 2016Beinasco, ItálieantukaTurecko İpek SoyluováSeverní Makedonie Lina Gjorcheská
Bosna a Hercegovina Dea Herdzelasová
6–4, 6–2
7.30. dubna 2016Wiesbaden, NěmeckoantukaBelgie Marie BenoîtováBelgie Steffi Distelmansová
Nizozemsko Demi Schuursová
6–2, 6–2
8.10. září 2016Budapešť, MaďarskoantukaNizozemsko Cindy BurgerováMaďarsko Ágnes Buktová
Česko Jesika Malečková
6–1, 6–4
9.leden 2019SingapurtvrdýNizozemsko Quirine LemoineováČínská Tchaj-pej Čchen Pchej-süan
Čínská Tchaj-pej Wu Fang-hsien
6–2, 6–4
10.srpen 2022San Bartolomé de Tirajana, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Ángela Fita Boludová  Elina Avanesjanová
  Diana Šnajderová
6–4, 6–4
11.srpen 2022Ourense, ŠpanělskotvrdýUSA Maria MateasováŠpanělsko Yvonne Cavallé Reimersová
Španělsko Lucía Cortez Llorcová
6–4, 5–7, [10–7]
12.listopad 2022Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýSrbsko Nina StojanovićováBelgie Magali Kempenová
Čína Lu Jiajing
7–6(1), 6–2
13.duben 2023Zaragoza, ŠpanělskoantukaFrancie Diane ParryováUSA Asia Muhammadová
Spojené království Eden Silvová
6–1, 4–6, [10–5]
14,červenec 2023Haag, NizozemskoantukaFrancie Kristina MladenovicováNizozemsko Jasmijn Gimbrèreová
Nizozemsko Isabelle Haverlagová
6–4, 6–0

Finále juniorského Grand Slamu

Dvouhra juniorek: 1 (1–0)

Stavrokturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka2008Austrálie Australian OpentvrdýAustrálie Jessica Mooreová6–3, 6–4

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra

Rok20072008200920102011201220132014201520162017201820192020
Pořadí465. 188. 107. 138. 84. 68. 160. 230. 289. 174. 160. 109. 103. 73.

Čtyřhra

Rok20072008200920102011201220132014201520162017201820192020
Pořadí513. 455. 225. 246. 288. 143. 185. 318. 192. 189. 132. 187. 81.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arantxa Rus na anglické Wikipedii.

  1. Arantxa Rusová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230814a14. srpna 2023
  2. a b Arantxa Rusová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230814a14. srpna 2023
  3. Arantxa Rusová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230803a3. srpna 2023
  4. ZABLOUDIL, Luboš. Siniaková v Bastadu porazila i Wozniackou a má druhý titul! [online]. Tenisportal.cz, 2017-07-30 [cit. 2017-07-30]. Dostupné online. 
  5. Rus ends Noha Akugue’s dream week to win Hamburg title. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-29 [cit. 2023-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.