Arantxa Sánchezová Vicariová
Arantxa Sánchezová Vicariová | |
---|---|
Přezdívka | Barcelonský čmelák |
Stát | Španělsko |
Datum narození | 18. prosince 1971 (52 let) |
Místo narození | Barcelona Španělsko |
Bydliště | Barcelona Španělsko |
Výška | 169 cm |
Hmotnost | 56 kg |
Profesionál od | 1985 |
Ukončení kariéry | 2002 |
Držení rakety | pravou rukou, obouručný bekhend |
Výdělek | 16 942 640 USD |
Síň slávy | 2007 (profil) |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 759–295 |
Tituly | 29 |
Nejvyšší umístění | 1. místo (6. únor 1995) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | finále (1994, 1995) |
French Open | Vítězství (1989, 1994, 1998) |
Wimbledon | finále (1995, 1996) |
US Open | Vítězství (1994) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 676–224 |
Tituly | 69 |
Nejvyšší umístění | 1. místo (13. února 1995) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | Vítězství (1992, 1995, 1996) |
French Open | finále (1992, 1995) |
Wimbledon | Vítězství (1995) |
US Open | Vítězství (1993, 1994) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 13. září, 2008 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Tenis na LOH | ||
stříbro | 1996 Atlanta | dvouhra žen |
stříbro | 1992 Barcelona | čtyřhra žen |
bronz | 1992 Barcelona | dvouhra žen |
bronz | 1996 Atlanta | čtyřhra žen |
Arantxa Sánchezová Vicariová (* 18. prosince 1971 Barcelona) je bývalá španělská profesionální hráčka tenisu, bývalá první hráčka světového žebříčku WTA. V průběhu své kariéry vyhrála čtyři grandslamové turnaje ve dvouhře, šest turnajů v ženské čtyřhře a dva ve smíšené čtyřhře.
Sánchezová začala hrát tenis ve čtyřech letech po vzoru svých starších bratrů Emilia a Javiera, kteří byli rovněž profesionálními tenisty. Poprvé se výrazně prosadila v roce 1989, když ve finále ženské dvouhry na French Open porazila světovou jedničku Steffi Grafovou a stala se nejmladší vítězkou tohoto turnaje v historii.
V roce 2007 byla Sánchezová uvedena do tenisové síně slávy jako vůbec první španělská tenistka.
Hráčská kariéra
Vicariová si rychle získala reputaci svou houževnatostí a vůlí se nevzdávat lehce. Americký sportovní komentátor Bud Collins jí pro její neúnavnost vytvořil přezdívku Barcelonský čmelák. Vyhrála šest deblových titulů na Grand Slamu, včetně toho na US Open 1993 (s Helenou Sukovou) a na Wimbledonu v roce 1995 (s Janou Novotnou). Také vyhrála čtyři Grand Slamy v mixu. V roce 1991 pomohla Španělské reprezentaci k zisku historicky prvního Fed Cupu a později ho získala ještě v letech 1993, 1994, 1995 a 1998. Vicariová drží rekord v počtu vyhraných utkání ve Fed Cupu (72). Vicariová byla také součástí španělského týmu, který vyhrál Hopman Cup v roce 1990 a 2002. V průběhu své kariéry vyhrála 29 singlových a 69 deblových titulů. Hraní přerušila v listopadu 2002, ale vrátila se o dva roky později, aby si zahrála čtyřhru na několika turnajích a také na olympijských hrách 2004, kde se stala jedinou tenistkou, která se zúčastnila pěti olympijských her. Vicariová je nejúspěšnější olympioničkou Španělska v historii, když si z pěti účastí odvezla čtyři medaile, dvě stříbrné a dvě bronzové.
V roce 2005 ji TENNIS Magazine zařadil na 27. místo v žebříčku 40 nejlepších hráčů tenisové historie. Byla zařazena do tenisové síně slávy a stala se první španělskou ženou, která sem vstoupila (a třetí ve Španělsku celkem). V roce 2009 byla přítomna na slavnostní ceremonii turnaje Mutua Madrileña Madrid Open a byl zde po ní na její počest pojmenován kurt číslo 2.
Osobní život
Byla dvakrát vdaná, první manželství se sportovním spisovatelem Juanem Vehilsem skončilo v roce 1991. Podruhé se vdala za podnikatele Juana Santacana v září 2008. Jejich první dítě, dcera, se narodila 27. února 2009 a pojmenovali ji po matce Arantxa.
Externí odkazy
- Arantxa Sánchezová Vicariová v databázi Olympedia (anglicky)
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Arantxa Sánchezová Vicariová na Wikimedia Commons
- Profil na stránkách WTA v en Archivováno 1. 10. 2007 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.