Arboretum Bílá Lhota

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Park v Bílé Lhotě
IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast)
Lávky přes jezírko v arboretu
Lávky přes jezírko v arboretu
Základní informace
Vyhlášení17. prosince 1970
VyhlásilMinisterstvo životního prostředí
Nadm. výška287–297 m n. m.
Rozloha2,47 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresOlomouc
UmístěníBílá Lhota
Souřadnice49°42′38,16″ s. š., 16°58′37,2″ v. d.
Park v Bílé Lhotě
Park v Bílé Lhotě
Další informace
Kód302
Webwww.arboretumbilalhota.cz
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní památky v Česku
Zámek u arboreta Bílá Lhota
Zámek Bílá Lhota

Arboretum Bílá Lhota je arboretum, které se nachází v obci Bílá Lhota na střední Moravě.[3] V arboretu Bílá Lhota rostou nejen domácí dřeviny, ale i vzácné evropské a zámořské stromy. Celkem tu lze napočítat asi 300 druhů listnatých, jehličnatých a stále zelených dřevin ze Severní Ameriky, Japonska, Číny, Malé Asie a dalších zemí.[4]

Park byl u zámečku v Bílé Lhotě založen okolo roku 1700 a mnoho exemplářů vysázených v tomto období se zachovalo do dnešních dnů. Zásluhy o dendrologické sbírky má především dendrolog Quido Riedl, který zde v roce 1926 soustředil několik stovek druhů okrasných dřevin a dal arboretu i celkovou podobu.[3]

Od roku 1970 je areál chráněn jako národní přírodní památka pod názvem Park v Bílé Lhotě. Důvodem ochrany je arboretum s cennými dřevinami domácích druhů i exotů a zahradních forem. Oblast spravuje Agentura ochrany příroda a krajiny ČR – Regionální pracoviště Olomoucko.

Historie

Vznik parku je spojen s historií blízkého zámku. Na přelomu 16. a 17. století zde vznikl dubový hájek (dnešní Jízdárna) a několik čtyři sta let starých dubů se zachovalo do dnešních dnů. Zámecký park byl vytvořen kolem roku 1700, kdy byly vysázeny dřeviny, které tvoří kostru dnešního parku. V první polovině 19. století byl park upraven v anglickém stylu.[4]

Park se stavbou zakoupil roku 1869 Jan Riedel. Největší zásluhu na dnešní podobě parku má jeho vnuk Quido Riedel, který v letech 1926–1945 zámecký park rozšířil a provedl úpravy „ve slohu francouzsko-anglickém“.[3][4] Postupně vybudoval cennou cennou sbírku okrasných domácích a exotických dřevin a vytvořil dendrologický areál. Na přelomu čtyřicátých let vysadil poblíž parku ovocný sad. Většina stromů však pomrzla během krutých zim.[4]

Park značně utrpěl za druhé světové války a po roce 1947 přešel celý majetek rodiny Riedlovy do vlastnictví státu. Park nebyl až do roku 1963 udržován a pustl.[4]

V roce 1965 se park stal majetkem Vlastivědného muzea v Olomouci.[3] O rok později získalo muzeum i část bývalého Riedlova sadu, na kterém byla založena pěstební zahrada. V parku poté byly provedeny osadby a znovu obohacena dendrologická sbírka, která byla v poválečném období během 20. století způsobem údržby státního vlastnictví velmi poškozena.[5][6]

Park byl v roce 1969 výnosem ministerstva kultury vyhlášen za arboretum[3] a na počátku 70. let znovu otevřen. V roce 1983 byla dokončena výstavba vstupní budovy.[4] V roce 2009 proběhla revitalizace zámeckého rybníka a upraveno jeho okolí.[4]

V 21. století je zařazen do kategorie národní přírodní památka.[5][4]

Přírodní poměry

Arboretum leží v nadmořské výšce asi 230 metrů[3] a zaujímá plochu asi 3 ha.[5][4] Arboretem protéká potok, který vytváří příznivé mikroklima. Půda obsahuje velké množství vápníku, je jílovitá nebo štěrkovitá, a její složení není příliš příznivé.[zdroj?!]

Prvky a využití

Park je rozdělen na tyto části: jízdárna, šachy, lesík, Nová louka, Na prádle, oltář, zkamenělý zámek, jeskyňka, pod duby, skalka, pod farou. Část úpravy tvoří Alpinum (skalka), významnými orientačními body jsou stavby. Mezi nejnápadnější stavby v parku patří Jízdárna. Blízko vstupu, v sousedství zámku a budovy bývalého Riedlova statku, se rozkládá rybník.

Nachází se zde asi 300 druhů dřevin. Kostru parku tvoří převážně duby a buky spolu s doplňkovými dřevinami, mezi nimiž vynikají různé druhy jedlí.[3] Zastoupeny jsou zde i keřovité tisy, túje a smrky. Mezi vzácné dřeviny patří japonské javory, buky a magnólie.[4]

Arboretum je přístupné veřejnosti od května do října. Poslání arboreta je především osvětové, u dřevin jsou jmenovky.[3] V posledních letech se zde pořádají také různé kulturní a společenské akce nebo svatební obřady.[4]

Reference

  1. ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. ↑ a b c d e f g h ŠETELOVÁ, Vlasta. Botanické zahrady. 1. vyd. Praha: SPN, 1977. 277 s. S. 52–58. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k Hrady a zámky Olomouckého kraje. II.. vyd. Olomouc: Olomoucký kraj, 2020. ISBN 978-80-7621-028-8. Kapitola Arboretum Bílá Lhota, s. 8–15. 
  5. ↑ a b c SVOBODOVÁ, Věra. Naše zahrady a parky: Arboretum Bílá Lhota [online]. Botany.cz. Dostupné online. 
  6. ↑ Bílá Lhota – arboretum [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Green pog.svg
Shiny green button/marker widget.