Arberešové
| Arberešové | |
|---|---|
| Populace | |
| cca 100 000 | |
| Země s významnou populací | |
| Itálie | |
| Jazyk(y) | |
| arbereština, italština | |
| Náboženství | |
| Italsko-albánská církev | |
| Příbuzné národy | |
| Albánci |
Arberešové (Arbëreshë) nebo také Italoalbánci jsou příslušníci národnostní menšiny žijící na jihu Itálie, tvořené křesťanskými uprchlíky z Albánie, kteří se v oblasti usazovali od 15. století.
Počet Arberešů se odhaduje na zhruba sto tisíc a lidí se smíšeným arberešským původem na dva miliony. Žijí převážně v krajích Apulie, Basilicata, Kalábrie, Molise a Sicílie. Hovoří arbereštinou, která se vyvinula ze středověké toskičtiny ovlivněné řečtinou a italštinou. Většina z nich se hlásí k italsko-albánské církvi, užívající byzantský ritus, místní církev tvoří eparchie Lungro, eparchie Piana degli Albanesi a územní opatství Santa Maria di Grottaferrata.
Albánský vládce Gjergj Kastrioti Skanderbeg udržoval spojenectví s Neapolským královstvím a vyjednal roku 1459 pro své nejbližší spolubojovníky s rodinami právo usadit se na Apeninském poloostrově, aby po dobytí Albánie Osmanskou říší unikli islamizaci. Následovalo několik dalších emigračních vln; příchozí z Albánie žili v izolovaných vesnicích a většinou se dávali najímat jako žoldnéři. Obývali převážně chudé, neúrodné kraje, což vedlo od druhé poloviny 19. století k masovému vystěhovalectví do zámoří: početné komunity Arberešů žijí v USA, Kanadě, Brazílii a Argentině.
Vzhledem k životu v dlouholeté izolaci si Arberešové uchovali svůj jazyk, náboženství a zvyky, od jejich osídlení jsou také odvozeny geografické názvy jako Vaccarizzo Albanese. V Itálii mají rozsáhlou kulturní autonomii: například ve městě Civita se nachází arberešské muzeum a Skanderbegova socha, hlavním střediskem Arberešů je Piana degli Albanesi (arberešsky Hora e Arbëreshëvet) na Sicílii, kde se nachází katedrála sv. Demetria ze Soluně a škola s výukou v arbereštině, všechny nápisy v městečku a okolí jsou dvojjazyčné. V obci San Demetrio Corone se každoročně koná festival arberešské hudby (Festivali i Këngës Arbëreshe), v arbereštině vycházejí knihy a vysílá rozhlasová stanice Radio Shpresa.
Známí Arberešové
- Klement XI. – papež
- Francesco Crispi – politik
- Jeronim de Rada – spisovatel
- Tito Schipa – operní pěvec
- Joseph J. DioGuardi – americký politik
- Ernesto Sabato – argentinský spisovatel
- Joe Lala – americký hudebník a herec
- Antonio Candreva – fotbalista
- Antonio Gramsci – filosof[1]
Odkazy
Reference
Související články
Literatura
- Karl-Markus Gauß: Vymírající Evropané. Přeložila Zlata Kufnerová, Vitalis, Praha 2006, 197 stran. ISBN 80-7253-122-0
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arberešové na Wikimedia Commons - (it) Arbitalia
- (it) Enciclopedia-dell'Italiano
- (en) The History of Albanians in Italy
- (en) Ethnologue
Média použitá na této stránce
Autor: ArnoldPlaton, Licence: CC BY-SA 3.0
Dialects of the Albanian language. The map does not indicate where the language is majority or minority and shows "Cham" & "Arvanitika" as dialects, but in Greece the "Τσάμηδες" are the muslim Albanians from Epirus, "Αρβανίτες" the christian greeks who speek arvanitika from central Greece, and "Aλβανοί" the citizens of Albania. The map is not perfect and has small errors (concerning the Italo-Albanians, not present in the lower tip of Calabria) and in the distribution of the Albanian language in the Balkans (also in northern Kosovo it is spoken, although there is a Serbian-Slavic minority; while the Albanian linguistic zones in Sicily and Campania in Italy, in Epiro Cham, and in Serbia, are wider.)