Arbešské knížectví
| Arbešské knížectví Principata e Arbërit
| |||||||||||
geografie
| |||||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||||
| státní útvar | |||||||||||
vznik: | |||||||||||
zánik: | 1257 – anexe Nikájským císařstvím | ||||||||||
| státní útvary a území | |||||||||||
| |||||||||||
Arbešské (Arbërešské) knížectví (albánsky Principata e Arbërit, Arbër, Arbëria, řecky Ἄρβανον, latinsky Arbanum), zvané také jako Albánské knížectví (latinsky Principatum Albaniae) neboli Álbanon (řecky Ἄλβανον), byl státní útvar na území dnešní Albánie, který se nacházel v oblasti Arbanonu (albánsky Arbëri), jehož střediskem bylo město Kruja. Stát vznikl na konci 12. století a zanikl v polovině 13. století.
Historie
Demetriova éra
Podle dostupných písemných pramenů byl prvním vládcem archont Progon (1190–1198), člen místního rodu Skurra, který dosáhl autonomie ve vztahu k rozpadající se Byzantské říši. Progonův starší syn Ginus knížectví spravoval v letech 1198–1206, kdy se dělba území rozpadlé Byzance stala předmětem sporů mezi jejími dobyvateli. Podle předběžné smlouvy mezi křižáckými vítězi nad Byzancí nazvané Partitio terrarum Imperii Romaniae (dělení území římské říše) bylo knížectví zahrnuto do dyrrhachijské a arbanonské provincie, která měla být začleněna do dyrrhachijského věvodství podřízeného Benátkám. Ginus ani jeho nástupce bratr Demetrios Progoni, který vládl v letech 1206–1216 se Benátské republice nepodřídili a jejímu tlaku čelili spojenectvím s římskou kurií, panovníky okolních států a s konkurenty Benátek. Demetrios se oženil s dcerou srbského panovníka Štěpána I., která byla po své matce Eudokii vnučkou byzantského císaře Alexia III. Angela. Tím navázal přátelské vztahy nejen se srbským vladařem, ale i s Michalem I. Angelem, zakladatelem a vládcem jednoho z nejvýznamnějších nástupnických států Byzance epirského despotátu. Při jednáních s papežem Inocencem III. projevil zájem přestoupit na římské katolictví a byl jím titulován jako princeps (kníže) nebo iudex (soudce). Vlivu Benátek se Demetrios snažil čelit také Obchodní smlouvou s Dubrovníkem z roku 1208, kdy tomuto konkurentu Benátské republiky poskytl rozsáhlá obchodní privilegia na svém území. Po Demetriově smrti se Arbešské knížectví stalo plně závislým na epeirském despotátu[1], neboť Demetrios neměl žádného dědice a vláda přešla na manželku Komnenu. Sňatek s Gregoriem Kamonem učinil z Gregoria nového arbešského vládce a posílily se vazby se Srbskem.
Vláda Gregorije Komona a zánik knížectví
Dcera vzešlá ze sňatku Gregoria a Komneny byla provdána za epirského despotu Theodora Komnena Dukase. V následné válce nástupckých států zaniklé byzantské říše usilujících o její obnovu bylo knížectví anektováno Nikájským císařstvím. Tuto skutečnost nezvrátilo ani poměrně úspěšné arbešské povstání v roce 1257 a poté znovu iniciované albánskou šlechtou v Durrës roku 1260, které trvalo deset let, někdejší knížectví se stalo minulostí.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arbešské knížectví na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit, Licence: CC BY-SA 4.0
The Byzantine "Calvary cross potent" as icon or hypothetical banner of the Byzantine Empire. The Calvary cross standing on a number of steps was minted on solidus coins (also shows without the steps on tremissis coins) by various Byzantine emperors, mainly in the 7th century during the reign of Heraclian dynasty and after.
Flag of the Serbian Empire (Byzantine design), derived from the map of Angelino Dulcert from August 1339 (Map), (Map, near view).
.svg)
Autor:
- King Manfred of Sicily Arms.svg: Heralder
- derivative work: The White Lion
Banner of the Kings of Sicily under the House of Hohenstaufen.
Manfred, King of Sicily (r. 1258-1266) is known to have changed the field of the royal coat of arms to argent.
Some Nuova Cronica mss. illustrations of the early 14th century show military banners with the design alongside the coat of arms (e.g. ms. Chigiano L VIII 296.
Autor: Dragovit, Licence: CC BY-SA 4.0
The 11th-century Byzantine vandon banner, a square shape with pointed streamers probably beared by cavalry. The banner depicting a Greek cross and golden discs, that preceded the later tetragrammatic cross. According to the historian A. Babuin, the flags with crosses quartered with golden discs were from the 10th century, and a depiction of a flag almost identical to the Palaiologan symbolism from the early 13th century.
Autor: AceDouble, Licence: CC BY-SA 3.0
According to Jaho Brahaj ((Please provide a date)) Heraldry[1], archived from the original on 2016-03-04: "The heraldic emblem of the Arbër State was discovered in Gëziq (Mirditë) and dates from the 12th century." It is found on Albanian websites such as Ilmi Veliu ((Please provide a date)) STEMAT E ARBËRORE - SHQIPTARE[2]
The flag of the late Eastern Roman Empire under the Palaiologos dynasty, as depicted in the Catalan Atlas of 1375. See also the images at: Category talk:Flags of the Palaiologos dynasty#About the Bs.
.png)
Autor: Ahmet Q., Licence: CC BY-SA 4.0
Map depicting the largest extent of the Principality of Arbanon during its phase of autonomy in the beginning of the 13th century. The map also depicts the territories in the region that Dhimitër Progoni claimed to control.
Flag of the Kingdom of Naples