ArchiMate

ArchiMate je standardizovaný modelovací jazyk, sloužící primárně pro účely zobrazení, popisu a pro následnou analýzu podnikové architektury.^[1][2] Jazyk umožňuje vizualizovat různé pohledy na daný informační či jiný podnikový systém.^[3] Základní principy ArchiMate nalézáme v jazyce Unified Modeling Language.^[4] Terminologie jazyka ArchiMate má velmi blízko k frameworku TOGAF.^[5] Vztah ArchiMate a TOGAF lze definovat i způsobem, kdy ArchiMate dává odpověď na otázku "jak", zatímco TOGAF odpovídá na otázku "co". Na ArchiMate vlastní ochrannou známku soukromá společnost The Open Group.^[6]

ArchiMate se skládá ze dvou základních principiálních komponent (tzv. ArchiMate core):^[7]

• Vrstvy
• Aspekty

Popisují jednotlivé části architektury. Archimate rozlišuje tyto Business vrstva, Aplikační vrstva a Technologická vrstva. Přičemž základní princip fungování je takový, že by nižší vrstva vždy měla podporovat vrstvu vyšší, tedy Technologická vrstva by měla podporovat Aplikační vrstvu a Aplikační vrstva by měla podporovat Business vrstvu.

Business vrstva jazyka ArchiMate zobrazuje produkty nabízené zákazníkům, jednotlivé podnikové procesy, či role, aktéry nebo objekty vystupující v těchto procesech.^[8][9][10]

Jedná se o vrstvu sloužící k podpoře Business vrstvy a jde o datové a aplikační komponenty, např. ve formě aplikační služby, či datového objektu.^[8][9][11]

Jedná se o vrstvu, která slouží k podpoře Aplikační vrstvy a zabývá se technickými a infrastrukturními prvky systému. Např. softwarem, datovými toky, či servery.^[8][12]

Aktivní strukturální aspekt (angl. Active structure aspect) zastupuje strukturální elementy, které vykonávají určité chování v daném systému. Elementy tohoto typu jsou označovány jako elementy "aktivní". Jedná se např. o role, komponenty, či hardware.^[8][9][13]

Strukturální aspekt chování (angl. Behavior Aspect) zastupuje chování aktivních strukturálních prvků. Toto chování je přiřazeno danému aktivnímu strukturálnímu prvku.^[8][9][14]

Pasivní strukturální aspekt (angl. Passive structure aspect) zastupuje konkrétní objekty, na které má být provedeno chování aktivního elementu. Jedná se např. o datové objekty nebo business objekty.^[8][9][15]

V této kapitole budou popsány základní prvky jazyka ArchiMate. Základní prvky ArchiMate jsou tedy následující:^[16]

• Element – jedná se o základní prvek jazyka ArchiMate, který slouží k popisu struktury nebo chování.
• Vazba (relace) – další důležitý prvek jazyka Archimate. Vazby definují vztahy mezi jednotlivými elementy. V praxi rozlišujeme několik druhů vazeb, např. dynamické, definující závislosti, či strukturální.
• Atribut – atribut definuje určité vlastnosti daných elementů, či vazeb.
• Koncept – koncept je na obecné úrovni název elementu, či vazby.
• Vrstva – vrstva definuje úroveň abstrakce, která může být v rámci daného modelu namodelována.
• Aspekt – aspekt popisuje charakteristiku daného elementu, z pohledu různých stakeholderů.

Jak již bylo řečeno v předcházející kapitole, vazby určují vztahy mezi jednotlivými elementy modelu. Rozlišujeme tyto druhy vazeb – strukturální, dynamické, definující závislosti a jiné.^[17]

• Realizace – entita hraje zcela zásadní úlohu při realizaci, provádění činnosti, či dosažení cílů jiné entity.^[17][18]
• Přiřazení – tento druh strukturální vazby přiřazuje určité chování jinému aktivnímu elementu.
• Agregace – agregace podává v modelu informaci, že daný element se skládá z více jiných elementů.

• Vliv – tento typ vazby slouží k zaznamenání situace, kdy jeden element ovlivňuje druhý element a to např. k dosažení nějakého cíle.^[17]
• Přístup – pomocí této vazby lze zaznamenat situaci, kdy element typu "chování" může ovlivňovat jiný, pasivní element.
• Serving – tato vazba slouží ke znázornění situace, kdy jeden element poskytuje službu (slouží) jinému elementu. Používá se např. v rámci architektury orientované na služby, tzv. SOA (angl. Service Oriented Architecture) kdy jeden systém poskytuje službu jinému systému.

• Tok – tato vazba znázorňuje přenos mezi dvěma elementy. Může se jednat o datový přenos, informační přenos, či finanční tok.^[17]
• Přechod – tento typ vazby popisuje pořadí jednotlivých činností mezi elementy. Obecně platí, že předcházející činnost musí být ukončena, aby mohla začít následující činnost. Jedná se tedy o situaci, kdy je určitá činnost "triggerována" (spouštěna) jinou činností.

