Arcibiskupské vinné sklepy (Kroměříž)
| Arcibiskupské vinné sklepy v Kroměříži | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Na Kopečku 1487, Kroměříž,  Česko |
| Souřadnice | 49°18′1,52″ s. š., 17°23′30,85″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arcibiskupské vinné sklepy v Kroměříži v ulici Na Kopečku 1487 jsou nedílnou součástí národní kulturní památky arcibiskupského zámeckého areálu v Kroměříži. Veškerá produkce zdejších vín je více než 750 let pod církevní kontrolou.[1]
Arcibiskupské sklepy v Kroměříži nabízí mj. prohlídku historických prostor s degustací a prodejem vín nebo posezení v příjemném prostředí mezi sudy.
Historie
Vinné sklepy byly založeny v roce 1266, kdy tehdejší biskup Bruno ze Schauenburku nechal vysázet révu a vyhloubit základy. V roce 1345 získalo rozhodnutím krále Karla IV. kroměřížské arcibiskupské vinařství jako jediné ve střední Evropě výsadu vyrábět mešní víno podle vatikánského standardu. Zde uložená vína musí splňovat přísné podmínky, musejí být čistě přírodní, neslazená a bez jakýchkoliv chemických přísad. V období před druhou světovou válkou byl ředitelem Vinařského družstva Unitas (tehdejší název arcibiskupských sklepů) páter Alois Šebela.
Výroba vína
Všechny zdejší odrůdy pocházejí z Moravy, konkrétně ze slovácké podoblasti, kde se réva pěstuje na vlastních vinicích v Hluku (viniční trať Husí hora) a kde se také zpracovávají všechny hrozny a od roku 2019 také na nové vinici na Velehradě (viniční trať Chmelnice).[2]
Kroměřížské vinné sklepy mají díky své hloubce 6,5 m ideální podmínky pro zrání vína. Stolní víno zraje v dřevěných sudech při teplotě 9 až 11 °C. Největší sud má obsah 19 280 litrů a je podepřen výztuhami, nejstarší sud je z roku 1805.
Současnost
V roce 2020 došlo během zemních prací mezi Mlýnskou bránou a Arcibiskupskými vinnými sklepy k odkryvu pozůstatků zděné konstrukce menší předsunuté bašty. Baštu, která měla zesílit obranu města směrem k severu lze podle předběženého rozboru položit někam do období kolem roku 1500. Patrně byla v průběhu 16. až 17. století dvakrát stavebně upravována.[3]
Reference
- ↑ http://www.arcibiskupskevino.cz/
- ↑ Arcibiskupská a mešní vína z Kroměříže. arcibiskupskevino.cz [online]. [cit. 2023-04-04]. Dostupné online.
- ↑ Týdeník Kroměřížska 25.08.2020 - Za Mlýnskou branou se našly pozůstatky středověké bašty
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Patka, Licence: CC BY-SA 4.0
Pozůstatky předsunuté středověké bašty v Mlýnské brány v Kroměříži
Autor: Scotch Mist, Licence: CC BY-SA 4.0
Kroměříž (Polish: Kromieryż, German: Kremsier), first mentioned in 1107, is a Moravian town in the Zlin Region of the Czech Republic. The development of the town was significantly influenced by the Olomouc bishops and archbishops. The Baroque Kroměříž Archbishop's Palace was their summer residence, and the construction activities of the bishops, especially after the Thirty Years’ War in the 17th century, brought about a major restoration. Thanks to this Kroměříž ranks among today’s prominent historic cities in the Czech Republic. The centre of Kroměříž was declared an Urban Monuments Preservation Area in 1978. The complex formed by the Archbishop’s Palace, the Flower Garden and the Palace Garden was declared a National Cultural Monument in 1995 and a UNESCO World Heritage Site in 1998.
The Scotch Mist Gallery contains many photographs of historic buildings, monuments and memorials of Poland and beyond.
Biskup Bruno ze Schauenburku