Archiv města Plzně

Archiv města Plzně
Budova archivu ve Veleslavínově ulici
Budova archivu ve Veleslavínově ulici
Údaje o muzeu
StátČeskoČesko Česko
MěstoPlzeň
AdresaVeleslavínova 12/19, 301 00 Plzeň
Založeno1. července 1948
Zeměpisné souřadnice
Webové stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Archiv města Plzně je samostatným odborem Úřadu správních agend Magistrátu města Plzně. Uchovává historické prameny k dějinám Plzně a Plzeňska.

Dějiny archivu

Dějiny archivu se dělí na několik období:

  • 1295 (založení města Plzně) – začátek 19. století: postupný vznik městského archivu, období rozvoje a péče o archivní sbírky
  • Začátek 19. století – 1879: doba úpadku archivu
  • 1948–současnost: archiv jako samostatná instituce[1]

Počátky plzeňského archivu jsou spojeny s úředními dokumenty města, které byly uchovávány už od vzniku města Plzně v roce 1295 v obecní truhle vedle kanceláře purkmistra. V období válečného nebezpečí byly uloženy do sklepení v kostele sv. Bartoloměje. O archiválie se starali radní písaři. K nejvýznamnějším patřil Mistr Šimon Plachý z Třebnice, Václav Rudolfi z Treuenfelsu a Jan Vodička.

Po třicetileté válce se nepořádek a chaos v městské správě odrazil i ve stavu archivu. Na základě výsledků šetření stavu městského archivu císařskou komisí byla vydána v roce 1756 instrukce, jak se má archiv uchovávat. Instrukce byla prvním archivním řádem. V roce 1757 byl archiv přemístěn z kanceláře purkmistra do přízemí radnice. Koncem 18. století přicházela Plzeň postupně o svá privilegia a archiv přestával plnit úlohu ochrany městských listin a postupně ztrácel na významu.

Po zániku feudalismu v roce 1848 byla Plzeň nucena odevzdat část svých spisů novým úřadům. Další část dokumentů byla uznána za nepotřebnou a o velký počet archiválií se přestala městská správa starat. V roce 1855 byly dokumenty (kromě pergamenů) nabídnuty k prodeji jako makulatura. O jejich záchranu se zasloužil plzeňský tiskař Ignác Schiebl, který je na popud Josefa Františka Smetany odkoupil v dražbě a uchovával ve svém bytě až do zlepšení poměrů. V roce 1871 je prodal městu zpět za původní cenu. V městské kanceláři působil registrátor Martin Hruška, který během několika let písemnosti obětavě zachraňoval a 4. června 1869 byl jmenován prvním městským archivářem. Martin Hruška listiny uspořádal a označil čísly. Po jeho smrti v roce 1871 nebyl opět archiv několik let spravován.

V roce 1879 bylo v Plzni zřízeno Městské historické muzeum a městský archiv se stal jedním z jeho oddělení pod vedením Josefa Strnada. V roce 1901 byla dokončena nová muzejní budova a archiv se do ní přestěhoval. Za působení tajemníka muzea a od roku 1919 městského archiváře Fridolína Macháčka byl archiv umístěn v pravém křídle budovy. Během druhé světové války byly nejvzácnější archiválie ukryty v zámku v Manětíně.[2]

V roce 1948 byl archiv oddělen od muzea a začal fungovat samostatně. Tento rok je považován za vznik samostatného městského archivu.[3] V roce 1948 se archiv odstěhoval z muzea a do roku 1953 byl umístěn v budově bývalého německého gymnázia v ulici Bedřicha Smetany č. 14 (nyní Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje). V roce 1954 se přestěhoval do budovy v Sadech 5. května č. 61 a v roce 1961 do budovy ve Veleslavínově ulici, kde sídlí dodnes.[4] V letech 1952–1954 měl archiv funkci okresního archivu pro 68 obcí, od 1. července 1959 se spojil s plzeňským okresním archivem. V roce 1969 byly archivní fondy převedeny do Okresního archivu Plzeň–sever v Plasích, kde tvořily tzv. krajský archivní depozitář.

