Arcibiskupský seminář v Praze

Arcibiskupský seminář v Praze
	Arcibiskupský seminář v Praze Dejvicích
Účel stavby
	Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy
Základní informace
Sloh	eklekticismus
Výstavba	1925–1927
Stavitel	František Havlena
Poloha
Adresa	Praha 6-Dejvice, Česko
Souřadnice	50°6′7,55″ s. š., 14°23′13,06″ v. d.
Další informace
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arcibiskupský seminář v Praze je kněžský seminář pražské arcidiecéze, v němž se připravují seminaristé ke kněžské službě v některé z diecézí České církevní provincie, popř. v řeckokatolickém apoštolském exarchátu.

Dějiny

Za náboženské situace v Praze 16. století se katoličtí kněží připravovali v jezuitském konviktu. Pro zřízení semináře 1629 zakoupil kardinál Harrach budovu Králova dvora, ale činnost semináře byla zahájena až v roce 1635. Po zrušení jezuitského řádu roku 1775 se seminář přestěhoval do Klementina^[1] a stal se jediným seminářem v Praze.

V dnešní budově v Dejvicích sídlí seminář od roku 1929 s nucenými přestávkami v letech 1939–1945, kdy byl umístěn v Dolních Břežanech a 1953–1990 v Litoměřicích.

Do 31. 12. 2017 byl součástí Univerzity Karlovy. Od 1. 1. 2018 existuje jako samostatná církevní právnická osoba, která byla založena dne 1. 10. 2017 Arcibiskupstvím pražským.

Rektoři

Jan Florián Hammerschmidt (1696–1710)
František Saleský Bauer (1880–1882)
Franz de Paula hrabě Schönborn-Buchheim-Wolfsthal (1882–1883)
ThDr. Josef Doubrava (1890–1903)
Jan Nepomuk Říhánek (1903–1925)
Karel Štella (od roku 1925)
Msgre. ThDr. Otto Lev Stanovský (1929–1932)
Josef Beran (1932–1939 a 1945–1946)
ThLic. Karel Pilík (1990–1993)
Mgr. Jan Baxant (1993–1997)
ThDr. Michael Slavík (1997–2000)
Mons. ThLic. Artur Matuszek (2000–2015)
Mgr. Jan Kotas, S.L.L. (2015–2023)
PhDr. Radek Tichý Ph.D. et SL.D. (od roku 2023)

Vicerektoři

Franz de Paula hrabě Schönborn-Buchheim-Wolfsthal (1879–1882)
ThDr. Josef Doubrava (1883–1890)
Msgre. Otto Lev Stanovský (do roku 1929)
Msgre. Karel Tannert (do roku 1932)
Jan Singer (od roku 1932)
Karel Kudr (kolem roku 1948)
ThLic. František Kohlíček (1947–1950)
Mgr. Jan Baxant (1990–1993)
RNDr. Mgr. Robert Falkenauer (1995–1999)
Mgr. Antonín Forbelský (1999–2004)
Mgr. Mag. Christian Martin Pšenička, O.Praem. (od září 2017)

V některých obdobích bylo více vicerektorů, například v roce 1910 byli dva.

Spirituálové

Jan Nepomuk Říhánek (1898–1903)
Konrád Kubeš SJ (1919–1920)
Karel Štella (do roku 1925)
ThDr. PhDr. František Krus SJ (1925–1926)
Antonín Ludvík Stříž (od roku 1925)
Jan Lebeda (1945–1952)
ThLic. Bohumil Kolář (1990–1995)
ThDr. Michael Slavík (1995–1997)
Karel Herbst SDB (1997–2000)
ThLic. Ing. Zdenek Wasserbauer, Th.D. (2000–2010)
Miloslav Kabrda SDB (2010–2016)
Mons. Mgr. Josef Žák (2016–2021)
J. M. can. doc. ThLic. Jaroslav Brož, ThD., S.S.L. (druhý, externí spirituál od r. 2018)
Jan Maria Vianney Jan Dohnal OFM (od 2021)

V některých obdobích bylo více spirituálů.

Reference

↑ K tomu srov.: „V nejnádhernější části Klementinské kolleje, totiž vedle chrámu sv. Salvátora proti křížovnické a půl platnýřské ulici nachází se arcibiskupský seminář, který jeden dvůr z části, druhý vnitřní, v zahradu proměněný a kamenným vodometem ozdobený dvůr docela obkličuje, a od strany jmenovaných ulic dlouhými, ve všech patrách klenutými a malbami na obmýtce ozdobenými chodbami opatřen jest, a obyčejně 160–200 klerikům za společné obydlí slouží.“ ZAP, Karel Vladislav. Průwodce po Praze: potřebná příruční kniha pro každého, kdo se s pamětnostmi Českého hlawního města seznámiti chce. W Praze: Bedřich Krečmár, 1848, s. 113. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:9fe025cf-59fa-4e87-be09-7cf8cc6a4782, 10. května 2024.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Arcibiskupský seminář v Praze na Wikimedia Commons
Arcibiskupský seminář Praha

[1] K tomu srov.: „V nejnádhernější části Klementinské kolleje, totiž vedle chrámu sv. Salvátora proti křížovnické a půl platnýřské ulici nachází se arcibiskupský seminář, který jeden dvůr z části, druhý vnitřní, v zahradu proměněný a kamenným vodometem ozdobený dvůr docela obkličuje, a od strany jmenovaných ulic dlouhými, ve všech patrách klenutými a malbami na obmýtce ozdobenými chodbami opatřen jest, a obyčejně 160–200 klerikům za společné obydlí slouží.“ ZAP, Karel Vladislav. Průwodce po Praze: potřebná příruční kniha pro každého, kdo se s pamětnostmi Českého hlawního města seznámiti chce. W Praze: Bedřich Krečmár, 1848, s. 113. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:9fe025cf-59fa-4e87-be09-7cf8cc6a4782, 10. května 2024.

[1]

Navigation

Navigace

Tématické portály