Arcidiecéze magdeburská

Magdeburské knížecí arcibiskupství
Erzstift Magdeburg
Archiepiscopatus Magdeburgensis
 Saské vévodství11801680Magdeburské vévodství 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Rozloha knížecího biskupství (fialová) v roce 1250.
obyvatelstvo
ostfálština
římskokatolické, luteránské (majoritní od roku 1566)
státní útvar
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
státní útvary a území
předcházející:
Saské vévodstvíSaské vévodství
následující:
Magdeburské vévodstvíMagdeburské vévodství

Arcidiecéze magdeburská (německy Erzbistum Magdeburg) je zaniklá historická římskokatolická diecéze existující v letech 968 až do reformace v 17. století. Území magdeburské knížecí arcidiecéze, bylo v roce 1648 přeměněno na Magdeburské vévodství a roku 1680 podřízeno Braniborskému kurfiřtství.

Historie

Magdeburská církevní provincie
Bild: © Ajepbah / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 de
Magdeburský dóm, katedrální kostel magdeburských arcibiskupů

Na koncilu v Ravenně v roce 967 dosáhl císař Ota I. souhlasu papeže Jana XIII. k založení arcidiecéze v Magdeburgu. Toto rozhodnutí ovlivnilo pravomoci diecéze halberstadtské a arcidiecéze mohučské. Teprve po smrti halberstadtského biskupa Bernharda v únoru 968 a arcibiskupa Viléma v březnu 968 byl Ota schopen realizovat rozhodnutí synodu.

Magdeburská arcidiecéze byla vytvořena z území halberstadtské diecéze. Svatým patronem arcidiecéze byl svatý Mořic. Sousední biskupství braniborské, havelberské, zeitzské, merseburské a míšeňské byla podřízena metropolitovi jako sufragánní.[1] Prvním magdeburským arcibiskupem se v roce 968 stal ruský misionář a opat weissenburského kláštera, Adalbert. Kromě úřadu metropolity velké církevní provincie nosil také titul Primas Germaniae. O jeho významu v pozdním středověku svědčí velikost magdeburské katedrály.

Ve 12. století založili arcibiskupové též zemskou státní správu. Od roku 1476 se arcidiecéze dostala pod vliv Saska a Braniborska. V roce 1478 si magdeburský arcibiskup Arnošt z Wettinu podrobil město Halle. Tam nechal po roce 1484 vystavět Moritzburg, kam v květnu 1503 přesídlil. Moritzburg se stal hlavní rezidencí magdeburských arcibiskupů.

Během náboženské reformace přestoupila velká část obyvatelstva arcidiecéze k luteránství. Teprve v průběhu třicetileté války získala arcidiecéze dočasně jednoho katolického arcibiskupa, o rekatolizaci obyvatelstva v diecézi však nemohlo být řeč.

Po uzavření Vestfálského míru roku 1648 připadlo území magdeburské knížecí arcidiecéze, tedy majetek magdeburského arcibiskupa, jako dědičné Magdeburské vévodství Braniborskému kurfiřtství. Toto ujednání vstoupilo v platnost po smrti posledního administrátora, vévody Augusta Sasko-Weissenfelského v roce 1680.

V roce 1994 byla založená nová diecéze magdeburská vycházející z tradice někdejší arcidiecéze.[1]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erzbistum Magdeburg na německé Wikipedii.

Média použitá na této stránce

Coat of Arms of the Archbishopric of Magdeburg.svg
Coat of Arms of the Archbishopric of Magdeburg.
Banner of the Holy Roman Emperor with haloes (1400-1806).svg
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle with halos (1400-1806)
Dom (Magdeburg-Altstadt).Ansicht Neue Strombrücke.ajb.jpg
Bild: © Ajepbah / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 de
Magdeburg Cathedral seen from Neue Strombrücke.
Kirchenprovinz Magdeburg vor der Reformation.jpg
Autor: Moguntiner (cropped by Rabanus Flavus), Licence: CC BY 4.0
Die alte Kirchenprovinz Magdeburg
Wappen Erzbistum Magdeburg.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution

Wappen des Erzstiftes und Fürsterzbistums

Magdeburg
Arms of the house of Ascania (ancient).svg
Autor: MostEpic, Licence: CC BY-SA 4.0
Ancient coat of arms of the house of Anhalt