V roce 1969 se archiv přejmenoval na Archiv města Plzně a v roce 1977 byl schválen jeho organizační řád. Významnou osobností spjatou s archivem byl Miloslav Bělohlávek, který z archivu vybudoval odbornou a vědeckou instituci. Zahájil tradici vydávání odborného historického sborníku Minulostí západočeského kraje a od roku 1969 cyklus archivních přednášek pro veřejnost. V současnosti veřejnosti slouží badatelna a knihovna s více než 88 000 svazky.[2]

Budova archivu

Archiv je umístěn v domě číslo 19 ve Veleslavínově ulici. Rozsáhlý objekt byl postaven v letech 1820–1821 pro policejní úřady. Klasicistní stavba podle projektu Ing. Kottnauera. V budově byl původně umístěn krajský soud a trestnice. Vězení zde sídlilo až do roku 1946.[1]

Městští archiváři a období jejich působení

  • Martin Hruška, první městský archivář (4. červen 1869–1871)
  • Josef Strnad (1879–1907)
  • PhDr. Fridolín Macháček (1907–1941)
  • PhDr. Miloslav Bělohlávek (1. červenec 1948–30. duben 1984)
  • PhDr. Ing. Ivan Martinovský (1. květen 1984–30. červen 1997)
  • PhDr. Jaroslav Douša (1. červenec 1997–30. červen 2012)
  • Mgr. Adam Skála (od 1. července 2012)

Sbírky

Nejstarším předmětem v archivu je městské pečetidlo, vyrobeno pravděpodobně krátce po založení města na konci 13. století. Nejstarší plzeňskou písemností je odkaz Wolframa Zwillingera  z roku 1307.[1] Vzácnými úředními listinami jsou čtyři zlaté buly, z nichž nejvýznamnější je Zlatá bula Zikmunda Lucemburského z roku 1434, kterou byly městu Plzni uděleny privilegia.[5] Dalšími jsou Zlatá bula Ferdinanda I. z roku 1562, Zlatá bula Maxmiliána II. z roku 1567 a Zlatá bula Ferdinanda II. z roku 1627.[3] Nejcennějším dokumentem v archivu je kulturní památka–osobní rukopis divadelní hry Fidlovačka Josefa Kajetána Tyla s textem české národní hymny z roku 1834. K významným fondům patří osobní pozůstalosti Bohumila Polana, Ladislava Lábka, spisovatele Karla Klostermanna, divadelního režiséra Vendelína Budila. Jedním z nejrozsáhlejších fondů je archivní fond plzeňského loutkáře Josefa Skupy.[5] Dalšími zajímavými sbírkami je rukopis s portrétní galerií rodu Wettinů z roku 1588, papežská listina Pavla II. z roku 1466, kde papež ocenil věrnost Plzně Římu a breve papeže Řehoře XIII. z roku 1578 jako uznání za provedení protireformace, vlastní rukopis Bedřicha Smetany Scherza z Triumfální symfonie, soubor sedmi školních sešitů rakouských arciknížat z let 1874–1880, nejstarší městská rukopisná kniha Liber judicii z let 1407–1411 nebo žaltář z oseckého kláštera z druhé poloviny 13. století.[3]

Velká sbírka fotografií, negativů, map a plánů, grafických listů, plakátů.

Vydavatelská činnost

  • Minulostí Západočeského kraje (Sborník, od 1958, v letech 1958–1960 vycházel pod názvem Minulostí Plzně a Plzeňska)
  • Dějiny Plzně I. Od počátků do roku 1788 (1965)
  • Dějiny Plzně II. Od roku 1788 do roku 1918 (1967)
  • Archív města Plzně (Městská správa) : Inventář. 2. [sv.], Listiny 1293–1879 (1976)
  • Dějiny Plzně III. Od roku 1918 do roku 1948 (1982)
  • Dějiny Plzně v datech od prvních stop osídlení až po současnost (2004)
  • Musa pedestris : sborník ke stému čtyřicátému výročí městského archivu v Plzni a šedesátým narozeninám Jaroslava Douši (2010)
  • Dějiny města Plzně 1. Do roku 1788 (2014)
  • Dějiny města Plzně 2. 1788–1918 (2016)
  • Dějiny města Plzně 3. 1918–1990 (2018)

Reference

  1. a b c BĚLOHLÁVEK, Miloslav. Archív města Plzně. Průvodce po fondech a sbírkách. 1. vyd. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1987. 480 s. S. 5, 10. 
  2. a b JANEČKOVÁ, Jitka. Sedmdesát let samostatného Archivu města Plzně. Vítaný host. Roč. 2018, čís. 4, s. 2–3. 
  3. a b c 100 zajímavostí z plzeňských archivů. 1. vyd. Plzeň: Starý most, 2017. 167 s. ISBN 978-80-87338-75-9. S. 6–23. 
  4. Archiv města Plzně. 140 let existence. 1869 - 2009. Plzeň: Magistrát města Plzně, 2009. 12 s. 
  5. a b Plzeňská nej-- : rekordy, unikáty, kuriozity. Vyd. 1. vyd. [Plzeň]: Starý most 159 s. ISBN 9788087338339, ISBN 8087338332. OCLC 872340325 S. 106–109. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Archiv města Plzně.jpg
Autor: Jana Hajkova, Licence: CC BY-SA 4.0
Budova Archivu města Plzně, Veleslavínova 12/19.