Arcidiecéze varmijská
Arcidiecéze varmijská Archidioecesis Varmiensis | |
---|---|
Znak arcidiecéze | |
Základní informace | |
Sídlo | Olštýn |
Katedrála | Nanebevzetí P. Marie a sv. Ondřeje ve Fromborku |
Konkatedrála | sv. Jakuba v Olštýnu |
Zřízena | 1243 |
Povýšena na arcidiecézi | 25. března 1992 |
Církev sui iuris | Římskokatolická církev |
Arcibiskup | Józef Górzyński |
Církevní provincie | Varmia |
Statistické údaje | |
Počet děkanátů | 33 |
Počet farností | 262 |
Rozloha | 12 000 km² |
Počet obyvatel | 705 480 |
z toho katolíků | 689 300 (98 %) |
Další informace | |
Zeměpisné souřadnice | 53°46′33,96″ s. š., 20°28′39″ v. d. |
Web | https://archwarmia.pl/ |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Arcidiecéze varmijská (latinsky Archidioecesis Varmiensis) je římskokatolická metropolitní arcidiecéze v Polsku, která je centrem varmijské církevní provincie. Jejími sufragánními diecézemi jsou Diecéze elbląžská a Diecéze ełcská.
Stručná historie
Papež Řehoř IX. v roce 1234 svěřil teritorium obývané pohanskými Prusy Řádu německých rytířů a o několik let později, v červenci 1243 papežský legát Vilém z Modeny zřídil čtyři nové diecéze: varmijskou, chulmskou, pomesanskou a sambijskou. V době luteránské reformy se varmijská diecéze stala ostrůvkem německy mluvícího katolicismu uprostřed protestantské většiny v Prusku a Pobaltí. Proto od roku 1617 biskupové varmijšítí spravovali také diecézi sambijskou. V letech 1578/1579 byl v Braunsbergu založen papežský seminář, obdoba olomouckého Collegia Nordica. V roce 1752 dostali biskupové varmijští prváo palia a procesního arcibiskupského kříže, protože od zániku rižského arcibiskupství byli bezprostředně podřízeni Svatému stolci. Až v roce 1930 se Varmie stala sufragánní diecézí vratislavské metropole. Po druhé světové válce německý biskup Maximilian Kaller nejprve zůstal v diecézzi, ale nakonec ji na výzvu kardinála Hlonda opustil a v roce 1947 zemřel v Německu. V exilu ovšem setrvávala i katedrální kapitula, která volila kapitulní vikáře. Ti ovšem nemohli vykonávat svou jurisdikci, protože nežili v diecézi. Situaci vyřešil Svatý Stolec, která roku 1972 jmenoval poské biskupa varmijského, a pro Němce z této diecéze v exilu jmenoval apoštolského vizitátora. SOučasně se Varmi stala sufragánní vůči varšavské metropoli. V rámci reorganizace polské diecézní struktury papež Jan Pavel II. vydal dne 25. března 1992 bulu Totus Tuus Poloniae populus, kterou diecézi varmijskou povýšil na metropolitní arcidiecézi a vytvořil její církevní provincii.
Související články
- Seznam biskupů a arcibiskupů varmijských
- Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Ondřeje (Frombork)
- Konkatedrála svatého Jakuba (Olštýn)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Arcidiecéze varmijská na Wikimedia Commons
- Údaje o arcidiecézi na stránkách catholic-hierarchy.org
- Údaje o arcidiecézi na stránkách gcatholic.org
Média použitá na této stránce
Autor:
- File:CatholicDiocesesPoland2004.svg: Bastianow (Bastian)
- derivative work: Barbabella
Kirchenprovinzen der katholischen Kirche in Polen
Autor:
- Poland location map.svg: NordNordWest
- dostosowanie/derivative work: WieKo (diskuse)
Roman Catholic Archdiocese of Częstochowa location map