Arbroath

Arbroath
Poloha
Souřadnice	56°33′41″ s. š., 2°35′9″ z. d.
Stát	Spojené království Spojené království
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Arbroath
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	7,8 km²
Počet obyvatel	23 940 (2016)
Hustota zalidnění	3 073,2 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.arbroath.com
PSČ	DD11
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arbroath (/ɑːrˈbroʊθ/) nebo Aberbrothock (skotská gaelština: Obar Bhrothaig^[1] [ˈopəɾ ˈvɾo.ɪkʲ]) je bývalé královské město a největší město ve správní oblasti Angus ve Skotsku s 23 902 obyvateli.^[2]

Leží na pobřeží Severního moře na východovýchod od Dundee a 72,4 km jihozápadně od Aberdeenu.

Archeologické nálezy dokládají osídlení v době železné, ale jeho historie jako města začala založením opatství Arbroath v roce 1178. Během průmyslové revoluce se město značně rozrostlo díky lnářskému a později jutovému průmyslu a strojírenství. V roce 1839 zde byl vybudován nový přístav; ve 20. století byl Arbroath jedním z největších skotských rybářských přístavů.

Je známý díky Arbroathské deklaraci a Arbroath smokie.^[3] Fotbalový klub Arbroath je držitelem světového rekordu v počtu vstřelených gólů v profesionálním fotbalovém zápase: V roce 1885 v utkání Skotského poháru proti týmu Bon Accord z Aberdeenu zvítězil 36:0.

Historie

Ranní historie

Oblast Arbroathu byla osídlena přinejmenším od neolitu. Materiál z jam v ohradě v Douglasmuiru, poblíž Friockheimu, asi pět mil severně od Arbroathu, byl radiokarbonovou metodou datován do doby přibližně 3500 let př. n. l. Funkce ohrady není známa – snad sloužila k zemědělství nebo k obřadním účelům.^[4]

V oblasti se hojně vyskytují nálezy z doby bronzové. Patří k nim pohřby v malých kamenných hrobech (cistách) u West Newbiggingu, asi míli severně od města, které obsahovaly keramické urny, pár stříbrných disků a zlatý náramek.^[5] Archeologie doby železné je také přítomna, například v podzemí u hřbitova Warddykes^[6] a u West Grange of Conan^[7], stejně jako známější příklady v Carlungie a Ardestie.

Zdá se, že oblast měla význam i v raně křesťanském období, jak dokazují piktské kamenné rytiny nalezené při obnově kostela St Vigeans, které jsou nyní umístěny v tamním malém muzeu. Kameny byly použity při stavbě starého kostela a mnohé z nich byly značně poškozené. Jeden z nich, Drosten Stone (Drostenův kámen) z 9. století, patří k několika málo piktským artefaktům s latinským nápisem: DROSTEN: IREUORET [E]TTFOR CUS. Tento nápis se vykládá různě, ale předpokládá se, že se vztahuje k piktskému králi Uuradovi, který vládl v letech 839–842 n. l.^[8]

Středověká historie

První novodobou stavbou v Arbroathu bylo opatství založené králem Vilémem Lvem v roce 1178 pro mnichy tyronského řádu z opatství Kelso. Bylo vysvěceno v roce 1197 s věnováním svatému Tomáši Becketovi jako jediná králova osobní nadace; ten byl v jeho prostorách pohřben v roce 1214.^[9] Opatství bylo definitivně dokončeno až v roce 1233.^[10]

Král Jan také ve 13. století osvobodil Arbroath od "mýtného a cla" ve všech částech Anglie kromě Londýna.^[9]

Bitva u Arbroathu v roce 1446 se odehrála po sérii střetů mezi arbroathským vrchním soudcem Alexandrem Lindsayem, třetím hrabětem z Crawfordu, a biskupem Jamesem Kennedym ze St Andrews, které vedly k tomu, že Lindsay vyplenil biskupovy pozemky a vypálil jeho majetek. Lindsay byl exkomunikován a mělo se za to, že je to v rozporu s jeho rolí vrchního soudce. Mniši z arbroathského opatství vybrali jako jeho náhradu Alexandra Ogilvyho z Inverquharity a tato urážka vedla k líté bitvě ve městě, při níž zahynulo 500 lidí včetně Lindsaye a Ogilvyho. Velké části města byly následně zničeny Lindsayovou rodinou.^[11]

Po zrušení v době reformace opatství brzy upadlo v zapomnění a nakonec zchátralo. Olověná střecha byla údajně použita v občanských válkách v 16. století a kamenné zdivo bylo drancováno pro stavbu domů ve městě. V 17. a 18. století byly ruiny oblíbeným místem cestovatelů. Nakonec byly v roce 1815 převzaty do státní péče. Nyní je spravuje Historic Scotland.^[3]