• Specializace – tato vazba popisuje situaci, kdy je jeden element určitou speciální variantou jiného elementu.^[17]
• Asociace – tento druh vazby se zpravidla užívá v případech, kdy je nutné vyjádřit vztah mezi elementy a nelze použít jinou vazbu.
• Spojení – tato vazba se užívá v případě, kdy je třeba propojit dvě vazby stejného typu. Může být typu OR (nebo) nebo AND (a zároveň). Tento typ vazby se užívá např. pro synchronizaci business procesů.

• Aktér – jedná se o element, který je schopen určitého druhu chování. Např. dodavatel, či odběratel.^[19]
• Role – popisuje úlohu, či specifickou formu chování, ke které je aktér přiřazen. Např. se může jednat o business funkci.
• Business kolaborace – spojuje dva nebo více aktérů nebo rolí, které musí spolupracovat, aby bylo dosaženo cíle. Např. projektový tým.
• Business interface – jde o kanál, skrze který je business služba dostupná z okolního prostředí.
• Business proces – znázorňuje posloupnost akcí, které musí být provedeny, aby bylo dosaženo požadovaného cílového výstupu.
• Business funkce – znázorňuje množinu chování, která je definována na základě určité oblasti, či zdroje.
• Business interakce – představuje chování, které je společné pro více business rolí.
• Business událost – znázorňuje změnu stavu. Např. faktura vystavena.
• Business služba – popisuje funkcionalitu, vystavenou entitou do okolního prostředí.
• Business objekt – zobrazuje data, informace, či hmotné předměty v dané business doméně.

• Aplikační komponenta – zobrazuje funkcionalitu dané aplikační domény. Udržuje své chování a data a vystavuje do okolí své služby skrze rozhraní.^[20]
• Aplikační rozhraní – zobrazuje způsob distribuce určité aplikační funkcionality do okolí ostatním elementům.
• Aplikační kolaborace – popisuje spojení dvou a více aplikačních komponent za účelem dosažení určitého cíle.
• Aplikační interakce – znázorňuje to konkrétní chování, prováděné aplikační kolaborací.
• Aplikační funkce – zobrazuje aplikační funkcionalitu, či chování, některé aplikační komponenty.
• Aplikační služba – popisuje jednoznačně definované chování, které je vystaveno do okolí.
• Aplikační proces – představuje posloupnost akcí na aplikační úrovni, které musí být provedeny pro dosažení cíle.
• Aplikační událost – reprezentuje změnu stavu na aplikační doméně.

• Uzel- technologický uzel (nebo také node) reprezentuje fyzický, či informační zdroj, který je schopný manipulace nebo interakce s jinými fyzickými, či informačními^[21] zdroji. Entita tohoto typu může představovat hardware nebo software.
• Zařízení- jedná se o jakousi specializaci předešlého elementu, kdy zařízení (nebo také device) představuje fyzický zdroj, na kterém může být uchováván software a na kterém může být tento software spouštěn. Může se jednat o PC, či tablet.
• Software – i zde se jedná o specializaci elementu node. Zobrazuje softwarové prostředí, ve kterém mohou být spuštěny, či ukládány artefakty.
• Technologická kolaborace – reprezentuje agregaci dvou a více nodů, které spolu spolupracují za účelem dosažení určitého cíle. Tato forma spolupráce je zpravidla definována pomocí technologické interakce
• Technologické rozhraní – představuje přístupový bod, ve kterém je daná technologická služba, kterou nabízí technologický node, přístupná pro okolí.
• Cesta – znázorňuje spojení dvou a více technologických nodů, které si spolu mohou vyměňovat např. data.
• Komunikační síť – vyobrazuje integraci dvou a více zařízení, za účelem posílání, routování, či přijímání dat.
• Technologická funkce – popisuje chování, které může být prováděno jednotlivými technologickými nody.
• Technologický proces – reprezentuje posloupnost akcí, které musí být vykonány nodem, v daném pořadí, pro dosažení požadovaného výstupu.
• Technologická interakce – slouží k popisu společného chování prováděného kolaborací.
• Technologická událost – je takové chování, které má za následek změnu stavu na technologické úrovni.
• Technologická služba – popisuje určité chování, které je vystaveno do technologické infrastruktury. Tato služba, tedy funkcionalita technologického nodu, je dostupná prostřednictvím technologického rozhraní.
• Technologický objekt – představuje fyzický objekt, se kterým se zachází v rámci technologické infrastruktury.
• Technologický artifakt – je specializací technologického objektu, který představuje určitý výstup, např. zdrojový kód, nebo soubor.

