Arcibiskupský seminář v Praze
Arcibiskupský seminář v Praze | |
---|---|
Arcibiskupský seminář v Praze Dejvicích | |
Účel stavby | |
Základní informace | |
Sloh | eklekticismus |
Výstavba | 1925–1927 |
Stavitel | František Havlena |
Poloha | |
Adresa | Praha 6-Dejvice, Česko |
Souřadnice | 50°6′7,55″ s. š., 14°23′13,06″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Arcibiskupský seminář v Praze je kněžský seminář pražské arcidiecéze, v němž se připravují seminaristé ke kněžské službě v některé z diecézí České církevní provincie, popř. v řeckokatolickém apoštolském exarchátu.
Dějiny
Za náboženské situace v Praze 16. století se katoličtí kněží připravovali v jezuitském konviktu. Pro zřízení semináře 1629 zakoupil kardinál Harrach budovu Králova dvora, ale činnost semináře byla zahájena až v roce 1635. Po zrušení jezuitského řádu roku 1775 se seminář přestěhoval do Klementina[1] a stal se jediným seminářem v Praze.
V dnešní budově v Dejvicích sídlí seminář od roku 1929 s nucenými přestávkami v letech 1939–1945, kdy byl umístěn v Dolních Břežanech a 1953–1990 v Litoměřicích.
Do 31. 12. 2017 byl součástí Univerzity Karlovy. Od 1. 1. 2018 existuje jako samostatná církevní právnická osoba, která byla založena dne 1. 10. 2017 Arcibiskupstvím pražským.
Rektoři
- Jan Florián Hammerschmidt (1696–1710)
- František Saleský Bauer (1880–1882)
- Franz de Paula hrabě Schönborn-Buchheim-Wolfsthal (1882–1883)
- ThDr. Josef Doubrava (1890–1903)
- Jan Nepomuk Říhánek (1903–1925)
- Karel Štella (od roku 1925)
- Msgre. ThDr. Otto Lev Stanovský (1929–1932)
- Josef Beran (1932–1939 a 1945–1946)
- ThLic. Karel Pilík (1990–1993)
- Mgr. Jan Baxant (1993–1997)
- ThDr. Michael Slavík (1997–2000)
- Mons. ThLic. Artur Matuszek (2000–2015)
- Mgr. Jan Kotas, S.L.L. (2015–2023)
- PhDr. Radek Tichý Ph.D. et SL.D. (od roku 2023)
Vicerektoři
- Franz de Paula hrabě Schönborn-Buchheim-Wolfsthal (1879–1882)
- ThDr. Josef Doubrava (1883–1890)
- Msgre. Otto Lev Stanovský (do roku 1929)
- Msgre. Karel Tannert (do roku 1932)
- Jan Singer (od roku 1932)
- Karel Kudr (kolem roku 1948)
- ThLic. František Kohlíček (1947–1950)
- Mgr. Jan Baxant (1990–1993)
- RNDr. Mgr. Robert Falkenauer (1995–1999)
- Mgr. Antonín Forbelský (1999–2004)
- Mgr. Mag. Christian Martin Pšenička, O.Praem. (od září 2017)
V některých obdobích bylo více vicerektorů, například v roce 1910 byli dva.
Spirituálové
- Jan Nepomuk Říhánek (1898–1903)
- Konrád Kubeš SJ (1919–1920)
- Karel Štella (do roku 1925)
- ThDr. PhDr. František Krus SJ (1925–1926)
- Antonín Ludvík Stříž (od roku 1925)
- Jan Lebeda (1945–1952)
- ThLic. Bohumil Kolář (1990–1995)
- ThDr. Michael Slavík (1995–1997)
- Karel Herbst SDB (1997–2000)
- ThLic. Ing. Zdenek Wasserbauer, Th.D. (2000–2010)
- Miloslav Kabrda SDB (2010–2016)
- Mons. Mgr. Josef Žák (2016–2021)
- J. M. can. doc. ThLic. Jaroslav Brož, ThD., S.S.L. (druhý, externí spirituál od r. 2018)
- Jan Maria Vianney Jan Dohnal OFM (od 2021)
V některých obdobích bylo více spirituálů.
Reference
- ↑ K tomu srov.: „V nejnádhernější části Klementinské kolleje, totiž vedle chrámu sv. Salvátora proti křížovnické a půl platnýřské ulici nachází se arcibiskupský seminář, který jeden dvůr z části, druhý vnitřní, v zahradu proměněný a kamenným vodometem ozdobený dvůr docela obkličuje, a od strany jmenovaných ulic dlouhými, ve všech patrách klenutými a malbami na obmýtce ozdobenými chodbami opatřen jest, a obyčejně 160–200 klerikům za společné obydlí slouží.“ ZAP, Karel Vladislav. Průwodce po Praze: potřebná příruční kniha pro každého, kdo se s pamětnostmi Českého hlawního města seznámiti chce. W Praze: Bedřich Krečmár, 1848, s. 113. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:9fe025cf-59fa-4e87-be09-7cf8cc6a4782, 10. května 2024.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Arcibiskupský seminář v Praze na Wikimedia Commons
- Arcibiskupský seminář Praha
Média použitá na této stránce
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Arcibiskupský seminář v Praze-Dejvicích
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 4.0
Budova Arcibiskupského semináře osvětlená při příležitosti Červené středy, Praha 6, Thákurova 3
(c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Dejvice, budova Arcibiskupského semináře, v popředí pomník kardinálu Josefu Beranovi.