Arbešské knížectví

Arbešské knížectví
Principata e Arbërit
 Byzantská říše v době Angelovců11901257Nikájské císařství 
Albánské království (1272–1368) 
Srbské království (středověk) 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Arbešské knížectví kolem roku 1208
obyvatelstvo
státní útvar
Sicilské královstvíSicilské království Sicilské království (10821205)
Byzantská říše Epirský despotát (do roku 1230)
vznik:
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Byzantská říše v době AngelovcůByzantská říše v době Angelovců
následující:
Nikájské císařstvíNikájské císařství
Albánské království (1272–1368)Albánské království (1272–1368)
Srbské království (středověk)Srbské království (středověk)

Arbešské (Arbërešské) knížectví (albánsky Principata e Arbërit, Arbër, Arbëria, řecky Ἄρβανον, latinsky Arbanum), zvané také jako Albánské knížectví (latinsky Principatum Albaniae) neboli Álbanon (řecky Ἄλβανον), byl státní útvar na území dnešní Albánie, který se nacházel v oblasti Arbanonu (albánsky Arbëri), jehož střediskem bylo město Kruja. Stát vznikl na konci 12. století a zanikl v polovině 13. století.

Historie

Demetriova éra

Podle dostupných písemných pramenů byl prvním vládcem archont Progon (11901198), člen místního rodu Skurra, který dosáhl autonomie ve vztahu k rozpadající se Byzantské říši. Progonův starší syn Ginus knížectví spravoval v letech 11981206, kdy se dělba území rozpadlé Byzance stala předmětem sporů mezi jejími dobyvateli. Podle předběžné smlouvy mezi křižáckými vítězi nad Byzancí nazvané Partitio terrarum Imperii Romaniae (dělení území římské říše) bylo knížectví zahrnuto do dyrrhachijské a arbanonské provincie, která měla být začleněna do dyrrhachijského věvodství podřízeného Benátkám. Ginus ani jeho nástupce bratr Demetrios Progoni, který vládl v letech 12061216 se Benátské republice nepodřídili a jejímu tlaku čelili spojenectvím s římskou kurií, panovníky okolních států a s konkurenty Benátek. Demetrios se oženil s dcerou srbského panovníka Štěpána I., která byla po své matce Eudokii vnučkou byzantského císaře Alexia III. Angela. Tím navázal přátelské vztahy nejen se srbským vladařem, ale i s Michalem I. Angelem, zakladatelem a vládcem jednoho z nejvýznamnějších nástupnických států Byzance epirského despotátu. Při jednáních s papežem Inocencem III. projevil zájem přestoupit na římské katolictví a byl jím titulován jako princeps (kníže) nebo iudex (soudce). Vlivu Benátek se Demetrios snažil čelit také Obchodní smlouvou s Dubrovníkem z roku 1208, kdy tomuto konkurentu Benátské republiky poskytl rozsáhlá obchodní privilegia na svém území. Po Demetriově smrti se Arbešské knížectví stalo plně závislým na epeirském despotátu[1], neboť Demetrios neměl žádného dědice a vláda přešla na manželku Komnenu. Sňatek s Gregoriem Kamonem učinil z Gregoria nového arbešského vládce a posílily se vazby se Srbskem.

Vláda Gregorije Komona a zánik knížectví

Dcera vzešlá ze sňatku Gregoria a Komneny byla provdána za epirského despotu Theodora Komnena Dukase. V následné válce nástupckých států zaniklé byzantské říše usilujících o její obnovu bylo knížectví anektováno Nikájským císařstvím. Tuto skutečnost nezvrátilo ani poměrně úspěšné arbešské povstání v roce 1257 a poté znovu iniciované albánskou šlechtou v Durrës roku 1260, které trvalo deset let, někdejší knížectví se stalo minulostí.

Odkazy

Reference

  1. HRADEČNÝ, Pavel; HLADKÝ, Ladislav. Dějiny Albánie. První. vyd. Praha: nakladatelství Lidové noviny, 2008. 716 s. ISBN 978-80-7106-939-3. S. 61–63. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Byzantine Calvary cross potent.png
Autor: Dragovit, Licence: CC BY-SA 4.0
The Byzantine "Calvary cross potent" as icon or hypothetical banner of the Byzantine Empire. The Calvary cross standing on a number of steps was minted on solidus coins (also shows without the steps on tremissis coins) by various Byzantine emperors, mainly in the 7th century during the reign of Heraclian dynasty and after.
Flag of the Kingdom of Sicily (Hohenstaufen).svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Kings of Sicily under the House of Hohenstaufen.

Manfred, King of Sicily (r. 1258-1266) is known to have changed the field of the royal coat of arms to argent.

Some Nuova Cronica mss. illustrations of the early 14th century show military banners with the design alongside the coat of arms (e.g. ms. Chigiano L VIII 296.
Byzantine Banner 2.png
Autor: Dragovit, Licence: CC BY-SA 4.0
The 11th-century Byzantine vandon banner, a square shape with pointed streamers probably beared by cavalry. The banner depicting a Greek cross and golden discs, that preceded the later tetragrammatic cross. According to the historian A. Babuin, the flags with crosses quartered with golden discs were from the 10th century, and a depiction of a flag almost identical to the Palaiologan symbolism from the early 13th century.
Gëziq eagle emblem.svg
Autor: AceDouble, Licence: CC BY-SA 3.0
According to Jaho Brahaj ((Please provide a date)) Heraldry[1], archived from the original on 2016-03-04: "The heraldic emblem of the Arbër State was discovered in Gëziq (Mirditë) and dates from the 12th century." It is found on Albanian websites such as Ilmi Veliu ((Please provide a date)) STEMAT E ARBËRORE - SHQIPTARE[2]
Map of Arbanon (Arbëria).png
Autor: Ahmet Q., Licence: CC BY-SA 4.0
Map depicting the largest extent of the Principality of Arbanon during its phase of autonomy in the beginning of the 13th century. The map also depicts the territories in the region that Dhimitër Progoni claimed to control.
Flag of the Kingdom of Naples.svg
Flag of the Kingdom of Naples