Pohled je jeden z nejdůležitějších konceptů jazyka ArchiMate. Jedná se o konkrétní pohled na určitou část architektury nebo celou architekturu jako celek. Má formu diagramu, který je tvořen elementy a vztahy mezi nimi a zakresluje se s ohledem na konkrétního stakeholdera. Dle oficiální ArchiMate 3.0.1 specifikace existují základní pohledy.^[22] Některé z těchto pohledů mohou být omezeny pouze na jednu vrstvu, jiné mohou sledovat vrstev více. Dělí se do 4 skupin:

• Základní pohledy
• Motivační pohledy
• Strategické pohledy
• Implementační a migrační pohledy

Využívají koncepty ze všech tří vrstev, tedy z Aplikační, Business i Technologické vrstvy.^[22][23]

• Úvodní pohled – sleduje základní principy podnikové architektury
• Organizační pohled – prezentuje organizační strukturu
• Pohled spolupráce podnikových procesů – prezentuje tok klíčových business procesů podniku
• Produktový pohled – zaměřen na produkt
• Pohled spolupráce aplikací – prezentuje informační toky mezi jednotlivými aplikacemi
• Pohled využití aplikací – zaměřen na spolupráci a využití aplikací a jejich podporu business procesů
• Pohled implementace a nasazení – zaměřen na realizaci a implementaci aplikací v rámci infrastruktury
• Technologický pohled – zobrazuje, jak jsou aplikace podporovány hardwarovou a softwarovou infrastrukturou
• Pohled užití technologie – rozvíjí předešlý pohled a je zaměřen více analyticky
• Pohled informační struktury – popisuje, jak jsou informace z business vrstvy prezentovány na aplikační úrovni
• Pohled realizace služeb – popisuje, jak jsou realizovány business služby
• Fyzický pohled – sleduje vybavení, které manipuluje s daty nebo s materiálem
• Pohled vrstev – sleduje všechny vrstvy podniku

Sledují motivační koncepty napříč podnikovou architekturou^[22][23]

• Pohled zúčastněných stran – sleduje pohled na architekturu všech zúčastněných stran
• Pohled realizace cílů – sleduje vztah základních cílů podniku ke specifičtějším cílům
• Pohled požadavků – sleduje realizaci požadavků
• Motivační pohled – sleduje motivační aspekty zúčastněných stran

Sledují strategické aspekty napříč podnikovou architekturou^[22][23]

• Strategický pohled – sleduje odpovědnosti uvnitř podnikové architektury
• Pohled realizace výstupů – zaměřen na sledování základních business výstupů
• Pohled zdrojů – sleduje zdroje napříč podnikovou architekturou

Sledují změnové aspekty napříč podnikovou architekturou^[22][23]

• Projektový pohled – zaměřen na projektové změny
• Migrační pohled – sleduje přechod z existující architektury do požadované architektury
• Implementační a migrační pohled – sleduje programy a projekty ve vztahu k podnikové architektuře, kterou rozvíjí

V současnosti existuje celá řada nástrojů pro modelování v jazyce ArchiMate. Mezi nejznámější patří Visual Paradigm, BiZZdesign nebo Enterprise Architect.^[24][25][26]

Jedná se o robustní a komplexní grafický nástroj pro analýzu a návrh podnikových systémů, se zaměřením na celý životní cyklus daného systému. Enterprise Architect rovněž podporuje správu systémové dokumentace a podporu při tvorbě programového kódu. V praxi je nejčastěji využíván IT analytiky, Business analytiky, Solution architekty, či Enterprise architekty.Tento nástroj je vyvíjen společností SPARX Systems.^[27][28]

• Marc Lankhorst (ed.) and the ArchiMate team (2004) ArchiMate Language Primer. Enschede: Novay.
• Marc Lankhorst et al. (2005). Enterprise Architecture at Work – Modelling, Communication and Analysis. Berlin: Springer-Verlag.
• Marc Lankhorst and Hans van Drunen (2007). Enterprise Architecture: Development and Modelling – Combining TOGAF and ArchiMate
• The Open Group (2009), ArchiMate 1.0 Specification. ISBN 978-90-8753-502-5.
• The Open Group (2009), ArchiMate 1.0 Specification – online.
• Marc Lankhorst et al. (2009). Enterprise Architecture at Work – Modelling, Communication and Analysis 2nd edition. Berlin: Springer-Verlag.
• The Open Group (2012), ArchiMate 2.1 Specification – online.
• Marc Lankhorst et al. (2012). Enterprise Architecture at Work – Modelling, Communication and Analysis 3rd edition. Berlin: Springer-Verlag.
• The Open Group (2017), ArchiMate 3.0.1 Specification – online Archivováno 20. 6. 2018 na Wayback Machine..
• Andrew Josey, Marc Lankhorst, Iver Band, Henk Jonkers, and Dick Quartel (2017). An Introduction to the ArchiMate® 3.0.1 Specification^{[nedostupný zdroj]}, White Paper from The Open Group.
• The Open Group et al (2016). ArchiMate 3 YouTube Playlist YouTube Playlist by The Open Group
• Marc Lankhorst et al. (2017). Enterprise Architecture at Work – Modelling, Communication and Analysis 4th edition. Hardcover and Kindle. Berlin: Springer-Verlag.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ArchiMate na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky (text specifikace)
• ArchiMate homepage.
• Homepage for the ArchiMate Model Exchange File Format
• The Open Group YouTube ArchiMate 3.0 Playlist