Dne 6. dubna 1320 se v opatství Arbroath sešel skotský parlament a adresoval papeži Arbroathskou deklaraci, kterou vypracoval tehdejší opat Bernard. Ta podrobně popisovala služby, které jejich "pán a panovník" Robert Bruce prokázal Skotsku, a výmluvně potvrzovala skotskou nezávislost[9].^[12]

Arbroath byl v roce 1599 Jakubem VI. povýšen na královské město.^[13]

Moderní dějiny

Jakobitské povstání z roku 1745, známé jako čtyřicet pět, proměnilo Arbroath v jakobitské město. Velká část zdatných mužů se přidala k jakobitské armádě. Byl to jeden z hlavních přístavů, kde se mohli vylodit muži a zásoby z Francie. Spolu s dalšími jakobitskými přístavy na severovýchodním pobřeží tvořilo pro jakobitskou věc majetek téměř nevyčíslitelné hodnoty.^[14]

Průmyslová revoluce rozšířila ekonomiku a počet obyvatel Arbroathu. Byla postavena nová obydlí pro příliv dělníků. Arbroath se stal známým díky výrobě juty a plachtoviny – v roce 1875 zde bylo 34 továren s 1 400 tkalcovskými stavy, které vyrobily přes milion yardů osnaburského sukna a 450 000 yardů plachtoviny. Předpokládá se, že Arbroath dodával plachty pro loď Cutty Sark. V roce 1867 továrny zaměstnávaly 4 620 lidí.^[15] Arbroath byl také významný ve výrobě obuvi a sekaček na trávu; místní firma Alexander Shanks, založená v roce 1840 a sídlící v Dens Iron Works,^[16] dodávala sekačky pro Old Course v St Andrews a All England Lawn Tennis and Croquet Club.^[17][18] V roce 1960 firmu Shanks převzala další místní firma Giddings & Lewis-Fraser Ltd., která se vyvinula z firmy Douglas Fraser, založené v roce 1832 a zabývající se především výrobou lnu a plátna. V pozdějším 19. století se firma, tehdy již Douglas Fraser & Sons, po úspěchu pletacího stroje navrženého Normanem Fraserem zaměřila na strojní výrobu. Firma měla zájmy v Jižní Americe a Indii. V roce 1959 její firmy převzala americká společnost Giddings & Lewis a přejmenovala je na Giddings & Lewis-Fraser. Její sídlo bylo Wellgate Works, Arbroath.

Arbroath je dnes známý především díky svým vazbám na rybářský průmysl. Poté, co přístavy ze 14.-18. století ustoupily v roce 1839 většímu přístavu, hledala rada rybáře ochotné přestěhovat se do Arbroathu, aby využili jeho zázemí. Přijímala muže z nedalekého Auchmithie i ze vzdálenějších míst, včetně Shetland. Průmysl se rozrůstal. V letech největšího rozmachu až do roku 1980 pracovalo v Arbroathu asi 40 plavidel na lov lososů a pelagických ryb, která zaměstnávala stovky lidí na palubě a další stovky na břehu při obsluze plavidel a zpracování ryb. Snížení kvót a vyřazování z provozu si ve Skotsku vybíralo svou daň od 1980 až do současnosti (2007). Arbroath zůstává přístavem pro lov lososů, který je otevřen pro vykládku měkkýšů a korýšů.^[19] Z Arbroathu pravidelně vyplouvá pouze jedno plavidlo; další tři plavidla vlastněná Arbroathem vyplouvají z Aberdeenu a přístavů dále na sever. Velkým zaměstnavatelem zůstává zpracování ryb, ale ryby pocházejí z Aberdeenu, Peterheadu a dokonce i z Islandu, Norska a Irska.^[20]

V 19. století došlo v Arbroathu k rozvoji zdravotnictví. V roce 1836 byl na základě předplatného zřízen dispenzář, který poskytoval lékařskou péči chudým. V roce 1842 se kvůli epidemii skvrnitého tyfu zřídilo malé izolační oddělení. Následujícího roku se z něj díky předplatnému stala nemocnice Arbroath Infirmary, která byla otevřena v roce 1845 a v roce 1916 našla nové prostory.^[21]

Geografie

Arbroath leží na pobřeží Severního moře, 27 km severovýchodně od Dundee, v regionu Angus. Geologicky leží převážně na starém červeném pískovci (Old Red Sandstone). Níže položené části byly pod úrovní mořské hladiny až do poslední doby ledové.^[22]

Arbroath leží 158 km severovýchodně od Glasgow a 124 km od Edinburghu. Sousední vesnice St. Vigeans, Carmyllie, Friockheim, Colliston a Inverkeilor jsou pro účely zastupování v radě brány jako součást Arbroathu a spolu s Carnoustie sdílejí jeho telefonní předvolbu 01241.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arbroath na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arbroath na Wikimedia Commons